Už přes sto let se v Rusku nachází přes 90 tun ze zlatých rezerv Rumunska. Rusové je původně slíbili „pohlídat“ během první světové války. Části sice vrátili, ale další bloky zlata zůstaly v moskevských trezorech. Právě z nich nyní Rusko uvolňuje a prodává zlaté rezervy, které mají podpořit ekonomiku poznamenanou válkou na Ukrajině. Deník Aktuálně.cz popisuje příběh zlata, které se nevrátilo.
Psal se rok 1916 a v Evropě probíhala první světová válka. Rumunské království, které bylo po první dva roky neutrální, se rozhodlo do konfliktu zapojit po boku Dohody. Pro zemi to však mělo vážné dopady. Boje na východní frontě byly tvrdé.
Rumunům se zprvu podařilo zatlačit rakouská vojska do Maďarska, protivníkovi ale rychle dorazily posily a rumunský postup se zastavil. Nastalo období ofenziv a protiofenziv, jehož výsledkem bylo dobytí velkých částí Rumunska vojsky Osy.
Rumunské velení a administrativa se časem kvůli tlaku protivníka musely přesunout z Bukurešti do města Jasy. Přesunula se i rumunská královská rodina a národní banka. A tehdy se do města u hranic Moldavska přesunul i rumunský zlatý poklad, respektive národní rezervy. Tlak nepřátelských vojsk ale sílil a Rumuni se tak rozhodli poklad přesunout ještě dále.
Uvažovalo se o přesunu do Londýna, ale kvůli německým ponorkám v Severním moři plán padl. Nakonec volba padla na Rusko, které tehdy ještě ovládala dynastie Romanovců. S těmi měla rumunská královská rodina úzké vazby, a tak jim věřila.
Během dalších měsíců tak z Rumunska do trezorů Ruské národní banky v Kremlu putovaly vlaky, v nichž bylo přes 91 tun zlata a dalších tuny zlatých mincí, šperků královské rodiny a dalších cenností. Vše bylo zaprotokolováno a to, že se všechny cennosti do Rumunska vrátí, zaručila tehdejší ruská vláda.
„Zástupci rumunské a ruské vlády podepsali protokoly, v nichž jasně uváděli, že zlato patří Rumunské národní bance, že je přepravováno do Moskvy k úschově a že je pod zárukou ruské carské vlády, pokud jde o bezpečnost přepravy, skladování a návratu do Rumunska,“ uvádí tak v současnosti Rumunská národní banka.
Carské Rusko ale už nemělo dlouhého trvání. Rusko po říjnové revoluci v roce 1917 s Bukureští ukončilo diplomatické styky. A ohledně pokladu vzkázalo, že jej „vrátí rumunskému lidu, a nikoli oligarchii“. Jenže nakonec velkou část nikdy nevrátilo.
Po druhé světové válce zůstal poklad v Rusku. Část se do Rumunska vrátila v roce 1935. Velká část ale zůstala u jeho souseda. Není přitom úplně jasné, co se se zlatem dělo během druhé světové války. Rusové poklad kvůli bezpečnosti pravděpodobně přesunuli pryč z Moskvy.
V roce 1956 se pak do země svého původu vrátila například různá umělecká díla a další hodnotné předměty, které byly součástí pokladu. Zlato o hmotnosti přes 91 tun ale zůstalo v Rusku. Počátkem jednadvacátého století pak do Rumunska putovala další malá část pokladu. Tuny zlata opět chyběly. A do země svého původu už se nikdy nevrátily. Jejich hodnota se nyní – bez započtení historické hodnoty – pohybuje okolo patnácti miliard eur.
Rumuni na svůj poklad ale nikdy nezapomněli a o jeho navrácení se snaží dodnes – a to skrz akce v Evropském parlamentu. Zatím neúspěšně. Do popředí zájmu se poklad dostal ve chvíli, kdy Rusko začalo kvůli válce na Ukrajině rozprodávat své zlaté rezervy. Není přitom jasné, zda jejich součástí není právě i rumunský poklad.
„Vzhledem k tomu, že likvidita domácího trhu se zlatem se v posledních letech zvýšila, nyní Ruská centrální banka provádí ekvivalentní operace na domácím trhu nejen prostřednictvím transakcí v jüanech, ale částečně i se zlatem,“ uvedl pro agenturu Interfax mluvčí ruské centrální banky. Rusko tak chce povzbudit svou ekonomiku poznamenanou vleklou válkou na Ukrajině a následnými sankcemi.
