Invaze USA do Venezuely by nemusela skončit úspěšně, jako ta před lety do Panamy

Aktual.: 19.11.2025 13:01

Caracas – Největší nasazení americké armády v Karibiku za několik dekád, které Pentagon zdůvodňuje bojem proti pašování drog, vyvolává spekulace o invazi Spojených států do Venezuely. Diplomat Brett McGurk, který působil jako bezpečnostní poradce ve čtyřech amerických vládách, ale před vojenskou operací ve Venezuele varuje. Podle něj se sice současná situace dá částečně přirovnat k americké invazi do Panamy z roku 1989, která tam svrhla Manuela Noriegu, existují ale zásadní rozdíly, kvůli nimž by taková akce nemusela být úspěšná, napsal McGurk v analýze pro CNN.

Americký prezident Donald Trump před několika dny zopakoval, že nevylučuje vojenskou akci proti venezuelskému autoritářskému režimu. Trump ale zároveň tvrdí, že je ochoten jednat s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, jehož americká vláda označuje za jednoho z lídrů narkokartelu Cartel de los Soles (Kartel sluncí) a za informace k jeho dopadení vypsala odměnu 50 milionů dolarů (více než miliarda korun). Také Maduro řekl, že je otevřen dialogu s Washingtonem.

Brett McGurk doporučuje jednání na místo vojenské operace mimo jiné proto, že není jisté, zda by v případě svržení Madura měla nová vláda širokou domácí podporu. Podle amerického diplomata by pád Madura mohl vyvolat i občanskou válku či umožnil drogovým gangům ovládnout větší území. McGurk vidí jako možnost vyvíjet stále větší tlak na Madurovu vládu, například žádat vydání drogových bossů či zastavení nároků na část sousední Guyany. Předmětem jednání by mohly být i nové volby s účastí mezinárodních pozorovatelů, případně odchod Madura do exilu, zřejmě ruského.

Už letos v srpnu, kdy Trump oznámil velké nasazení americké armády v Karibiku v rámci protidrogové operace, se mnohým vybavily 36 let staré události z Panamy. Tam v prosinci 1989 vpadly americké jednotky, což tehdejší vláda prezidenta George Bushe zdůvodnila nutností chránit americké občany v Panamě (tehdy jich tam žilo asi 35.000), snahou nastolit v zemi demokracii a zásahem proti obchodu s drogami. Jako další důvod operace Just Cause (Správná věc) Bushova vláda uvedla ohrožení neutrality Panamského průplavu, který měly USA tehdy ve správě.

Americká invaze do Panamy svrhla tamního lídra Manuela Noriegu, někdejšího informátora americké CIA, který ovládal Panamu od roku 1983 jako vrchní velitel ozbrojených sil. Noriega byl tehdy v USA obviněn z obchodu s drogami, stejně jako je nyní Maduro.

McGurk zdůraznil, že Venezuela je zhruba 12krát větší než Panama, což by vyžadovalo větší nasazení amerických vojáků než v roce 1989 v Panamě. Odlišná je i geopolitická situace. V roce 1989 se začal hroutit Sovětský svaz a Spojené státy byly jedinou silnou světovou velmocí. Dnes by pravděpodobně Rusko, spojenec Madurova režimu, případnou americkou operaci ve Venezuele využilo i k ospravedlnění svých nároků vůči Ukrajině.

Podle některých expertů má americké nasazení v Karibiku vyvolat obavy uvnitř vedení venezuelské armády a přimět ji k tomu, aby přestala podporovat Madura. Bez podpory armády, jejíž vedení si Maduro zavázal finančními a dalšími výhodami, by režim padl. Otázkou ale zůstává, zda by po pádu Madura nenastal v zemi chaos. Tamní opozice je dlouhodobě roztříštěná, ne všechny opoziční strany například bojkotovaly několikery volby v zemi s tím, že jsou nedemokratické. A v zemi působí kromě venezuelských i kolumbijské drogové gangy.

Šéfka hlavní opoziční koalice María Corina Machadová minulý týden znovu vyzvala venezuelskou armádu, aby se přidala na správnou stranu a podpořila pokojný přechod k demokracii. Vojáky a úředníky, kteří plní pokyny režimu, označila za rukojmí vlády. Machadová uvedla, že mnozí z nich se cítí vinni a bojí se podívat do očí svým dětem a matkám.

V úterý Machadová natočila nový videovzkaz, v němž mimo jiné prohlásila, že země stojí na prahu nové éry. „Venezuela se stane lídrem na západní polokouli, symbolem nezávislosti a inovací,“ popsala Machadová, jak vidí budoucnost země. Vyzvala také asi osm milionů Venezuelanů, kteří v předchozích letech utekli před represemi či ekonomickou krízí do ciziny, aby se vrátili do vlasti.

Share.