Po druhé světové válce Německo přijalo pacifismus jako formu pokání. Po té studené se stal známkou víry v globální systém pravidel a smluv. Umožnila to moc Spojených států, které v Německu vybudovaly vojenské základny, rozmístily jednotky a umístily jaderné zbraně.
Německo opět vyzbrojuje. Utrácí miliardy za zbraně a převádí civilní průmysl na jejich výrobu. | Video: Reuters
Současný šéf německé armády Christian Freuding vidí, jak ale tento americký řád mizí. Selhávání americké podpory podle něho nemohlo přijít v horší dobu. „Nejenže máte nepřítele (Rusko), který klepe na dveře, ale také jste v procesu, kdy ztrácíte skutečného spojence a přítele,“ řekl Freuding americkému magazínu The Atlantic.
Nyní se Německo opět vyzbrojuje. Utrácí miliardy za zbraně a převádí civilní průmysl na jejich výrobu. Dokonce se debatuje o opětovném zavedení branné povinnosti. Vláda slíbila, že přemění armádu na nejsilnější v Evropě. Jelikož Spojené státy převracejí globální řád, který samy vytvořily, Německo možná nemá jinou možnost, píše The Atlantic.
Po ruské anexi Krymu v roce 2014 Německo souhlasilo, že během deseti let vynaloží dvě procenta HDP na obranu. Americký prezident Donald Trump si během svého prvního funkčního období ale stěžoval, že Německo a další členové NATO neplatí svůj podíl. Tehdy bylo běžné, že si příslušníci německého důstojnického sboru kupovali vlastní vybavení: boty, kalhoty, polní bundy.
Po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 přiznal veřejně německý náčelník armády, že síly pod jeho velením byly „více méně skrovné“. Německá vláda vyhlásila Zeitenwende (Přelomovou dobu). Slíbila okamžitý příval hotovosti pro Bundeswehr (ozbrojené síly), který by konečně přivedl zemi, jež má největší evropskou ekonomiku, do souladu s cíli NATO.
Pro tehdy budoucího kancléře Friedricha Merze konfrontace Trumpa s ukrajinským prezidentem Zelenským v Oválné pracovně jasně ukázala, že se Evropa již nemůže na USA spoléhat. Vysoce postavený německý úředník, řekl anonymně reportérovi The Atlantic, že Merze pronásleduje otázka: „Vydá Amerika své spojence psům?“. Po nástupu do funkce nechal Merz odhlasovat změnu německé ústavy, aby vláda mohla obraně neomezeně půjčovat.
Podle bruselského think-tanku Bruegel by účinné evropské odstrašení – například odvrácení ruské invaze do Pobaltí – vyžadovalo 1400 tanků a 2000 bojových vozidel pěchoty, což je více než kombinované schopnosti Německa, Francie, Británie a Itálie. Německo tak v příštích čtyřech letech pošle Bundeswehru více než 460 miliard eur.
Zatímco Němci navyšují vlastní výrobu zbraní, stále musí některé dovážet ze zahraničí. V poslední době se Německo začalo poohlížet po systémech protivzdušné obrany i mimo USA. Němci dolaďují protiraketový systém zakoupený od Izraelců, který dokáže zachytit a zničit balistické střely dlouhého doletu ve vesmíru.
Cíle NATO také vyžadují, aby německé bojové síly čítaly 260 000 vojáků. To je mnohem více než současný stav, kdy je v aktivní službě přibližně 182 000 lidí. Podle šéfa obranného výboru Bundestagu Thomase Röwekampa musí vláda přesvědčit generaci vychovanou v míru, že už nemůže brát svou bezpečnost jako samozřejmost.
Podle německého poslance bude ale nakonec nezbytné zavést pro Němce brannou povinnost. To si nemyslí současný ministr obrany Boris Pistorius. Ten stále doufá, že může fungovat dobrovolný model.
Ani to nezkoušej, Putine. Německý generál Kremlu připomněl Operaci Deutschland. (Celý článek s videem ZDE)
“Vyslali bychom Rusku signál: ‘Pozor, ani to nezkoušejte na nás zaútočit.’,” řekl německý velitel | Video: Reuters
