Za otočení kohoutku na radiátoru si řada domácností od ledna bude muset připlatit. Ceny tepla půjdou nahoru. Některé teplárny už oznámily, že zdražují.
„Každá teplárna může využívat jiné palivo, které je různě drahé. Může být méně moderní, nebo víc moderní a to všechno se pak propisuje do ceny,“ konstatoval mluvčí Energetického regulačního úřadu Jan Hamrník.
Teplárnám rostou náklady na modernizaci, do které je nutí stát kvůli snižování emisí. Některé totiž používají jako zdroj uhlí. I jeho cena roste.
Například písecká teplárna bude od ledna zdražovat o patnáct procent. Obyvatelé zaplatí za jeden gigajoule tepla o 142 korun víc. Středně velký byt tak bude mít měsíčně náklady na teplo o 340 korun vyšší.
„Zvýšení ceny tepla pokrývá pouze náklady spojené s úhradou emisních povolenek. Naší prioritou totiž je udržet cenu tepla pro odběratele v Písku na přijatelné úrovni a také zajistit bezpečný a stabilní provoz celé tepelné soustavy,“ tvrdí starosta Písku Michal Čapek (ANO).
Písecká teplárna, jejímž většinovým vlastníkem je město, využívá jako zdroj uhlí a biomasu.
„V současné době cenu tepla zásadně ovlivňují náklady na energie, které tvoří víc než třetinu veškerých nákladů teplárny, a výdaje na investice a opravy,“ řekla ředitelka písecké teplárny Andrea Žáková.
„Vzhledem k vysokým nákladům, které přináší zařazení teplárny do systému obchodování s povolenkami, plánujeme od příštího roku zcela odlišnou skladbu provozu zdrojů, abychom celkově snížili dopad povolenek na odběratele,“ dodala.
Náklady spojené se zdražováním paliv teplárna pokryje z vlastních zdrojů. „Bohužel na úkor oprav, investic a dalšího rozvoje,“ poznamenala Žáková.
Tento týden rozhodlo o zdražení vedení společnosti Plzeňská teplárenská. Lidé by měli zaplatit od 1. ledna 2026 průměrně o 4,5 procenta víc.
„Zůstáváme tak v čele tepláren s nejnižšími cenami tepla v Česku, “ řekl generální ředitel plzeňské teplárny Václav Pašek.
Teplárna, kterou ovládá město a 35 procent drží skupina EPH Daniela Křetínského, zásobuje přes 56 tisíc domácností.
Vůbec nejvíc platí aktuálně za teplo lidé na Ostravsku – 1311 korun za gigajoule. Nejméně pak v Kladně, kde aktuálně stojí gigajoule tepla 822 korun. Víc než tisíc korun musí platit domácnosti v Ústí nad Labem, Brně, Praze či Chebu.
Foto: Aktuálně.cz
Zdražování některých tepláren je podle ekonoma Petra Bartoně logické. „Hlavní příčina vyšších cen je v tom, že domácnosti připojené na teplárny musejí stále dotovat ty domácnosti, které mají vlastní kotel. Ty si dnes stále užívají daňový „únik“, protože zatím nemusejí platit za emise, které způsobují,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň.
Teplárny totiž už jsou v systému povolenek, kdy formou jejich nákupu musí platit za znečišťování. „Velká část zvýšených cen jde právě za povinností platit emisní povolenky, na rozdíl od domácností s kotlem,“ říká Bartoň.
Druhá část jde na investice, aby teplo nemuselo dál zdražovat. Nejvyšší investice mají teplárny, které přecházejí z uhlí na jiné zdroje. „Setrvání na uhlí by znamenalo takové zdražení, že by domácnosti na teplovodech musely začít mrznout,“ poznamenal Bartoň.
Ne všichni ale zdražují. Teplárny Brno od roku 2022 cenu každoročně snižují.
Nižší ceny vysvětlují výhodnějšími dodávkami zemního plynu, vyššími příjmy z prodeje elektřiny a levnější distribucí. Zda budou zlevňovat i od příštího roku, zatím není jasné.
Nižší ceny tepla pak bude mít od ledna i pět tisíc domácností v Bohumíně na Karvinsku.
„Nebudou to tisícikoruny, spíše stokoruny, které lidé na vytápění v příštím roce uspoří. I to je však dobrá zpráva, zvlášť po letech skokových nárůstů plateb spojených především s energetickou krizí,“ řekl mluvčí bohumínské radnice Petr Wojnar.
V některých teplárnách se o cenách na příští rok zatím nerozhodlo. „Ceny tepla na příští rok jsou v procesu přípravy a vyjednávání o cenových podmínkách hlavních vstupů – paliva a emisních povolenek,“ řekl deníku Aktuálně.cz Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia, kam patří Pražská teplárenská.
„Finální rozhodnutí o cenách bude přijato koncem roku na základě výsledků vyjednávání, cenového rozhodnutí ERÚ a dalších relevantních faktorů,“ dodal Topola.
Teplárny v Česku se snaží postupně úplně opouštět uhlí, celý přechod na šetrnější technologie má stát asi dvě stě miliard korun do roku 2030. Část nákladů mají pokrýt evropské dotace, ty ale neuhradí vše. Výsledkem bude zdražení tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
