
Když byl Zohran Mamdani v úterý zvolen novým starostou New Yorku, nešlo jen o další politické vítězství v jedné z nejdůležitějších světových metropolí. Jeho úspěch okamžitě vyvolal pozornost napříč kontinenty – v USA, v Indii, odkud pochází jeho rodina, ale také v Izraeli, kde jeho politika budí silné a často velmi emotivní reakce.
Mamdani je totiž nejen prvním muslimským a jihoasijským starostou New Yorku, ale také výrazným podporovatelem Palestiny. A tento postoj během své předvolební kampaně ani po volbách nijak neskrýval.
Mamdani je synem akademika Mahmooda Mamdaniho a uznávané indické filmařky Miry Nair, známé filmy zkoumajícími život diaspory. Narodil se v Ugandě, vyrůstal v Jihoafrické republice a do New Yorku přišel s rodinou jako dítě.
Mamdani patří k nové levicové generaci amerických politiků. Ve svém vítězném projevu připomněl indického premiéra Džaváharlála Néhrúa a otevřeně prohlásil: „Jsem muslim. Jsem demokratický socialista. A odmítám se za to omlouvat.“
Populistické sliby nového starosty
Mamdani si vybudoval pověst politika, který je skutečně fyzicky přítomný ve čtvrtích, kde žijí ti, jejichž hlas bývá často – podle jeho slov – ignorován. Navštívil více než 50 newyorských mešit a voličům naslouchal v urdštině, v arabštině i v bengálštině. V Jackson Heights vysvětloval složité ekonomické jevy u halal stánků s jídlem. Podporu získal také mezi taxikáři – pro ně v roce 2021 držel hladovku při protestu za odpuštění jejich zadlužení.
Jeho kampaň stavěla na tématech sociální spravedlnosti a dostupnosti – veřejná doprava zdarma, levnější školky, zvýšení minimální mzdy a městem vlastněné potravinové obchody. Kritici označují tyto sliby za populistické a finančně těžko realizovatelné. Guvernérka státu New York Kathy Hochulová již dala jasně najevo, že nepodpoří zvýšení daní pro nejbohatší, které Mamdani prosazuje.
Navzdory ostrým útokům – někteří oponenti ho dokonce obviňovali z podpory extremismu – Mamdani dokázal proměnit islamofobii v téma, o kterém se otevřeně mluvilo. V emotivním projevu připomněl, že muslimové v New Yorku i po 20 letech od 11. září čelí systematické nedůvěře.
Jeho přitom slova rezonovala především mezi mladými městskými voliči.
Silná podpora manželky
Důležitou osobností v Mamdaniho příběhu je jeho manželka Rama Duwaji – syrsko-americká ilustrátorka a umělkyně, která tvoří díla se silnými politickými tématy. Její práce se objevily v médiích jako The Washington Post, The New Yorker či BBC a často se věnují humanitárním krizím, především v Sýrii a v Palestině.
Ve veřejné debatě vystupuje otevřeně proti americkému imperialismu a vojenským operacím v Gaze. Hovoří o nutnosti hlasité občanské angažovanosti. Sama říká, že jako Američanka cítí povinnost „mluvit o tom, co se děje v USA, Palestině a Sýrii“.
Její aktivismus tak posiluje Mamdaniho profil politika, který vidí izraelsko-palestinský konflikt jako otázku lidských práv, nikoli geopolitických bloků.
Reakce Izraele: ostré odmítnutí
Mamdaniho vítězství vyvolalo v Izraeli – zejména na pravici – velmi negativní reakci. Izraelský ministr pro diasporu Amichai Chikli dokonce vyzval židovské obyvatele New Yorku, aby se přestěhovali do Izraele, a označil Mamdaniho za „příznivce Hamásu“ – což Mamdani opakovaně odmítá.
Jeho volba má dopad i na vnitroamerickou politiku, zejména ve vztahu k prezidentovi Donaldu Trumpovi. Mamdani se dlouhodobě vymezoval vůči politice omezování imigrace, kterou Trump propaguje a realizuje v Bílém domě. Trumpova rétorika o „ochraně amerických hranic“ a paušalizování muslimských komunit jako bezpečnostního rizika stojí v ostrém kontrastu k Mamdaniho vizi.
Mamdani v kampani opakovaně říkal, že jeho zvolení je důkazem, že New York se nemůže nechat vést politikou rozdělování a strachu. A vzkázal, že muslimský Američan může být nejen součástí veřejného života, ale může stát v jeho čele.
Mamdani nastoupí do funkce na začátku roku 2026. Jeho výzvy budou nejen politické, ale také ekonomické – musí ukázat, zda jeho sociální agenda dokáže fungovat ve městě, které je zároveň centrem amerického kapitalismu.










