Podle litevské vlády balóny z Běloruska, které opakovaně narušily vzdušný prostor země, představují hrozbu pro národní a bezpečnostní zájmy tohoto pobaltského státu, uvedla agentura Reuters. Proto tamní kabinet sáhl v úterý k vyhlášení nouzové situace. Ta umožní vládě vynaložit dodatečné zdroje na řešení situace. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Litva přehání a že nechce válku.
Litevská vláda podle Reuters dále plánuje požádat parlament, aby armádě udělil pravomoci v době nouzové situace jednat ve spolupráci s policií, pohraniční stráží a bezpečnostními složkami.
Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na řešení situace. Litevská vláda zároveň požádala parlament, aby povolil armádě spolupracovat s policií a pohraniční stráží.
„Opravdu chtějí bojovat? My válku nepotřebujeme,“ reagoval běloruský autoritářský vůdce Lukašenko. Litevský krok přitom nemá s válečným stavem žádnou souvislost.
Nouzová situace se podle vlády z velké části nedotkne civilního obyvatelstva. „Přijatá opatření budou cílená a zaměří se výhradně na organizátory a pachatele nelegálních aktivit,“ uvedlo ministerstvo vnitra, které vládě vyhlášení nouzové situace navrhlo.
Ministerstvo svůj návrh odůvodnilo tím, že neustálé vypouštění balónů představuje hrozbu pro litevské civilní letectví a narušuje provoz letiště ve Vilniusu. V důsledku toho dochází ke ztrátě možnosti přepravit cestující a náklad leteckou dopravou, vznikají finanční ztráty a dochází k poškození reputace, dodalo ministerstvo.
Podle ministerstva vnitra v letošním roce do litevského vzdušného prostoru vniklo 599 balónů, kromě nich úřady zaregistrovaly také 197 dronů. Narušily 320 letů, upozornila veřejnoprávní stanice LRT.
Dvě největší litevská letiště – ve Vilniusu a Kaunasu – kvůli balonům musela několikrát přerušit provoz. Vilnius leží přibližně 30 kilometrů od hranic s Běloruskem, Kaunas dále.
Litva, která je členskou zemí Severoatlantické aliance i Evropské unie, dlouhodobě obviňuje Bělorusko, jehož autoritářský režim je blízkým spojencem Ruska, z vedení takzvané hybridní války.
