Aktual.: 3.12.2025 16:43
Brusel – Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
Norsko s Německem dají dalších 700 milionů eur na zbraně pro Ukrajinu
Norsko dá dalších 500 milionů eur (12 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu skrz iniciativu Severoatlantické aliance, Německo přispěje dalšími 200 miliony eur (4,8 miliardy Kč), uvedli dnes ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním zemí NATO v Bruselu. Celkem podle šéfa NATO Marka Rutteho spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
Rutte při příchodu na dnešní jednání v alianční centrále v Bruselu řekl, že naprosto souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v tom, že „mlýnek na maso“, kterým je válka na Ukrajině, musí skončit. Je podle něj důležité dosáhnout toho, aby Ukrajina byla při vyjednávání v co nejlepší pozici. Cestou k tomu je dát Rusku najevo, že na Ukrajinu budou dále proudit zbraně, a zajistit, aby protiruské sankce skutečně byly cítit.
„Je důležité, že zbraně na Ukrajinu stále míří a pokračuje i další podpora včetně dánsko-litevské iniciativy investovat do obranného průmyslu na Ukrajině, včetně české muniční iniciativy a veškeré další bilaterální podpory pro Kyjev,“ řekl novinářům Rutte.
Šéf NATO věří, že i v příštím roce se na spojeneckou iniciativu podaří dávat kolem miliardy dolarů měsíčně, ideálně celkem až 15 miliard (311 miliard Kč). Zároveň ocenil konzultace a „neustálý kontakt“ se Spojenými státy o mírovém procesu. Z jakého důvodu se dnešního jednání v Bruselu neúčastní americký ministr zahraničí Marco Rubio, nevysvětlil. Již dříve ale uvedl, že Rubio je velmi zaměstnaný řešením množství záležitostí a že by za jeho nepřítomností v Bruselu „nic nehledal“. Šéfa americké diplomacie zastupuje jeho náměstek Cristopher Landau, který již v úterý povečeřel právě s Ruttem.
Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) umožňuje nakupovat americkou vojenskou techniku na podporu ukrajinské obrany proti ruské agresi. Za zbraně Washingtonu platí členské země NATO.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna před začátkem diskuzí zase řekl, že jeho země je připravena poslat vojáky na Ukrajinu, pokud bezpečnostní záruky v mírové dohodě, o níž se nyní jedná, budou obsahovat ustanovení o mírových silách.
Šéf německé diplomacie Wadephul dnes také vyjádřil přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin zatím nedal najevo žádnou skutečnou připravenost vyjednávat o míru. „Putin nadále usiluje o podkopání evropské a euroatlantické bezpečnosti. Chce zkoušet naši připravenost k obraně. Chce nás rozdělit, aby oslabil naši alianci,“ míní Wadephul, podle něhož se mu to ale nepovede.
