
Aktual.: 9.12.2025 04:26
Brusel – Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. Ve zprávě o listopadové bilanci to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
Teploty během letošního listopadu byly výrazně nad průměrem nad severní Kanadou a Severním ledovým oceánem. Měsíc navíc doprovázelo extrémní počasí, mimo jiné tropické cyklóny v jihovýchodní Asii, které přinesly rozsáhlé a katastrofické záplavy a sesuvy půdy s mnoha oběťmi.
„V listopadu byly globální teploty o 1,54 stupně Celsia nad předindustriální úrovní a tříletý průměr pro roky 2023 až 2025 míří vůbec poprvé k překročení 1,5 stupně Celsia,“ prohlásila Samantha Burgessová ze služby Copernicus.
V listopadu činila průměrná teplota vzduchu na povrchu 14,02 stupně Celsia. Tato hodnota oproti listopadovému průměru let 1991 až 2025 byla o 0,65 stupně Celsia vyšší, ve srovnání s nejteplejším listopadem v historii měření, který byl v roce 2023, pak byla o 0,2 stupně Celsia nižší.
Oproti listopadům v letech 1850 až 1900, což je průměr používaný pro předprůmyslové období, byl ten letošní o 1,54 stupně Celsia teplejší.
Globální průměrná teplotní anomálie pak pro letošní leden až listopad byla o 0,6 stupně Celsia vyšší, než činí referenční hodnota v letech 1991 až 2020, a o 1,48 stupně Celsia vyšší než referenční hodnota v předprůmyslové éře z let 1850 až 1900. Tyto anomálie, jak uvedl Copernicus, jsou shodné s těmi zaznamenanými za celý rok 2023, který byl druhým nejteplejším rokem v historii měření. Globální průměrná teplotní anomálie je průměrem teplotních anomálií z 20.000 měřicích stanic na pevnině a moři.
Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.
Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, jak dříve uvedl Copernicus.










