Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.
Političtí analytici vnímali hlasování o rozpočtu jako test toho, zda je parlament schopen zachovat jednotu a přijímat klíčová rozhodnutí v kritické fázi války, píše Reuters. Ukrajinskou politikou nedávno otřásl korupční skandál týkající se energetického sektoru, který podle agentury DPA zasáhl do nejvyšších pater vlády v Kyjevě. Protikorupční úřady obvinily několik lidí a kromě toho dva ministři skončili ve funkci. Opozice volala po demisi celého kabinetu.
Pro schválení rozpočtu nakonec hlasovalo 257 poslanců z několika stran, proti bylo podle serveru RBK-Ukrajina 37 zákonodárců, další se zdrželi. Rozpočet prošel navzdory kritice opozičních politiků, kteří požadovali vyšší mzdy pro vojáky a navýšení sociálních výdajů, napsal Reuters.
Rozpočtové příjmy mají podle premiérky Svyrydenkové činit příští rok kolem 2,92 bilionu hřiven (asi 1,4 bilionu korun), výdaje mají dosáhnout 4,83 bilionu hřiven (2,3 bilionu korun). „Armádě v příštím roce vyčleníme 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) – téměř šedesát procent všech výdajů,“ uvedla ministerská předsedkyně podle webu ukrajinské vlády.
Pro srovnání – tuzemský rozpočet na rok 2024 měl povinné mandatorní výdaje (dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění, sociální dávky, platby státu do zdravotního pojištění, podpory v nezaměstnanosti, výdaje na dluhovou službu, výdaje na volby a další) ve výši 63,4 procenta všech výdajů rozpočtu.
Podle ministra financí bude země potřebovat rozsáhlou zahraniční pomoc
Ukrajina se už nějakou dobu soustředí na navýšení domácí výroby zbraní, aby se ubránila většímu a často lépe vybavenému Rusku.
Rozpočtový deficit je pro příští rok stanoven na 18,5 procenta HDP, uvedl dále ministr financí Marčenko s tím, že pro Kyjev bude klíčové zajistit externí financování k pokrytí rozdílu. Ukrajina bude podle šéfa státní kasy v roce 2026 potřebovat zahraniční financování ve výši přes 45 miliard dolarů (930 miliard korun), napsal Reuters. Ukrajina podle Marčenka doufá, že získá od svých evropských partnerů reparační půjčku, která by využila zmrazená ruská aktiva.












