Teherán vyzval země světa i šéfa OSN Antónia Guterrese, aby zamezili uplatňování protiíránských sankcí, které byly v noci na neděli znovu zavedeny. Íránské ministerstvo zahraničí slíbilo rozhodnou reakci na tento krok, který označilo za neopodstatněný a nezákonný. Sankce byly obnoveny poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který to umožnil.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová zdůraznila, že obnovení sankcí nesmí znamenat konec diplomacie s Íránem.
„Opětovná aktivace zrušených rezolucí je právně neopodstatněná a neodůvodnitelná… všechny země se musí zdržet uznání této nezákonné situace,“ uvedla íránská diplomacie podle agentury AFP v prohlášení, které je první oficiální reakcí Íránu na znovuzavedení sankcí.
Tomu předcházelo srpnové spuštění mechanismu, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. V pátek pak Rusko a Čína v 15členné Radě bezpečnosti OSN neuspěly s pokusem odložit obnovení sankcí proti Íránu o šest měsíců. Sankce mimo jiné zahrnují zmrazení íránských aktiv v zahraničí, zbrojní embargo na Írán a postihnou jakýkoli rozvoj íránského balistického raketového programu.
„Íránská islámská republika bude rozhodně bránit svá národní práva a zájmy a jakákoli akce zaměřená na poškození zájmů a práv jejího lidu se setká s rozhodnou a odpovídající reakcí,“ varovalo dnes íránské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes vyzval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby zabránil obnovení mechanismů na uplatňování sankcí OSN. „Vyzývám vás, abyste zabránil jakémukoli pokusu obnovit sankční mechanismy, včetně sankčního výboru a panelu expertů,“ napsal Arakčí v dopise, který zveřejnil na síti X. Dodal, že Teherán neuzná jakýkoli pokus rozšířit, obnovit nebo vymáhat sankce OSN.
Znovuzavedení sankcí OSN proti Teheránu nesmí znamenat „konec diplomacie s Íránem“, zdůraznila v neděli šéfka zahraniční politiky EU Kallasová a doplnila, že OSN znovuzavedla sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Evropská unie bude bezodkladně následovat, jak to tradičně činí, ale „trvalého řešení íránské jaderné otázky lze dosáhnout pouze jednáním a diplomacií“, podtrhla Kallasová.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok. Írán však dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Na Írán útočily nejdražší letadla všechno do. Let je extrémní a jde i o jídla pilota:
Na Írán útočily nejdražší letouny všech dob. Let je extrémní a jde i o jídlo pilota | Video: Reuters, Aktuálně.cz
