Každoroční žebříček závad, sestavený z milionů záznamů technických kontrol německé zkušebny TÜV, i letos vygeneroval modely s celkově nejhoršími výsledky. V jejich případě je riziko opakování prohlídky extrémně vysoké.
Technická kontrola vozu sice nic nevypovídá o spolehlivosti auta jako takového, avšak vzhledem k její povinné dvouleté periodě dokáže nepříjemně zkomplikovat život. U jakých aut hrozí patálie nejčastěji?
V absolutních číslech jsou to auta z té nejstarší kategorie, kterou TÜV monitoruje. Tedy vozy dvanácti- až třináctileté, respektive vyrobené v letech 2012 nebo 2013. U těch nejhorších se procento vážných závad pohybuje v rozmezí od 35 do 40 procent. Přitom platí, že v případě, kdy technik závadu na vozidle vyhodnotí jako vážnou, majiteli nezbývá nic jiného, než ji nechat odstranit. O vylepení známky na „espézetku“ se tak musí pokusit znovu.
Co konkrétně trápí auta, která jsou zralá na reparát?
10. místo: Dacia Duster, procento závad 35,4
Zatímco druhá generace Dusteru už je na tom s odolostí podvozku lépe, tu první trápí zavěšení kol, stav tlumičů i pružin. Obě generace pak mají společný problém s opotřebovanými čepy řízení. Zatímco TÜV chválí odolnost brzdových hadic, už méně je spokojen s jejich úchyty. Pokud jde o brzdové kotouče, ty se podle zkušebny nijak nevymykají obvyklému průměru závad, přesto se první dustery často potýkají s nedostatečnou účinností provozní i ruční brzdy. Také výfukový systém je u dusterů nad šest let stáří nadprůměrně vadný.
9. místo: Fiat Panda, procento závad 35,5
Potíž s tlumiči a pružinami bývá častý u první i druhé generace novodobé pandy, starší typ 169 v tomto směru propadá třikrát častěji než je u srovnatelně starých aut obvyklé. Méně odolné je i zavěšení kol, kritika směřuje i ke klubům řízení u generace 312. Funkce provovozní brzdy se v seznamu závad nadprůměrně často objevuje i u mladších ročníků, což minimálně zčásti souvisí i s častějším opotřebením brzdových kotoučů. Úniky oleje trápí hlavně novější pandu, zatímco problémy s výfukem tu starší. Riziko neúspěchu na emisní kontrole se zvyšuje od osmého roku stáří.
8. místo: Kia Sportage, procento závad 35,6
Čepy řízení i křehké zavěšení kol jsou u Sportage třetí generace výrazně častější než je průměr, podvozku se nevyhýbá ani rez. Nad průměrem jsou také problémy s parkovací brzdou, to se týká všech věkových skupin napříč generacemi. Zatímco brzdové hadice jsou odolné, kotouče už o poznání méně. Všechny generace Sportage také často neprojdou emisní kontrolou. A mladší ročníky trpí na netěsnosti pohonného ústrojí, což TÜV označuje za ironii, protože starších ročníků se to paradoxně netýká.
7. místo: Hyundai i30, procento závad 36,1
V letech 2012 až 2013 byla ve výrobě druhá generace i30 zvaná GD, kterou TÜV označuje za nejméně problematickou, alespoň ve srovnání s generací první a třetí. Netýkají se jí ani masivní úniky olejové náplně, jako jejího předchůdce, ani problémy s výfukem, jak je to u generace současné. Přesto TÜV u starších exemplářů i30 často hlásí problémy se zavěšením kol a funkčností brzd. Exemplářů, které projdou kontrolou zcela bez závad, je u všech ročníků i30 méně, než je průměr, konstatuje zkušebna závěrem.
6. místo: Citroën C3, procento závad 37,0
Současná třetí generace Citroënu C3 si při kontrolách vede výrazně lépe, než její předchůdkyně. Pružiny i tlumiče jsou podstatně odolnější, což zároveň signalizuje i to, z čeho často skládá reparát generace druhá. Její další problém jsou vadná táhla řízení. Funkce brzd je naproti tomu obvykle bezchybná, což se ovšem nedá říct o výfukové soustavě. Druhá generace také často neprojde emisemi a trpí na úniky oleje.
5. místo: Renault Megane, procento závad 37,4
Zavěšení kol se na seznamu závad objevuje častěji než průměrně u obou sledovaných generací III a IV, konstatuje TÜV. Vadné tlumiče a pružiny však trápí převážně jen tu starší. U obou může být navíc problémem rez. Pokud jde o funkci provozní brzdy, ta vykazuje lepší výsledky než je průměr pouze u jedenáctiletých exemplářů. Brzdové trubky a hadice jsou naopak trvanlivé. „Je povzbudivé, že ačkoliv se u obou generací vyskytují úniky oleje, jejich míra zůstává podprůměrná,“ konstatuje TÜV. Rezavé výfuky jsou hlášeny více u IV. generace.
4. místo: Nissan Quashqai, procento závad 37,6
Opotřebované kulové nebo vodící klouby na podvozku a k tomu i klouby na řízení jsou typické závady první generace, ovšem ani ta druhá si v tomto směru nevede o moc lépe. Ačkoliv auta nemají vysoký nájezd kilometrů, mívají často nadměrně opotřebované brzdové kotouče. Starší generaci J10 trápí i nefunkční ruční brzda, zatímco novější J11 s ní problémy nemá, stejně tak ani s brzdami provozními. Obě sledované generace J10 i J11 však příliš často neprocházejí testem emisí. J10 často vykazuje úniky oleje z hnacího ústrojí a zrovna tak není v pořádku ani výfukový systém. Před případnou koupí ojetého Quashqaie doporučuje TÜV vzít auto na hever a pořádně prohlédnout podvozek.
3. místo: Dacia Sandero, procento závad 38,1
První i druhá generace Sandera má příliš opotřebované zavěšení kol, až třikrát častěji, než je průměr. Pružiny a tlumiče zlobí výhradně u druhé generace, u té první zase dělají starosti klouby řízení. Dobou zprávou podle TÜV je, že třetí generace Sandera v tomto směru zanechává na STK dobrý dojem. Totéž ostatně platí pro provozní i parkovací brzdu, která je problémem pouze u obou starších příbuzných. Uniky oleje jsou s výjimkou šesti a sedmiletých modelů vzácné, test emisí je slabinou druhé generace, zatímco její předchůdce „vyniká“ závadami výfukového systému.
2. místo: Renault Twingo, procento závad 40,0
Nezničitelná první generace Twinga brázdí české silnice dodnes, druhá je k vidění o poznání méně a ta třetí se k nám dovážela jen krátce. Pokud jde o druhou generaci, ta trpí korozí brzdového potrubí, což je častý důvod, proč na STK neuspěje. U druhé a třetí generace jsou hlášeny časté úniky oleje, zatímco netěsné výfukové systémy a neúspěšné emisní testy jsou problémem takřka výhradně generace třetí.
1. místo Renault Clio, procento závad 40,4
Zatímco odcházející pátá generace Clia si vede na technické kontrole dobře, její předchůdkyně jsou na tom o poznání hůře. Zejména kulové čepy jsou za hranicí životnosti, zrovna tak i pružiny nebo koncovky táhel řízení, což je „specialita“ třetí generace. Ta zároveň trpí korozí na nosných částech. Pokud jde o brzdy, hadice jsou v pořádku, ale na tu parkovací se spolehnout nedá. Brzdové trubky jsou rovněž ve zhoršeném stavu, nejstarší exempláře třetí generace také často neprojdou emisní zkouškou. Výfukový systém je ve všech případech odolnější než je průměr.
