
Aktual.: 24.10.2025 00:31
Brusel – Unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu, které má ČTK k dispozici. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Podle českého premiéra Petra Fialy není odložení rozhodování o půjčce výrazem rezignace, spíše jde o potřebu objasnění všech technických a právních záležitostí. Evropská unie je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Maďarsko ukrajinské závěry summitu nepodpořilo. Státy EU podle Costy zintenzivní akce proti ruské stínové flotile.
Během jednání podle všeho nedošlo k žádnému průlomu a finální text závěrů pouze žádá, aby Evropská komise předložila možné návrhy finanční podpory Ukrajině, bez konkrétní zmínky, že by mělo jít o návrhy týkající se možného postupného využití hotovostních zůstatků spojených se zmrazenými ruskými aktivy. Tématu by se měl opět věnovat prosincový summit EU.
„Evropská rada se zavazuje řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027, mimo jiné i potřeby jejího vojenského a obranného úsilí. Evropská rada proto vyzývá komisi, aby co nejdříve předložila možnosti finanční podpory na základě posouzení finančních potřeb Ukrajiny, a vyzývá komisi a Radu EU, aby v práci pokračovaly, aby se Evropská rada k této otázce mohla vrátit na svém příštím zasedání,“ stojí v závěrech jednání. „V souladu s právem EU by ruský majetek měl zůstat imobilizován, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a nenahradí jí škody způsobené válkou,“ dodává text.
„Politická vůle je jasná a proces bude pokračovat,“ komentoval výsledek jednání nejmenovaný unijní úředník. Zda bude možné dosáhnout dohody v prosinci, zůstává ovšem nejasné.
„Pokud jde o reparační půjčku, to, že článek 8 (závěrů) už není tak konkrétní, není výrazem rezignace,“ komentoval výsledek summitu český premiér Fiala. „Spíše to odráží, že je potřeba do dalšího setkání Evropské rady v prosinci vyjasnit některé právní a technické věci,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výsledky dnešního jednání Evropské rady označil za dobré. „EU ujistila, že finanční pomoc Ukrajině bude zachována nejen v příštím roce, ale i v roce 2027,“ napsal na síti X. „Zajistili jsme politickou podporu ohledně zmrazených ruských aktiv a jejich maximálního využití k obraně proti ruské agresi,“ napsal a dodal, že Evropská komise vypracuje potřebné podrobnosti.
Prezident kromě toho poděkoval za schválení 19. unijního balíku sankcí proti Rusku, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu. Vyzval další země mimo EU, zejména Británii, Norsko a Švýcarsko, aby sankční balík podpořily svými vlastními postihy vůči Rusku. „Samozřejmě už začínáme s EU pracovat na dalším balíku sankcí – Rusko musí pocítit skutečné ztráty způsobené jeho válkou,“ doplnil.
Státy EU podle Costy zintenzivní akce proti ruské stínové flotile
Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení dnešního unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
„Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ řekl Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům.
Costa uvedl, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která Costu na tiskové konferenci doprovázela, nový sankční balíček označila za dalekosáhlý a za ránu do srdce ruského válečného hospodářství.
„Mnohokrát jsme konstatovali, že Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, dokud to bude třeba,“ řekl Costa s tím, že Evropa nenechá tuto zemi padnout. Poznamenal, že EU chce zajistit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. „Rusko by si toho mělo být vědomo,“ dodal.
Costa hovořil také o posílení evropské obrany. „Evropská obrana není jen o tom utrácet více, ale utrácet chytře,“ uvedl. Za priority označil ochranu proti dronům, protivzdušnou obranu a podporu východních členů.
EU pomůže Kyjevu nejen finančně; Maďarsko ukrajinské závěry summitu nepodpořilo
Evropská unie je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady António Costa. Jeho mluvčí následně oznámila, že lídři EU dosáhli shody na závěrech summitu týkajících se Ukrajiny. Byly nicméně chváleny jen 26 státy; maďarský premiér dal předem najevo, že je nepodpoří. Dnešní schůzky v Bruselu se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Evropská rada dnes vyslala důležité sdělení: EU je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí. Rusko musí válku okamžitě zastavit,“ napsal Costa.
„Evropská unie je odhodlána udržovat a zvyšovat tlak na Rusko, aby zastavilo brutální válku, a to i prostřednictvím dalších sankcí,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Jejich premiéři či prezidenti Rusko vyzvali, aby souhlasilo s úplným, bezpodmínečným a okamžitým příměřím. „Navzdory trvalému diplomatickému úsilí o mír ze strany USA a Evropy a navuzdory připravenosti Ukrajiny o něj usilovat Rusko zvýšilo intenzitu svých raketových a dronových útoků, zaměřených zejména na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, čímž prokázalo nedostatek skutečné politické vůle ukončit agresivní válku a zapojit se do smysluplných mírových jednání,“ uvádí se v dokumentu.
„Evropská rada zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy nadále zintenzivňovaly úsilí o řešení naléhavých vojenských a obranných potřeb Ukrajiny, zejména v oblasti systémů protivzdušné obrany a protidronových systémů a velkorážní munice,“ stojí v přijatých závěrech. Šestadvacet unijních prezidentů a premiérů rovněž odsoudilo podporu, kterou Rusko získává od třetích zemí a aktérů a subjektů v nich a která mu umožňuje pokračovat ve válce proti Ukrajině. Konkrétně zmínili podporu poskytovanou Íránem, Běloruskem a Severní Koreou. Vyzvali také Rusko a Bělorusko, aby „okamžitě zajistily bezpečný návrat na Ukrajinu všech ukrajinských dětí a dalších civilistů nezákonně deportovaných do Ruska a Běloruska“.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který je považován za nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, je známým kritikem protiruských sankcí. Odmítá, aby Budapešť vojensky podporovala Ukrajinu, a staví se i proti členství Ukrajiny v Evropské unii.












