Změníme toky peněz ve zdravotnictví, slibuje budoucí šéf resortu Adam Vojtěch (ANO). O tom, kam poplynou miliardy na léčbu, už by neměl jedním škrtem pera rozhodovat ministr zdravotnictví. Výši úhrad by si měli s pojišťovnami domluvit sami lékaři. „Pokud se někdo nedohodne, dostane, co ostatní. Nikdo už nebude chodit na ministerstvo, aby lobboval za cokoliv navíc,“ řekl. Systém je totiž v dluzích.
Jenomže části lékařů se tento plán nelíbí. Bez úhradové vyhlášky, pomocí které dnes vedení resortu zdravotnictví ceny lékařské práce stanoví, podle nich celý systém zkolabuje.
„Jestliže si budou ceny diktovat samotné zdravotní pojišťovny, dopadne to špatně. Řada soukromých ambulancí zanikne, protože je svými dumpingovými cenami zlikvidují řetězce. Ty jsou totiž s pojišťovnami často provázané,“ kritizuje plán například šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Doplatí na to podle něj hlavně pacienti – řetězce na nich budou šetřit. „Kvalita péče rozhodně utrpí,“ říká přímo Kubek. „Netvrdím, že úhradová vyhláška bývá vždy dokonalá, je to ale určitá záruka – je za ni odpovědný konkrétní politik,“ dodává.
Kubek proto navrhuje ministerskou normu spíš kultivovat než rušit. „Jinak se vrátíme do džungle devadesátých let,“ uzavírá.
Zrušení vyhlášky? Jedině když si pacienti připlatí
Podobně to vidí i předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „Pokud se na to podívám optikou posledních dvou let, tak bychom bez úhradové vyhlášky skutečně nepřežili. Od pojišťoven jsme dostali tak mizerné nabídky, že by polovina ambulancí skončila. Jejich péče by byla ještě víc nedostupná,“ souhlasí s Kubkem.
Zrušení úhradové vyhlášky si prý dokáže představit jen za předpokladu, že by si na péči v hotovosti připláceli i pacienti. „Pokud by to fungovalo tak, že nám pojišťovna zaplatí třeba jen 80 procent ceny výkonu a zbytek by šel za pacientem, tak klidně. Ať úhradovou vyhlášku zruší. Jinak ale ne,“ dodal Jojko.
Některé obory, jako je interna nebo diabetologie, by totiž jinak podle něj zkolabovaly. „Už teď jsou to popelky českého zdravotnického systému, protože nepracují s žádnými drahými přístroji a léky. Nízkou cenu práce tak nedokážou ničím dohnat,“ říká.
Málo placené obory budou v ohrožení
Podle šéfa Asociace českých a moravských nemocnic Michala Čarvaše bude přitom právě v těchto oborech přibývat nejvíce pacientů – populace totiž stárne. „Měli bychom se proto starat o to, aby právě tyto specializace ze špitálů nezmizely. A ne jim ještě ztěžovat situaci nepromyšleným rozvolněním pravidel,“ řekl.
Ani on proto s rušením dosavadního systému, v rámci kterého vstupuje do jednání o cenách i ministerstvo zdravotnictví, nesouhlasí.
„Neumím si představit, jak bychom se bez úhradové vyhlášky domlouvali. Svazové pojišťovny se často schovávají za finančně nejslabší pojišťovnu a tvrdí, že naše požadavky nezaplatí,“ říká Čarvaš.
Náklady na materiál a energie přitom podle něj rostou, stejně jako platy zdravotníků.
Nemůžeme platit víc, než máme
Jenomže pojišťovny namítají, že je současný stav neudržitelný. Dosavadní šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09) se prý nechával „zlobbovat“ příliš snadno a vyhladověl tak celý systém.
„Čtyři roky po sobě jsme tu měli deficitní úhradovou vyhlášku, která nás nutila vydat víc peněz, než jsme předtím vybrali. To nás připravilo o jakékoliv finanční rezervy,“ připomíná prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Se zlepšením kvality nebo zvýšením výkonnosti přitom podle něj vyhlášky nepočítaly. „Vydáváme zkrátka víc peněz, ale bez možnosti vymáhat efektivní chování lékařů a nemocnic,“ pokračuje Balada. To podle něj pojišťovny paralyzuje – mohou se dostat až do platební neschopnosti.
Pro pacienty to podle něj může znamenat, že si na některé výkony počkají. Lékaři, kteří nedostanou své peníze včas, totiž mohou vyšetření odkládat.
„Něco takového už bychom neměli dopustit. Úhradová vyhláška by se měla zrušit a pojišťovny by měly dostat větší prostor k tomu, aby si podmínky plateb dojednávaly s nemocnicemi samy – a to podle svých reálných možností,“ domnívá se Balada.
Totéž říká i šéf největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „V okamžiku, kdy bude mít pojišťovna možnost volně služby nakupovat a zohledňovat při tom kvalitu péče, bude to ku prospěchu všech. Povede to i k větší efektivitě pojišťoven,“ tvrdí.
Konec lobbingu
Budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch si stojí za svým, institut úhradové vyhlášky chce skutečně potlačit. Připouští ale, že to nebude hned a úplně. Vyhlášku chce prozatím zanechat, ale jen jako jistý typ záchranné brzdy. „Ten už by se měl využívat jen v krizových situacích, nikoliv jako každoroční standardní nástroj,“ řekl.
Současně chce do zákona prosadit, aby se v případě nedohody lékařů s pojišťovnami platby na péči nenavyšovaly.
„Jakmile se zástupci některých oborů s pojišťovnami nedomluví, dostanou, co ostatní. Nikdo už zkrátka nebude chodit na ministerstvo, aby si vylobboval cokoliv navíc. To, že může být někdo v rámci úhradové vyhlášky dodatečně zvýhodněný, skončí,“ řekl Vojtěch.
Takové jednání totiž podle něj prohlubuje schodky zdravotních pojišťoven a škodí systému. „Názornou ukázkou je to, že se příští rok budeme potýkat s deficitem kolem 20 miliard korun,“ podotkl.
Chceme čas na plánování
Experti ale navrhují ještě jedno řešení – aby se úhradová vyhláška přijímala na delší časové období. Nikoliv jen jeden rok. „Tím bychom se vyhnuli výkyvům, které občas nepředvídatelná ministerská rozhodnutí přinášejí,“ říká například ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice Davis Feltl.
Nemocnice by také dostaly víc času na plánování. „Peníze bychom si zkrátka mohli lépe rozložit,“ dodává Feltl.
Tento nápad se zamlouvá i místopředsedkyni sněmovního zdravotního výboru Zdence Němečkové Crkvenjaš (ODS). „Já jsem sice zastáncem toho, aby se úhradová vyhláška postupně opustila, toto je ale další možná cesta. Vyhlášky by opravdu mohly platit delší dobu,“ řekla.
Podle motoristy Borise Šťastného by tak politici získali dostatek času na tvorbu zcela nového systému. „Přechod od vyhlášky k volné soutěži pojišťoven totiž bude nějakou dobu trvat,“ vysvětlil.
Musí se zvednout ochrana pacientů
Zrušení úhradové vyhlášky totiž nemůže nastat jen tak – jako izolovaný krok. „Musí to doprovodit komplexnější reforma zdravotního pojištění, kterou je třeba vypilovat,“ vysvětluje Šťastný.
Zajistit se musí například ochrana pacientů – a to právě kvůli hrozícímu kolapsu některých méně lukrativních oborů. „Pan prezident Kubek má totiž pravdu v tom, že se některé obory poskytovatelům nevyplácejí. Budeme proto muset nastavit mechanismy, díky kterým zůstane i tato péče nadále dostupná,“ uvedl.
V zákoně by se například mělo objevit, že pojišťovna musí klientům obstarat komplexní péči ve všech existujících specializacích. „Konkrétní podoba těchto změn ale bude čistě na ministrovi zdravotnictví, který bude nový systém vytvářet,“ uzavřel Šťastný.
