Kdo už teď plánuje pečení vánočního cukroví, musí počítat s razantním zásahem do rodinného rozpočtu. Minimálně kvůli stále rostoucím cenám vajec. Balení deseti kusů tento měsíc překročilo magickou hranici 70 korun. Hlavník viník zdražování se nabízí jednoznačně: ptačí chřipka, která decimuje chovy drůbeže po celé Evropě. Chovatelé mají ale ještě jedno vysvětlení drahoty.
Cena vajec podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nadále roste. Balení deseti kusů tento měsíc vyjde na průměrně 73,43 koruny, což je o 6,24 koruny (tedy o 9,29 procenta) více než v říjnu. Proti loňskému listopadu cena stoupla o 8,62 koruny (o 13,3 procenta).
S ohledem na blížící se Vánoce je možné, že zdražování vajec bude pokračovat, varuje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Cenu vajec ale podle ní v současné době neovlivňuje jen šíření ptačí chřipky v Evropě, ale i přestavba chovů, kdy ty klecové budou v Česku od roku 2027 zakázány.
Údaje statistici zjišťují jednorázově v terénu a nezahrnují je do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.
V meziměsíčním srovnání cena vajec setrvale roste od srpna, přičemž teď v listopadu je nejvyšší od začátku roku. „Na podzim méně nesou slepice v malochovech, spotřebitelé začínají péct cukroví a celkově je vyšší poptávka po vejcích,“ uvedla Dlouhá.
Velké problémy ptačí chřipka způsobuje například v Německu, kde za poslední dobu uhynulo či muselo být utraceno na 1,5 milionu chovných kusů drůbeže, informovala agentura DPA. Rozsah nákazy v Česku zatím podle Dlouhé není takový, aby cenu vajec ovlivnil.
V tuzemsku se od minulého týdne potvrdilo šest ohnisek ptačí chřipky, většinou ve velkochovech kachen. V souvislosti s nákazou ale Dlouhá poukázala na to, že pětinu vajec musí Česko dovážet ze zahraničí.
V klecích se v Česku nadále chová asi 40 procent nosnic, řekla Dlouhá. „V celé Evropské unii se přestavují haly a mění technologie, ale většinu zemí netíží národní zákaz jako naše chovatele. V EU se začne projednávat animale welfare (životní pohoda zvířat, pozn.red.) legislativa ke klecovým chovům v roce 2026 a případný zákaz odhadují nejdříve od roku 2035,“ doplnila.
Z ostatních položek, které sleduje ČSÚ, vedle vajec meziměsíčně zdražil také eidam, vepřová pečeně nebo brambory, přičemž kilogram konzumních brambor stojí o 3,55 koruny více (o 23,37 procenta), tedy v průměru 18,74 koruny. Klesla naopak třeba cena másla, a to jak v meziměsíčním, tak meziročním srovnání. Aktuálně běžná kostka o 250 gramech vyjde na průměrně 62,35 koruny, zatímco v říjnu stála 64,66 koruny a minulý rok v listopadu 70,94 koruny.
Ceny zemědělských výrobců v říjnu meziročně stouply o 3,2 procenta, růst tak zpomalil ze zářijových 7,1 procenta. Za říjnovým růstem stálo zvýšení cen v živočišné výrobě o 17,3 procenta. Ceny vzrostly u vajec o 48,3 procenta, u skotu o 42,7 procenta, u mléka o 17 procent a u drůbeže o 8,9 procenta, informoval dříve ČSÚ. V rostlinné výrobě se ceny naopak o 2,5 procenta snížily.
