Velká většina českých zaměstnanců by uvítala, kdyby firmy musely v pracovních inzerátech zveřejňovat výši mzdy. Dvě třetiny by stály o to, aby firmy musely sdělovat i průměrnou výši mezd kolegů na obdobných pozicích. Vyplývá to ze zářijového průzkumu personální společnosti Randstad ČR. Větší transparentnost v informacích o odměňování by měla zavést evropská směrnice, která začne platit v polovině
„Zaměstnanci dnes očekávají férový a transparentní přístup od samého začátku, tedy od uvedení mzdy v náborovém inzerátu. To není jen otázkou slušnosti, ale i konkurenční výhody. Přispívá to k vyšší důvěře, rychlejšímu náboru a lepšímu sladění očekávání,“ uvedl generální ředitel Randstad ČR Martin Jánský. Zveřejňování mezd v pracovních inzerátech by podle průzkumu uvítalo 92,9 procenta českých zaměstnanců.
Zároveň by 63,9 procenta zaměstnanců uvítalo, kdyby firmy měly zákonnou povinnost sdělit na vyžádání průměrnou výši mzdy na obdobných pozicích. Třetina lidí se domnívá, že by tento krok vytvořil vyšší tlak na růst mezd, další třetina se domnívá, že by se podařilo zmenšit platové rozdíly mezi muži a ženami na stejných pozicích.
„Zatím platí, že informovanost o mzdách na pracovišti zůstává nízká, což nahrává spekulacím, nerovnostem i frustraci,“ podotkl Jánský. Podle průzkumu 17 procent zaměstnanců zná přesnou výši mezd kolegů na obdobných pozicích, dalších 42 procent má dojem, že ji zná aspoň přibližně a 41 procent nemá o mzdách kolegů vůbec přehled.
Větší transparentnost ohledně výše mezd by měla přinést evropská směrnice, která začne platit v polovině roku 2026. Podle nových pravidel budou muset firmy s více než 100 zaměstnanci pravidelně zveřejňovat rozdíly v odměňování mezi pohlavími, a pokud tento rozdíl přesáhne pět procent, budou muset analyzovat příčiny a situaci napravit. Zároveň bude pro všechny zaměstnavatele nově platit povinnost zveřejňovat u nabízených pozic nástupní mzdu nebo její rozpětí.
Průzkum také ukázal, že 51,2 procenta zaměstnanců vítá úpravu zákoníku práce, podle které zaměstnavatelé nemohou nutit zaměstnance k mlčenlivosti ohledně výše mzdy. Za chybný krok tuto úpravu považuje 15,6 procenta lidí, podle čtvrtiny se tím situace na pracovištích nijak nezmění.
