
Aktual.: 1.10.2025 15:19
Vrchlabí (Trutnovsko) – V Krkonošském národním parku (KRNAP) žije do deseti vlků, kteří obývají dvě až tři vlčí teritoria. Vlci se pohybují po obou stranách hranice. Po loňském vyvedení vlčat na východě Krkonoš mají správci parku letos důkazy o úspěšném rozmnožování na západě hor. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Pro návštěvníky Krkonoš vlk podle něj nepředstavuje hrozbu. Populace vlka obecného v Krkonoších je stabilní. Vlk je druhem zvláště chráněným na celém území ČR.
„Od roku 2015 evidujeme jeho pozorování, v posledních třech letech můžeme hovořit o tom, že vlk v Krkonoších opět našel svůj domov,“ uvedl Drahný.
Na území KRNAP lze podle něj očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. „Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným místem k jejich životu,“ řekl mluvčí.
V Krkonoších letos zaznamenali tři desítky útoků vlků na hospodářská zvířata. „Potvrzuje to publikovaná fakta, že chovaná zvířata jsou jen mizivým zlomkem na vlčím jídelníčku. Naopak se potvrzuje, že v případě Krkonoš všechny škody souvisí s nekvalitním zabezpečením pastvin. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy,“ řekl ČTK Drahný.
Správa KRNAP ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně pokračuje v monitorování vlka obecného. „Sbíráme vzorky vlčího trusu a posíláme je na genetickou analýzu. Nadále rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci na území národního parku,“ sdělila zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.
Správci parku také díky fotopastem mají více důkazů o tom, že někteří návštěvníci hor nerespektují režim klidových území. V klidovém území se smí chodit jen po značených cestách. Lidé se tak často nevědomky pohybují v jádru vlčích teritorií. „Ve vztahu k návštěvníkům Krkonoš vlk nepředstavuje hrozbu. Při zcela výjimečném setkání člověka s vlkem je přesto dobré být obezřetný. Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor,“ uvedl mluvčí.
Turistům i místním doporučuje, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. „Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy,“ sdělil Drahný.
Pozorování vlků v Krkonoších lze hlásit na e-mail: [email protected] či na telefon 731 533 895 včetně SMS zpráv.
Trvalý výskyt vlků se v Královéhradeckém kraji potvrzuje několik let v řadě téměř v celém česko-polském pohraničí, tedy také na Broumovsku a v Orlických horách. V ČR v posledních letech vlků přibývá, vyskytují se především v pohraničí s Německem, Polskem a Slovenskem.
Evropský parlament letos ochranu vlků zmírnil z přísně chráněného na chráněný druh. Ve svých vnitrostátních předpisech mohou ale nadále jednotlivé státy EU uvádět vlka jako přísně chráněný druh. České ministerstvo životního prostředí podle organizace Hnutí Duha Šelmy plánuje přeřadit vlka obecného z kategorie kriticky ohrožený na ohrožený. Ochranáři to kritizují, podle nich je to krok špatným směrem.
„Takový krok by fakticky pomohl pytlákům, protože by oslabil kontrolu a postih za nelegální odstřel vlků. Přeřazení vlka do nižší kategorie ochrany by v praxi mohlo znamenat, že by trestným činem bylo až zabití většího počtu jedinců, což by vytvořilo prostor pro porušování zákona a snižovalo motivaci k jeho dodržování,“ sdělil dnes v tiskové zprávě ČTK koordinátor Hnutí Duha Šelmy Michal Feller.
Hnutí proto vyzvalo ministerstvo, aby návrh přehodnotilo a místo oslabení ochrany vlka pokračovalo v podpoře chovatelů a dále zdokonalovalo nynější systém opatření.
ku hj