Nejvyšší vojenský velitel NATO naznačil, že by aliance mohla proti Moskvě zahájit „preventivní údery“. Šlo by o kybernetické útoky nebo sabotáže. Rusko na vyjádření admirála Giuseppe Cava Dragoneho ihned reagovalo.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová se pravidelně vyjadřuje k aktivitám NATO | Video: Reuters
Předseda vojenského výboru NATO řekl deníku Financial Times, že aliance zvažuje „agresivnější a proaktivnější přístup namísto toho reaktivního“. Dodal, že „preventivní“ krok ze strany NATO by někteří lidé mohli považovat za „obranný“. „Šlo by nicméně o krok, který se liší od typického způsobu fungování aliance,“ vysvětlil Dragone.
Pro Kreml, který NATO dlouhodobě vykresluje jako útočnou alianci a jehož propagandisté tvrdí, že je s ním Rusko de facto ve válce, to byl dar z nebes. „Jeho výroky jsou extrémně nezodpovědným krokem, který naznačuje připravenost aliance pokračovat v eskalaci,“ uvedla pro ruská státní média mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, která se v podobném duchu vyjadřuje pravidelně. V polovině listopadu například prohlásila, že pokud stratégové NATO o tomto „šíleném nápadu“ uvažují, bude Moskva reagovat všemi dostupnými prostředky.
Podle Zacharovové se Dragone snažil záměrně podkopat úsilí o řešení ukrajinské krize, jak Kreml označuje agresivní vpád ruských vojsk k menšímu sousedovi. „Vedení aliance si troufá obviňovat Rusko z ‚válečné jaderné rétoriky‘, zastrašování a takzvaných hybridních útoků – aniž by předložilo jakékoli důkazy,“ uvedla.
Ve vyjádření také řekla, že aliance neustále šíří strach z „údajného“ bezprostředního ruského útoku na země NATO. „Taková prohlášení nejen přilévají olej do ohně, ale vážně podněcují již existující konfrontaci. Brusel rád opakuje mantru o ‘čistě obranné‘ povaze aliance. Admirál Dragone svými poznámkami o ‚preventivních úderech‘ tento mýtus jednoznačně vyvrátil,“ upozornila.
Představitelé NATO dlouhodobě tvrdí, že Moskva prakticky denně napadá země aliance pomocí kybernetických útoků. Využívá je jako prostředek hybridní války, jejíž součástí mohou být i nejrůznější (dez)informační kampaně, zneužití migrace, nebo útoky na kritickou infrastrukturu, nebo provokace pomocí dronů a stíhaček.
I kvůli těmto úderům NATO v lednu oznámilo, že posílí své jednotky v Baltském moři. Po sérii podezřelých sabotážních incidentů spojených s ruskou „stínovou flotilou“ ropných tankerů obcházejících sankce nasadila aliance do Baltského moře více flotil a námořních hlídkových letadel.
V listopadu a prosinci loňského roku totiž došlo k poškození nebo přerušení několika podmořských kabelů, včetně čtyř datových kabelů a důležitého energetického propojení. V souvislosti s tím řešil v říjnu finský soud žalobu proti posádce tankeru Eagle S, která Baltským mořem plula pod vlajkou Cookových ostrovů.
Ta čelila obvinění z trestného činu a ze závažného narušení komunikace v souvislosti s poškozením. Prokuratura tvrdila, že tanker táhl svou kotvu po mořském dně přibližně 90 kilometrů. Posádka popřela jakékoli protiprávní jednání a i soud nakonec žalobu zamítl.
„V tomto případě nebylo možné uplatnit finské trestní právo,“ zdůvodnil soud. Dragone řekl Financial Times, že právní rámce a problémy s jurisdikcí ztěžují hledání taktiky NATO, jak být více „agresivní“. „Agresivnější přístup ve srovnání s agresivitou naší protistrany by mohl být jednou z možností, jak tohle řešit,“ uvedl.
Země NATO proto nyní stále řeší, kdo je odpovědný za dohled nad oblastmi náchylnými k sabotáži, jako je Baltské a Severní moře.
Dragone uvedl, že lednové posílení jednotek NATO, označované jako Baltic Sentry, „funguje“. „Od začátku operace Baltic Sentry k žádným incidentům nedošlo,“ vysvětlil nejvyšší vojenský velitel.
„Fatální převaha.“ Expert popsal peklo, ve kterém Rusové drtí Ukrajince v poměru 10 : 1 (celý článek s videem zde)
Spotlight Aktuálně.cz – Vlastislav Bříza | Video: Tým Spotlight
