Programové prohlášení vznikající vlády odráží zejména priority hnutí ANO. V některých oblastech do něj své předvolební sliby ale dokázali prosadit i jeho koaliční partneři, tedy Motoristé a SPD. Uvedli to politologové, které v pátek oslovila ČTK. Podle nich v programu nejsou zásadní překvapení.
Prohlášení v pátek dostal k dispozici prezident. Trojice stran se ho oficiálně chystá zveřejnit v pondělí, kdy také podepíše koaliční smlouvu.
„Největší překvapení programového prohlášení je, že v něm nejsou žádná překvapení. Je z něj ale patrná dominance hnutí ANO,“ řekl Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zároveň upozornil na to, že voliče Motoristů uspokojí odmítnutí prodeje a výroby aut se spalovacími motory do roku 2035 a voliče SPD příprava zákona o celostátním referendu.
Potvrzuje to také Lukáš Vomlela z Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě: „Přestože programové prohlášení v mnohých rysech odpovídá především programovým prioritám ANO, v některých oblastech odráží i zájmy menších budoucích koaličních partnerů.“. Podle něj prohlášení vychází vstříc Motoristům i v otázce budoucí podoby státních rozpočtů. „Nová vláda chce směřovat k vyrovnaným rozpočtům, přesto tak chce učinit až v závěru svého čtyřletého funkčního období a v prvních letech se chce zaměřit především na investice,“ podotkl.
Prohlášení podle Vomlely kopíruje především nejdůležitější témata volební kampaně, například příslib levnějších energií, zajištění dostupného bydlení, zastropování důchodového věku na 65 letech a posílení vnitřní bezpečnosti státu.
Tím, že prohlášení odpovídá především prioritám ANO, podle Školníka hnutí ukazuje, jak je pro něj program důležitý. „Možná, že jsou tím na druhé straně vykoupené ty personální otázky nové vlády. Motoristé dostanou čtyři ministerstva, SPD tři a předsedu Sněmovny, což je ze strany ANO poměrně velkorysé. Menší koaliční strany tak budou asi primárně spokojeny hlavně s počtem křesel,“ dodal Školník.
Vomlela míní, že prohlášení obsahuje i poměrně kontroverzní body, mezi něž řadí zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. „Dalším z nich je plán na zvýšení kontroly neziskových organizací, a to zejména těch, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financovány ze zahraničí,“ dodal.
Analytik XTB Pavel Peterka upozornil na upravení rétoriky u deficitu veřejných financí, kde strany vznikající vlády slíbily, že zůstane pod hranicí tří procent HDP. „V současné situaci se pohybujeme lehce nad dvěma procenty. Prostor pro růst tempa zadlužení tak návrh prohlášení nechává. Nedivím se vzhledem k četnosti a finanční náročnosti slibů od zvýšení výdajů důchodového systému, zvyšování platů ve veřejném sektoru, investic, podpoře mladým rodinám a spousty dalších. Roste tím riziko narušení fiskální stability země v delším horizontu,“ sdělil.
Zestátnění by ČEZ hodně zadlužilo
V energetice budoucí vláda podle analytiků sleduje spíše krátkodobé cíle, často však na úkor dlouhodobého rozvoje tuzemské energetiky. Nelíbí se jim zejména plány na zestátnění ČEZ nebo absenci větších investic do modernizace a rozvoje nových zdrojů. Oceňují naopak podporu jaderné energetiky.
Mezi hlavní priority nově vznikající vlády patří zestátnění energetické společnosti ČEZ, převedení veškerých poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo odpor vůči systémům emisních povolenek. Strany se v prohlášení shodly také na další podpoře rozvoje jaderných zdrojů, nechtějí vynechat ani obnovitelné zdroje energie.
Energetická politika chystané vlády má podle analytika XTB Jiřího Tylečka spíše populistický charakter. „Snaží se vyjít vstříc voličům zasaženým vysokými cenami energií, dopravou či rostoucími životními náklady. Směřuje proto k rychlým a viditelným opatřením,“ řekl Tyleček.
Tento přístup podle něj sice může být v krátkodobém horizontu efektivní, z dlouhodobého hlediska však vidí negativní důsledky. „Vláda riskuje, že udržování nízkých cen bez dostatečných investic do modernizace a přechodu na nové technologie povede k zaostalosti energetického sektoru. Země by mohla trpět omezenou konkurenceschopností průmyslu, přístupu k evropským fondům a nová politika vlády by mohla mít dopad na stabilitu celého energetického systému,“ popsal.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal kritizoval zejména plán na zestátnění ČEZ. Podle něj by tento krok firmu hodně zadlužil, cílově snížená ziskovost by navíc podle Dohnala vedla k neschopnosti financovat výstavbu nových jaderných bloků. „Kvetla by korupce a nepotismus. Komplikovalo by to prostředí ostatním výrobcům a prodejcům elektřiny. Šlo by o začátek konce kapitalismu v ČR,“ řekl.
Jako schizofrenní hodnotí Dohnal také plán koalice na reformu stávajícího systému emisních povolenek. „Na jednu stranu chtějí systém reformovat a vyjmout z toho tržní element, na druhou stranu z inkasovaných emisních povolenek si chtějí kupovat voliče,“ vysvětlil. Ocenil naopak důraz koalice na rozvoj jádra nebo plán na zavádění kapacitních mechanismů. Cíl na snížení regulovaných cen energií je podle Dohnala správný, zvolil by však jiný způsob, než snižování regulovaných plateb všem odběratelům.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák uvítal, že budoucí vláda do svých programových bodů zařadila plán na dotažení kapacitních mechanismů pro flexibilní zdroje či vytváření podmínek pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití akumulace energie. Podle Sedláka scénáře s rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů dosahují nižší ceny silové elektřiny než scénáře s rozvojem pomalejším.Při zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů podle něj hrozí zvyšování cenových rozdílů oproti sousedním zemím.
„Jak ukazuje polská zkušenost, proměnit energetiku závislou na uhlí je možné, pokud vláda pochopí nové zdroje energie například jako odpověď na energetickou bezpečnost státu a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky,“ podotkl Sedlák.
Víc peněz na vzdělávání i pro učitele
Zvyšování výdajů na vzdělávání do výše průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) či závazky k podpoře psychologů a jejich financování v návrhu programu vznikající vlády hodnotí experti na vzdělávání pozitivně. Negativně vidí například nejasný přístup k inkluzivnímu, tedy společnému vzdělávání.
Investice do vzdělávání, navyšování platů pedagogů či podporu školních psychologů ocenil i předseda školských odborů František Dobšík. Zavedení kariérního řádu pro učitele je podle něj diskutabilní.
„Obecně lze říct, že většina témat je obdobná jako u dosluhující vlády. Té se však nepodařilo své závazky zcela naplnit. Uvidíme, nakolik bude v jejich realizaci úspěšná vláda nová,“ uvedla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Pozitivně hodnotí například závazek usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání v poměru k HDP dosáhly průměru zemí OECD či podporu investic do kapacit škol. Důležité podle ní je, aby vláda uměla navázat efektivní komunikaci se zřizovateli škol.
Pozitivní je, že by měl vzniknout kariérní řád pro učitele a ředitele, uvedla Kateřina Konrádová z neziskové organizace Učitel naživo. Podle Dobšíka je to krok diskutabilním směrem. Bez jasných kritérií může vést k demotivaci v roztříštěném systému školství, uvedl.
Dobšík i Konrádová ocenili závazek k navýšení platů učitelů. Podle prohlášení vznikající vlády by učitelé na konci jejich volebního období měli brát v průměru 75 000 korun. Šrámková připomněla, že to odpovídá podle ekonomických propočtů naplnění zákonného ukotvení průměrného platu učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy v ČR v té době. Současné vládě se závazek nepodařilo naplnit, uvedla. Loni brali učitelé 109 procent loňské průměrné mzdy v ČR.
„Pozitivní jsou závazky k financování psychologů, speciálních či sociálních pedagogů, asistentů pedagoga či obědu zdarma pro potřebné děti. Je dobré, že se také opět vrátíme k budování kariérních systémů pro učitele a ředitele škol,“ uvedl Karel Gargulák z PAQ Research.
