„Vykrmujeme čínské monstrum.“ Green Deal má další cíl, kdo z Čechů pro něj hlasoval?

Pro celkový rámec snížení emisí o 90 procent oproti roku 1990 hlasovali Danuše Nerudová, Jan Farský, Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář z Evropské lidové strany (EPP). K nim se připojila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

V interpretaci výsledků hlasování nicméně panoval zmatek, ve kterém uvízl i český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten na síti X nejprve sklidil kritiku za to, že stejně jako kolegové z EPP podpořil 90procentní snížení emisí, a musel vysvětlovat, že on podpořil jen některé z dílčích nástrojů.

Schvalovací maraton totiž kromě hlasování o celkovém cíli pro rok 2040 zahrnoval také schvalování několika dílčích nástrojů, jak ho dosáhnout.

„Celkový cíl snížení o těch 90 procent jsem v souladu se stanoviskem vlády nepodpořil. Byl bych pro, aby byl nižší,“ řekl Zdechovský deníku Aktuálně.cz.

Naopak z těch dílčích nástrojů ke snižování emisí Zdechovský podpořil možnost investovat mimo EU a započítávat to do celkového snižování emisí. „A podpořil jsem revizní klauzuli, kdy bude možné po čase ty klimatické cíle přehodnotit,“ dodal Zdechovský.

Úpravy budou možné

Na klauzuli upozornila také Nerudová (STAN). „Když nebudou existovat technologie, kterými bychom měli těch emisních cílů dosáhnout, bude možné je dále revidovat,“ vysvětlila pro Českou televizi.

„Dnes schválené cíle vnímám jako kompromis. Místo původně navrhovaného cíle snížení emisí do roku 2040 o 90 procent jsme je díky flexibilitám snížili na 85 procent,“ komentovala výsledky europoslankyně. 

Na unii se nyní bude vztahovat povinnost snížit emise o 85 procent, zbytek se může provádět v rozvojových zemích třeba výstavbou větrných elektráren nebo anebo investicemi do obnovitelných zdrojů mimo EU.

„Věřím, že stejně jako cíl pro rok 2030, který byl často považován za nesplnitelný, dokáže unie splnit i tento nový cíl, pokud vlády budou pokračovat v nových politikách,“ řekl dalších z europoslanců, které výsledek hlasování potěšil, Luděk Niedermayer (TOP 09).

Text podpořilo celkem 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

Neúspěšný pokus o zablokování návrhu

Naopak proti návrhu v uplynulém týdnu hlasovalo 15 českých europoslanců: devět z frakce Patriotů pro Evropu, tři z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo!. Hlasování se neúčastnil europoslanec Ivan David.

„Je to prohra o pro evropskou ekonomiku,“ reagoval europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. 

Knotek byl sice zpravodajem návrhu na snížení emisí o 90 procent, pokusil se ho ale protinávrhem odmítnout a zablokovat, což se mu nakonec nepodařilo. Kdyby dostatek hlasů pro svoji vizi sehnal, musela by Evropská komise přijít s jiným návrhem.

„Nechtěli jsme zrychlovat Green Deal,“ řekl Knotek deníku Aktuálně.cz. „Pro to odmítnutí bylo jen 40 procent hlasů,“ dodal.

Přestřelka na sítích

Právě kvůli Knotkově pokusu o blokaci se do něj pustila europoslankyně Danuše Nerudová.

„Pan Knotek i hnutí ANO dneska dostali v Evropském parlamentu za vyučenou. Opět se ukázalo, že jejich vliv je naprosto nulový, protože nepracují a pro občany nedělají vůbec nic,“ řekla po hlasování Nerudová.

Na sociální sítě napsala, že frakce, jejíž je v Evropském parlamentu součástí, „musela zachraňovat české zájmy, které ANO v rámci vlastního marketingu opět hodilo přes palubu“.

Knotek na síti X v reakci na prohlášení Nerudové europoslankyni označil za Marnuši a zopakoval, že návrh zdraží lidem život úplně všem.

Podle Knotka se náklady na zelenou politiku propíšou do peněženek českých občanů v podobě dražšího benzinu, nafty i dražšího bydlení. Nové domy a budovy budou muset splňovat přísnější normy, což zvedne náklady na jejich výstavbu.

Europoslanci nakonec podpořili návrh z řad frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených.

Střelba do vlastní nohy?

Přestože je návrh označovaný jako kompromisní – a to díky možnosti snižovat emise i investicemi mimo Evropskou unii – další český europoslanec – Alexandr Vondra (ODS) – tvrdí opak.

„Parlament rozhodl ještě více přitvrdit na cestě k nereálné klimatické neutralitě v roce 2050,“ řekl europoslanec, který hlasoval proti. Už tak těžce zkoušený průmysl podle něj dostal tímto návrhem další ránu.

„Evropskou unii to poškodí, protože Čína, Amerika a ostatní postupují jinak. Akorát tímto vykrmujeme čínské monstrum. To je špatně,“ řekl Vondra.

Vondrův stranický kolega europoslanec Ondřej Krutílek uvedl, že se „střílíme do vlastní nohy“. „Nastavování jakýchkoli cílů, pokud to není doprovozeno reálnými a uskutečnitelnými pravidly, nemá žádný smysl,“ řekl.

Do europoslanců, kteří návrh podpořili, se na sociální síti pustil někdejší premiér Topolánek Mirek Topolánek. „Slušný člověk by se při vědomí dopadů speciálně na Českou republiku alespoň zdržel,“ uvedl.

Dosáhli jsme ústupků, hodnotí Hladík

Nový klimatický cíl odsouhlasili ministři životního prostředí na začátku listopadu po poměrně dlouhém vyjednávání. Oficiální pozice české vlády byla proti, nicméně pro přijetí návrhu stačila kvalifikovaná většina. 

Končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve řekl, že Česko zvládne snížit emise jen o 83 procent.

„Česká republika spolu s dalšími zeměmi vytvořila silnou blokační menšinu, které se podařilo prosadit celou řadu opatření. Finální text dohody Česko ale nepodpořilo. Na druhou stranu jsme díky dobrému vyjednávání dosáhli celé řady ústupků,“ komentoval výsledky ministr.

Jedním z ústupků je odklad emisních povolenek pro domácnosti, což je systém zpoplatnění používání fosilních paliv v dopravě či bydlení, který už funguje u velkých firem.

Nově by si měly takto připlatit právě domácnosti například u využívání benzinu či nafty. 

Do Hladíka a následně i do premiéra se pustil v jednom ze svých posledních videí i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj měli návrh zablokovat. To ale není možné, rozhoduje totiž většina.

Jednání v trialogu

Definitivní podoba legislativy by měla být jasná do konce roku, kdy se Evropská komise, Parlament a Rada EU během jednání označovaném jako trialog dohodnou na konečném znění návrhu. Zásadní změny se už ale neočekávají.