Jedním z nejoblíbenějších nástrojů ruské propagandy jsou mapy bojiště. I přesto, že ruská armáda v průběhu letošního roku postupovala velmi pomalu, ministerstvo obrany se chlubí dramatickými vizuály. Nejedná se přitom jen o oficiální mapy pro veřejnost. Trend zveličování úspěchů kvete i v místech operačního velení, popisuje pro ruský server Mediazona bývalý kartograf ve službách armády.
Muž promluvil pro Mediazonu pod pseudonymem Vjačeslav Bojarincev. Původně sloužil u volgogradské čestné strážní roty, na konci roku 2024 ale podepsal smlouvu s ministerstvem obrany. „Kromě prestiže nám zástupce politického důstojníka slíbil odměnu 2,5 milionu rublů (cca 650 tisíc korun),“ popisuje. „Ale hlavní věc, která mě uklidnila, bylo, že smluvní vojáci z čestné stráže nebyli posíláni na Ukrajinu. Potřebovali nás k výcviku branců a účasti na akcích, které vyžadovaly zkušenosti.“
Smluvní službu Bojarincev popsal jako peklo, zejména kvůli přístupu ostatních vojáků k nováčkům. Po měsíci si uvědomil, že zde nemůže zůstat. „Jednou z možností byl přestup k letecké jednotce v Tichorecku, ale to bylo dlouhé a riskantní, smluvní vojáky z této jednotky navíc posílali do války. Potřeboval jsem něco bezpečnějšího. Doporučili mi přestoupit do operačního oddělení téže jednotky na pozici asistenta náčelníka oddělení, tak jsem to udělal,“ popsal.
Vyhnout se bojům na Ukrajině se mu ale nepovedlo. V červenci letošního roku mu umožnili odjet na dovolenou, po návratu ho ale čekala cesta do bojové zóny – původně do Doněcku. Tam ale dlouho nezůstal. „Kamaráde, jedeš do Avdijivky,“ vyslechl si na velitelském stanovišti. Tak se Bojarincev dostal k práci s mapami.
Jeho povinnosti spočívaly v každodenní aktualizaci fyzických i elektronických map, do kterých zakresloval denní změny situace na bojišti na základě hlášení z velitelského stanoviště. Neustále také na základě aktuální situace přepracovával plán útoků.
Lžou sami sobě
Podle Bojarinceva velení vydává během ofenzivy často naprosto nerealistické rozkazy. „Mohli plánovat, že vojáci postoupí 18 kilometrů za pět dní, i když všichni chápali, že je to absurdní,“ popsal. Pluky totiž často posílají do velitelství irelevantní a vymyšlené informace. „Pluky hlásí, že plně dobyly místa jako Rusyn Jar nebo Poltava, tak tyto oblasti na mapě vystínuji. Večer otevřu nejnovější video exilového protiválečného novináře Michaela Nakiho, podívám se na mapu DeepState a zjistím, že celý Rusyn Jar je stále šedá zóna.“
Falšování zpráv tak s největší pravděpodobností začíná na úrovni velitele pluku, popisuje Bojarincev. Lži se ale dostávají výš, mnohem výš. „Dostávali jsme elektronické situační mapy z velitelství armády a osobně jsem viděl, že čísla byla naprosto nereálná. Data, která jsem dostal od pluků, se lišila o jeden a půl až dva kilometry od toho, co popsala armáda. Armádní mapy byly naprosto mimo. Úplný nesmysl,“ postěžoval si. „Takže nejdřív lžou, že oblast je kontrolovaná, a až pak tam pošlou jednotky.“
Takový případ se stal i letos v září, kdy mapa ukazovala, že oblast poblíž Torecku je téměř plně pod kontrolou 33. a 57. pluku, jenže to nebyla pravda. „Když tam vtrhli mariňáci a speciální jednotky, ukázalo se, že tam stále jsou ukrajinské síly a ty zlikvidovaly všechny Rusy. Už v době, kdy jsem tam v létě dorazil, bylo cílem dobýt Majak a Toreck. Do října nepostoupili ani o dva kilometry.“
Bojarincev dostal úkol sestavit mapu také pro náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. I ta se drasticky lišila od reality. „Poslali vlastní situační mapu, kterou jsem měl upravit podle aktuální situace. Byl to úplný nesmysl, pozice na mapách se drasticky lišily od reality. Přepracoval jsem je, ale těsně před příjezdem Gerasimova jsem dostal za úkol vytisknout ty původní mapy přímo pro něj. Absurdní,“ vylíčil.
„Většina si to všechno uvědomuje“
Bojarincev se rozpovídal i o tom, jak válku vnímají jeho kolegové. „Většina si uvědomovala, že válka je zločinná a že se nedá vyhrát, ale dál plnili svou práci, protože jim nic jiného nezbývalo,“ prohlásil. „Nikdo nevěří v příměří. Velitel mého oddělení řekl, že dokud nedobyjeme Oděsu a Charkovskou oblast, nepřestaneme.“
Právě tento nadřízený je podle Bojarinceva jedním z těch, kteří žijí ve vlastním světě. „On a někteří další důstojníci nazývali Ukrajince Němci. Nejvíc mě ale rozzuřilo, když obsadili Jablonivku. Přišel pak celý veselý. To mě až znechutilo k fyzickému odporu. Je to hrozné, opravdu – když vidíte na vlastní oči, co se děje, a on tomu říká ‚osvobození‘,“ svěřil se Bojarincev. Další z armádních důstojníků mu pak prý vyprávěl, jak v Kurské oblasti ukrajinským válečným zajatcům usekávali hlavy a nabíjeli je na kůly. „Naprosto vyšinutý idiot. Přísahám, že každý den blouznil o odpalování jaderných raket na Ukrajinu.“
Ruská armáda je pro něj ekvivalentem Třetí říše. I proto se rozhodl z Ruska utéct. „Poslali mě na dovolenou a já se už nikdy nevrátil. Ani moji příbuzní nic nevěděli, rodiče se dozvěděli, že jsem pryč, až když je kontaktovala moje jednotka,“ řekl. „Pořád nemohu uvěřit, že jsem se odtamtud dostal. V noci se mi pořád zdá o bunkru i o tom, jak procházím jeho chodbami,“ uzavřel.
„Goebbels by dal Putinovi jedničku.“ Učitel natáčel, jak v Rusku dětem vymývají mozky (celý článek s videem zde)
Spotlight Aktuálně.cz – Pavel Talankin | Video: Tereza Engelová
