K žádnému míru to cesta není, Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky, řekl k americko-ruskému plánu na ukončení ruské války na Ukrajině v pátečních Událostech, komentářích europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Senátor David Smoljak (STAN) v debatě moderované Barborou Kroužkovou uvedl, že se mu plán jeví, jako by byl vytvořený v Kremlu. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je plán „realistický“ a „nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině“.
Americká administrativa Kyjevu předložila 28 bodů, které vycházejí vstříc řadě ruských požadavků. Napadená země se má například vzdát části neobsazeného území, omezit svoji armádu a navždy se zříct členství v NATO. Zelenskyj avizoval, že je připraven s Američany jednat. Slíbil, že bude hájit národní zájmy a v pátek varoval, že Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou zkouškou – buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit.
„Já skutečně nevím, jestli je to americký návrh, nebo ruský návrh. Podle toho, co ten 28bodový plán obsahuje, tak se mi zdá, že byl spíš vytvořený v Kremlu a že ten americký vklad se týká několika podrobností, které se nevztahují přímo k ukončení války, ale například k tomu, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy,“ řekl Smoljak a poukázal na skutečnost, že USA si dle plánu činí nárok na padesát procent těchto aktiv.
„Mám takový pocit trochu déjà vu, protože už se tady o tom bavíme potřetí, o tom plánu na ukončení války, a od toho ukončení války se mi zdá, že jsme stále víc a víc vzdáleni,“ uvedl dále Smoljak s tím, že tentokrát dal ovšem Trump svému ukrajinskému protějšku ultimátum. „On už dal několik ultimát ruskému prezidentovi (vládci Vladimiru Putinovi), z těch pak sešlo, tak uvidíme, jak to dopadne v tomhle případě,“ dodal senátor.
Návrh je nadějný z hlediska ukončení války, říká David
David americko-ruský návrh považuje za realistický. „Po mnoha předchozích pokusech pokládám tento 28bodový návrh za nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině,“ míní. „Já jsem stoupenec realistické politiky, myslím, že se nemáme řídit touhami, přáními a obavami, ale reálným stavem věcí. A ten vypadá tak, jak se to promítlo do tohoto návrhu,“ podotýká David, podle kterého bude muset Ukrajina o návrhu vážně uvažovat.
„K žádnému míru to cesta není. Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky,“ oponoval Zdechovský. Jak to, že se musí odzbrojit Ukrajina a neodzbrojuje se Rusko? Jak to, že Rusko získává území, kde vůbec v současné době není? Jak nám Rusko zaručí to, že nebude pokračovat v té válce, za dva za tři roky, když se dozbrojí? To je naprosto nesmyslné a ohrožuje to naši bezpečnost,“ hodnotí návrh europoslanec.
„Jestliže tady dopustíme porušení mezinárodního práva, to znamená změnu hranic agresí, bezprecedentní agresí, kde ten agresor používá válečné zločiny k tomu, aby zvyšoval tlak na obyvatele vedlejšího, nebo sousedního státu, tak pak už můžeme opravdu zrušit OSN a můžeme zrušit organizace, protože jsou směšné,“ říká Zdechovský, podle kterého by Rusko mělo opustit Ukrajinu a zaplatit všechny kompenzace.
USA chce na celé věci vydělat, míní Dostál
Podle europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!), který byl dalším hostem pořadu, nahlíží USA na ruskou válku na Ukrajině realisticky, chtějí se z Ukrajiny stáhnout, co nejvíce na tom vydělat a dále se soustředit primárně na Čínu.
„USA pod Donaldem Trumpem vnímají tu situaci tak, že Ukrajině nic nedluží. Naopak na té věci chtějí vydělat. Ten plán je extrémně vychýlený ve prospěch USA, které by na tom vydělaly – jak z těch peněz ruských, ze kterých by dostali padesát procent, tak počítá s tím, že EU do toho nalije dalších sto miliard dolarů, ze kterých také půjde na investice Američanům. A ještě navíc Američané dostanou přístup podle toho plánu k nerostnému bohatství Ukrajiny,“ sdělil Dostál.
Na snahu Donalda Trumpa na situaci na Ukrajině vydělat poukázal také Smoljak. „To není řádný realismus, to je prostě cynické vydírání – jak ze strany Ruska, tak v tomhle případě musím říct i ze strany Ameriky, která prostě Ukrajině řekne ber, nebo nech být, nebo tě odstřihneme od jakékoli zpravodajské nebo vojenské pomoci. (…) Ještě si navíc řekne o padesát procent z těch ruských zmrazených peněz, které jsou zmrazené v Evropě. Proč? Jenom proto, že Trumpova rodina na tom chce vydělat. Mně to přijde prostě skandální až nechutné,“ řekl Smoljak.
Dle Smoljaka v návrhu nejsou skutečné bezpečnostní záruky
Klíčovou součástí americko-ruského plánu jsou územní ústupky ze strany Ukrajiny. Ta by se dle návrhu úplně vzdala východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské, stejně jako těch kusů Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Také okupovaný Krym by byl uznán na ruský.
„Znamenalo by to, že Ukrajina se vzdá té části, která byla do vypuknutí války nejvíce průmyslová, je to část, kde Ukrajina soustředí, řekl bych, polovinu svého průmyslu a nerostného bohatství. Je to část, která je nesmírně cenná i hlavně pro Ukrajinu a její historii, identitu. Je to část, která by byla vlastně obrovským pokořením celého ukrajinského lidu,“ hodnotí tuto část plánu Zdechovský.
„Ukrajina, respektive její politické vedení, dává poměrně setrvale najevo, že je ochotna se smířit s dočasnou ztrátou svého území, které je prostě okupováno ruskou armádou. Ale výměnou za něco hmatatelného, výměnou za nějakou záruku bezpečnosti,“ navázal Smoljak s tím, že opravdové záruky v dohodě nevidí. „To, že tam je napsáno, že Rusko nebude útočit na zbytek území, je prostě směšné. Rusko už se několikrát k něčemu zavázalo, a nikdy to nedodrželo,“ podotkl senátor.
Podle návrhu by Ukrajina nevstoupila do NATO a Severoatlantická aliance by se v budoucnu nerozšiřovala o další země. Agentura AP poznamenala, že schválení návrhu by znamenalo vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako hrozbu.
„Pokud by se ten návrh uskutečnil, zůstane existovat jakási zbytková Ukrajina, která bude víceméně neutrálním státem, nevstoupí do NATO. Což znamená, že patrně Rusko nepostoupí za ty oblasti, které zabere, nepostoupí za Dněpr,“ míní Dostál. „My jako Středoevropané bychom se měli snažit o to, aby tedy skutečně Ukrajina, byť třeba neutrální, zachovala svoji existenci,“ dodal.









