Dvě hodiny se ve středu Rada ČT na svém jednání v Brně zasekla nad tím, jak naložit s dlouhodobou neúčastí předsedy SPD Tomia Okamury v Otázkách Václava Moravce. Nakonec přijali drtivou většinou hlasů kompromisní usnesení, podle kterého může dlouhodobé nezvaní některého z předsedů parlamentních stran narušit demokratickou politickou soutěž.
„Rada České televize (ČT) v souladu se zákonem o České televizi považuje dlouhodobé nezvaní kteréhokoliv předsedy parlamentní politické strany či hnutí (a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě) za možné narušení demokratické soutěže politických stran,“ zní usnesení, k němuž se radní dobrali po přecházející dlouhé debatě.
Spor se vedl mimo jiné o slůvko „možné“. Pro výše uvedený návrh ale nakonec hlasovalo třináct ze čtrnácti přítomných radních. Proti byla pouze Barbora Procházková. Svůj postup v rozhovoru pro Aktuálně.cz zdůvodnila tím, že radní nemají podle zákona právo zasahovat do skladby hostů jednotlivých pořadů. Což je podle ní v souladu s právními posudky, které si rada nechala zpracovat a o kterých deník Aktuálně.cz informoval ve středu ráno.
Byť je totiž schválené usnesení formulováno obecně, debata se vede zejména o tom, zda vůbec může Rada ČT vydat stanovisko týkající se účasti konkrétní osoby v konkrétním pořadu. A experti advokátních kanceláří se jasně shodují, že nemůže.
Okamura nebyl v OVM od roku 2017
Petr Šafařík, který tento bod na jednání Rady ČT prosadil, připomněl, že se v Otázkách Václava Moravce (OVM) už několik let neobjevil předseda jedné z politických stran – na mysli měl Tomia Okamuru z SPD. Podle něj to vede ke znevýhodňování této politické strany ve vysílání České televize. „Kdyby se to dělo vůči jiné politické straně, vyvolalo by to značnou kritiku,“ dodal. Jednotlivé názorové proudy podle něj mají dostat stejný prostor k vyjádření.
Podle jeho oponentů lze ale vyváženost České televize a jejího vysílání hodnotit pouze jako celek, nikoli na základě jednoho pořadu, a to v kontextu všech zástupců názorových proudů, nikoli pouze předsedů jednotlivých stran. O zvaní předsedů jednotlivých politických stran se totiž v Kodexu ČT ani v Zákoně o ČT nikde nepíše. Šafařík si přesto stojí za tím, že Otázky Václava Moravce zákon porušují a poškozují obraz ČT.
Generální ředitel ČT Hynek Chudárek na začátku celé debaty připomněl, že se Okamura neobjevil v OVM od roku 2017. Podle něj tudíž v pořadu nedocházelo k naplňování zásad plurality názorů, což je požadavek, který Kodex ČT zmiňuje. Po řediteli zpravodajství tak Petru Mrzenovi šéf televize žádá, aby zjednal nápravu. Jak konkrétně by ale měla vypadat, zatím není jasné.
Chudárek také radním řekl, že si nechal na toto téma zpracovat dva posudky, jeden od advokátní kanceláře Havel & Partners, druhý od mediálního experta Jana Jiráka.
Xaver Veselý děkoval řediteli
To kvitoval zejména radní Luboš Xaver Veselý, který opakovaně děkoval generálnímu řediteli, že se ke kritice ohledně Okamury otevřeně vyjádřil.
„Jsem rád, že konečně někdo našel odvahu a řekl – udělali jsme chybu. Nebyl pozván,“ uvedl Veselý. Jeho kolega Tomáš Řehák následně v reakci na Veselého opáčil, že ze slov generálního ředitele vyvozuje něco, co nezaznělo. Podle něj je navíc velmi ošidné hovořit o vyváženosti v rámci jednoho pořadu. „Vždycky, když se zaměříme na malý detail, najdeme něco jako nevyváženost. Pojďme se této pasti vyhnout,“ řekl.
Bývalý předseda Rady ČT Pavel Matocha následně souhlasil s Veselým. Podle něj je otázka, zda Rada ČT může řešit vyváženost jen v celku, anebo i na úrovni jednoho pořadu. Matocha v této souvislosti citoval dokument Etického panelu ČT, ve kterém se mimo jiné uvádí, že časový prostor, který je dán jednotlivým politickým stranám a hnutím, „musí být ve svém celku vyvážený“.
Tím se ale podle Etického panelu požadavky na vyváženost nevyčerpávají. „Z ustanovení čl. 6.1 Kodexu ČT je jasně patrné, že vyváženost musí být zajištěna i na úrovni jednotlivých pořadů,“ zdůraznil Matocha pasáž ze závěrů poradního orgánu generálního ředitele veřejnoprávní televize. Co se týče významu jednotlivých pořadů, má Etický panel ČT za to, že nelze v plném rozsahu kompenzovat vyváženost mezi různými pořady, a to zejména kvůli jejich odlišnému významu a váze v kontextu veřejné debaty.
Pořady nemají stejný společenský dopad
„Podle Etického panelu ČT je nutné v prvé řadě dbát i na vyváženost jednotlivých pořadů a jejich dílů, neboť právě díky vyváženosti na této úrovni lze nejlépe dosáhnout vyváženosti ve vysílání jako celku. Zvláště u pořadů, které mají pro celospolečenskou debatu mimořádný význam v kontextu svého načasování, sledovanosti, formátu a dalších faktorů, je nutné věnovat zajištění vyváženosti odpovídající pozornost,“ dodal Matocha.
To se nicméně netýká pozvánek pro jednoho konkrétního politika. Například podle expertů z advokátní kanceláře Rowan Legal Rada ČT ani její členové nesmí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů, a nesmí tedy přijímat stanoviska a doporučení týkající se konkrétního pořadu a jeho dramaturgie.
„Rada ČT ani nemá pravomoc uložit povinnost pozvat do konkrétního pořadu konkrétní osobu,“ zní jasné stanovisko právníku advokátní kanceláře Rowan Legal. Podobně svůj závěr formulovala i advokátní kancelář HVH Legal. „Pokud by Rada ČT vydala stanovisko či doporučení o porušení kodexu v tom smyslu, že do konkrétního diskusního pořadu není zván konkrétní politik, překročila by své pravomoci stanovené Zákonem o ČT, a jednala by tak v rozporu s ním,“ konstatovala v posudku.
Evidence hostů
Radní se nakonec také shodli, že budou požadovat evidenci hostů, a to nejen pokud jde OVM, ale i u jiných diskusních pořadů. Před tím ovšem v debatě někteří členové kontrolního orgánu varovali.
„Byla bych nerada, abychom se dostali k čárkování a měření sekund zástupců jednotlivých stran,“ upozornila radní Ivana Chmel Denčevová. Nejen podle ní by se tím radní mohli dostat do slepé uličky. Vždycky totiž záleží na kontextu, ve kterém se zvaní hostů odehrává.
