Proč je ten výcvik k ničemu? Ukrajinci otevřeně o českých vojenských instruktorech

„Můžete ty drony schovat? Odhalíte nás moc rychle,“ poprosil český výsadkář Ukrajince při společném cvičení v Polsku. Češi a Poláci totiž jeli podle příruček – ve kterých není místo pro drony. Ty ale dnešní válce na Ukrajině naprosto dominují.

Příběh přinesla ukrajinská redakce BBC a ukazuje, jak moc je výkladní skříň pomoci Ukrajině – výcvik ukrajinských vojáků instruktory NATO – neefektivní. A jak moc jsme zaspali vývoj na bojišti. Redakce si u českých vojáků ověřila, že popis odpovídá realitě.

Největší zájem o drony projevil český instruktor Jakub (jméno redaktoři BBC změnili), veterán misí v Afghánistánu, popisuje BBC střet dvou světů – Ukrajinců se zkušeností z probíhající války a instruktorů NATO, kteří byli formováni Afghánistánem a Irákem. Jakub patřil k českým instruktorům, kteří spolu s Poláky cvičili Ukrajince kdesi v západním Polsku. Dohodli se s ukrajinským velitelem – zkušeným „fronťákem“, že v rámci výcviku čeští výsadkáři zaútočí na ukrajinské pozice. Jenže po chvíli přišel za Ukrajinci s prosbou, aby při cvičení nepoužívali drony. „Hrozně rychle nás odhalíte a my se k vám nedostaneme.“ „Jakube, ale my se připravujeme na válku,“ odpověděl Ukrajinec.

Není to jediný příběh, který BBC přinesla. Popisuje třeba trapné ticho, když v učebně polský instruktor popisuje, jak obrněné transportéry přejedou přes most na druhou stranu řeky. Více než polovinu publika tvoří mariňáci, kteří prošli Krynkami (operace na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti v roce 2023) a měli tudíž s pohybem přes řeku své bohaté zkušenosti. Nakonec se jeden z nich zeptá: „A co když bude most zničen?“ Polský instruktor hrdě odpoví: „Naše obrněné vozy plavou.“ To ale Ukrajince neohromilo. „Vůbec nechápal, že by ty pomalu plující transportéry drony okamžitě vyřídily,“ postěžoval si svědek události. Další to ironicky okomentoval, že Poláci „stále učí podle učebnic od Grunwaldu“ – s odkazem na slavnou bitvu Poláků proti Řádu německých rytířů v roce 1410.

Výcvik ukrajinských vojáků na Libavé, ilustrační foto. | Foto: Matyáš Zrno

Velitel jednoho ukrajinského praporu, zkušený frontový major s přezdívkou „Osmnáct“, popisuje jinou zkušenost se západními instruktory. Výcvik se podle něj vede podle standardů někdy z roku 2013 a zkušeností z Iráku a Afghánistánu. Výcvik taktické medicíny byl například založen na pravidle „zlaté hodiny“ – standardu pro evakuaci zraněných do 60 minut, který vznikl po válkách v Iráku a Afghánistánu. Jenže na Ukrajině je tohle naprosto nepředstavitelné. Na evakuaci se kvůli nepřátelským dronům čeká i celé dny. Veškeré NATO standardy směřují k tomu udržet vojáka naživu šedesát minut. Jenže Ukrajinci ho musí udržet naživu den, dva či tři.

A nekončí to zdravotní přípravou. Další vojáci si stěžují, že je polští instruktoři učí orientaci s papírovými mapami. „Za více než tři a půl roku bojových operací jsem to nikdy dělat nemusel, protože všechny mapy máme v telefonech nebo tabletech,“ zlobil se jeden ukrajinský voják. „Myslí si, že přijedou v tanku nebo Humvee až k nepřátelským zákopům,“ vadila mu další situace, kdy instruktoři opět nebrali v potaz existenci dronů. „Dneska jdete pěšky, maskovaný a ve speciálním obleku zabraňujícím tepelnému záření kvůli termovizím,“ přidává vlastní zkušenost.

Může být vůbec západní výcvik užitečný? Určitě ano. I sami Ukrajinci přiznávají, že se potřebují naučit obsluhovat západní zbraňové systémy. Výcvik je užitečný i pro důstojníky ze štábu (Ukrajinci mají velké problémy s plánováním operací). A v neposlední řadě při výcviku v Polsku nehrozí, že na ně přiletí ruská raketa. Taktický výcvik je ale často vedený prostě tak, jak jsou západní armády zvyklé – bez ohledu na zkušenosti z ukrajinského bojiště. Je ale fér dodat, že nejnovějším trendům z bojiště se často nepřizpůsobuje ani výcvik na Ukrajině. I tam si ukrajinští instruktoři často „jedou“ po staru. Elitní jednotky nové vojáky „docvičují“ a seznamují je s realitou války, ale mnoho vojáků přijde do obyčejných brigád s výcvikem jako před dvaceti lety a jsou rovnou vrženi do pekla dronové války.

Češi z toho nakonec vyšli dobře. Major „Osmnáctka“ pro BBC uvedl, že se během cvičení snažil přesvědčit instruktory NATO – Poláky a Čechy – že válka se změnila, takže se musí změnit i výcvik. Čeští instruktoři, jak říká, naslouchali, někteří si dokonce dělali poznámky a snažili se program během výcviku přizpůsobit. Poláci si však jen povzdechli: „Máme taková pravidla.“

Výcvik ukrajinských vojáků na Libavé, ilustrační foto.

Výcvik ukrajinských vojáků na Libavé, ilustrační foto. | Foto: Matyáš Zrno

I obecně to není tak, že by si naši vojáci situaci neuvědomovali – lekce z ukrajinského bojiště sledují. Není to ani tím, že by nedokázali drony ovládat. Potíž je, že skoro žádné nemají. Vývoj letí dopředu bleskovým tempem, ale armádní akvizice postupují tempem hlemýždím. Ve válce na Ukrajině se velmi efektivně a masově používají běžně komerčně dostupné drony, ty ale vojáci v Česku používat nesměli. To se nyní změní – od 1. ledna si budou moct útvary kupovat drony po vlastní linii, když je do hodnoty 40 000  Kč za kus. Tento limit na nákup vlastního vybavení mimo standardní akviziční proces je stejný už od 90. let a nezohledňuje inflaci, ale i tak jde o velký posun.

Share.