Po smrti diktátora Karimova se Uzbekistán otevírá světu, láká turisty i zahraniční investice a uvolňuje režim pro své obyvatele. „Ale na pátek si tu schůzky raději neplánujte,“ upozorňuje na místní specifika Petr Jurčík, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Uzbekistán. Ta má na starosti české obchodníky, kteří chtějí ve středoasijské zemi dělat byznys.
Čím je Uzbekistán pro české firmy zajímavý?
Stejně jako u většiny postsovětských zemí je základem uzbecké ekonomiky těžba nerostných surovin a jejich zpracování. Takže potřebujete těžbu, potřebujete metalurgické závody a potřebujete elektrárny, které zásobují elektřinou právě ty energeticky náročné těžební provozy a obvykle i nějaké sousední město.
Takže české firmy sem dodávají třeba zařízení na těžbu nerostů, různé podzemní kombajny. Na povrchu pak rypadla a taky rozbušky na narušování horniny. Potom armatury, čerpadla atd. do plynových elektráren. V Uzbekistánu mají díky nalezištím plynu prakticky jen plynové elektrárny, například na břehu řeky Syrdarja leží stejnojmenná elektrárna s kapacitou skoro 4000 MW, což je jako dva Temelíny.
Trochu problém je, že u nás není firma, která je schopna postavit celý blok od A do Z. My zvládáme jen dílčí dodávky. Takže celou zakázku dostanou třeba Italové a my dodáme jen část. Do všech strategických odvětví, která tvoří uzbeckou ekonomiku, organizujeme v rámci kanceláře CzechTrade v Taškentu podnikatelské mise.
Na jaké kulturní rozdíly se musí český podnikatel v Uzbekistánu připravit?
Určitě je nutné brát v potaz, že to je islámská země. Takže třeba neplánovat žádná jednání v pátek. V Uzbekistánu je role islámu čím dál větší, i když bezpečnostní složky dávají velký pozor na jakékoliv projevy radikalismu. Ale v pátek je prostě jejich neděle…
A i během jednání se vám může stát, že uzbeckému partnerovi pípne v mobilu upozornění na modlitbu a odejde se pomodlit. A taky budete jednat jen s muži. Ve vedení uzbeckých firem jsou prakticky jen oni.
Pije se alkohol?
Ne. Oni si většinou Češi myslí, že když je to bývalý Sovětský svaz, tak se tady dost pije, ale ono to tak není. Dokonce není alkohol v Uzbekistánu moc dostupný. Na prodej alkoholu musíte mít speciální licenci – jak v obchodě, tak v restauraci. A ta licence je dost drahá, takže to má jen málokdo. Celkově konzumace alkoholu v zemi klesá. Pijí spíše starší lidé, co si ještě pamatují sovětské časy.
U nás bychom s obchodním partnerem zašli do hospody, v Kazachstánu do sauny, kam se chodí v Uzbekistánu?
Ono se může zajít do restaurace, ale pije se tam čaj, ne pivo. Do sauny se chodí i zde, ale na rozdíl od Kazachstánu bez ženské společnosti. Uzbekistán je víc konzervativní.
Petr Jurčík, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Uzbekistán | Foto: Archiv Petra Jurčíka
Dominantní obchodní vztahy měl Uzbekistán tradičně s Ruskem. Snaží se to změnit?
Uzbekistán to má složité, protože se nachází mezi Ruskem a Čínou, a tak se snaží mít dobré vztahy s oběma mocnostmi. Ekonomicky ale stále větší roli hraje Čína, protože je levná. Velká část zboží, které Uzbeci nakupují, je odtud. S Ruskem se snaží udržovat pragmaticky dobré vztahy, protože je to pro ně pořád strategický partner a tak nějak jim nic jiného nezbývá.
A se sousedními zeměmi? A Kyrgyzstánem, Kazachstánem, Tádžikistánem a Turkmenistánem?
Politicky jsou ty vztahy dobré, mnohem lepší, než byly za předchozího prezidenta. Vztahy mezi středoasijskými národy jsou ovlivněny historickými událostmi a vzájemnými zkušenostmi z minulosti. Jsou to ale věci, o kterých se s cizinci místní nebaví, a není ani vhodné toto téma otevírat, pokud nejste úplně znalí všech reálií.
Otevírá se země západním investicím?
Jednoznačně. V tom je Uzbekistán nyní lídr ve střední Asii. Uzbekistán dává zahraničním investorům opravdu velkorysé nabídky. Když založíte nějaký výrobní provoz, tak dostanete až pětileté daňové prázdniny. Velmi se omezila státní byrokracie.
Uzbekistán má veškeré papírování z devadesáti procent elektronické. U oficiálních dokumentů na nějaký papír s razítkem prakticky nenarazíte, všechno jede na QR kódy. Veškerá komunikace s úřady probíhá výhradně elektronicky. A to celý proces začal v roce 2020…
Prezident Karimov vládl železnou pěstí, jak to vypadá nyní po jeho smrti?
Z pohledu byznysu se věci za těch devět let změnily jednoznačně k lepšímu. Uzbecké firmy mají v zásadě svobodný přístup k valutě, můžou volně obchodovat se zahraničními partnery, čemuž se snažíme jít naproti v rámci svého působení v teritoriu. Toto dřív nebylo možné, přístup k zahraniční měně byl omezen a platila taktéž velmi vysoká dovozní cla, která obchod se zahraničím omezovala.
Uzbekistán vede rozhovory o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), dochází ke snižování cel, navíc země uplatňuje řadu pobídek pro zahraniční investice. Samozřejmě se stále jedná o postsovětskou střední Asii, nicméně neustále se prohlubující kontakty Evropské unie s Uzbekistánem ukazují, že trend jde pozitivním směrem. To se v minulých dnech potvrdilo v Bruselu podepsáním Rozšířené dohody o partnerství a spolupráci.
Kdo je Petr Jurčík
Narodil se v Hodoníně. Je absolventem Dopravní fakulty Univerzity Pardubice a Fakulty mezinárodních vztahů Al-Farabiho státní univerzity v Almaty. V agentuře CzechTrade pracuje od roku 2014. Dlouhá léta řídil zahraniční kancelář v Kazachstánu, od srpna 2024 je ředitelem kanceláře CzechTrade v Uzbekistánu a regionálním ředitelem pro Východní Evropu a Střední Asii. Plynule ovládá angličtinu, němčinu a ruštinu, domluví se ukrajinsky, částečně také rumunsky a kazašsky. Mezi jeho koníčky patří vaření, četba knih a cestování do netradičních destinací.
Probíhá tu nějaký ekonomický souboj zahraničních investorů? Rusů, Číňanů, Západu?
Rusové tu sice mají nějaký politický vliv, ale moc neinvestují. Ekonomicky je to hlavně souboj Čína x Turecko. Turci mají nyní slabou měnu, takže jsou schopni vyrábět levně a kolikrát i levněji než Číňané. A střední Asie je pro ně region, kde mají historické vazby, a uzbečtina je turkický jazyk příbuzný turečtině.
Pojďme ještě k těm obchodním vztahům…
Ano, ekonomicky má největší význam Čína, ta nyní Uzbekům zrušila víza, aby ještě více podpořila vzájemný obchod. S Evropou chce mít Uzbekistán dobré vztahy, ostatně z EU sem chodí dost peněz na rozvojovou pomoc. Američany lákají Uzbeci na těžbu nerostných surovin, o tom teď jednal Trump s prezidentem Mirziyoyevem.
Uzbekistán se snaží uplatňovat mnohovektorovou zahraniční politiku, podobně jako sousední Kazachstán. Teď třeba otevírají hodně nových ambasád po celém světě. Včetně České republiky.
Uzbecko-česká obchodní výměna roste. Není to ale kvůli obcházení protiruských sankcí právě skrz Uzbekistán?
To může být částečně pravda, ale nezapomeňte na to, že to je i díky tomu, že až do války na Ukrajině měla řada českých exportérů pobočky či sklady v Rusku, což byl jejich největší partner, a odtud se pak zboží vozilo třeba právě do Uzbekistánu. To s válkou a sankcemi skončilo a začalo se vozit napřímo. Tím ta statistika taky naskočila. Ten re-export si navíc země střední Asie začaly více hlídat.
Je Uzbekistán atraktivní i pro turisty?
Určitě, v regionu střední Asie jezdí nejvíc turistů právě sem, hlavně díky starobylým městům na hedvábné stezce jako Samarkand, Buchara, Chiva. Překvapivě nejvíc turistů sem jezdí ze západní Evropy. Češi mohou přes léto létat přímo z Prahy, jinak s přestupem přes Istanbul, Katar nebo Emiráty.
Je Uzbekistán bezpečnou zemí?
Uzbekistán je opravdu naprosto bezpečný. Když se bavíte s policisty, tak vám přiznají, že vlastně ani nemají moc práce. Takovým vrcholem je, když v nějaké okrajové části Taškentu, kde žijí přistěhovalci z venkova, někdo něco ukradne. Tam se opravdu nemusíte bát. Lidé jsou tu přátelští a srdeční a i oficiální politika je otevírat se světu. Nikdo vás neokrade ani nepřepadne.
Domluvím se tam rusky?
V zásadě ano, ale platí, že spíš u starších lidí a ještě navíc v Taškentu. U mladých lidí je to tak, že třeba rozumí, ale už moc nemluví. Ovšem neumí obvykle ani anglicky.
