O vládu nad nejchudší zemi Evropy se v neděli utkají Brusel a Moskva. Na pozadí souboje jsou peníze obou zmíněných stran, chudé obyvatelstvo totiž spíš než geopolitiku řeší to, jak zaplatí vysoké účty za elektřinu. Mladí lidé odcházejí na Západ a část starších zase vzpomíná, jak bylo dobře v dobách Sovětského svazu. Popisujeme situaci v Moldavsku, kde má Aktuálně.cz svého zvláštního zpravodaje.
„Jejich zbraní jsou peníze, vaší zbraní je váš hlas!,“ skandoval v pátek v podvečer dav podporovatelů jediné moldavské vládní strany PAS, když procházel centrem hlavního města Kišiněva. Lidé mávající vlajkami Evropské unie tím jasně naráželi na to, jak se Moskva – navzdory loňskému referendu i vstupu do EU – snaží v zemi udržet svůj vliv.
Účastníci pochodu na podporu současné vládnoucí strany PAS. Kišiněv, 26. září 2025. | Foto: Jaroslav Synčák
Podle investigací, které v minulých dnech nezávisle na sobě zveřejnila televize BBC a místní deník Ziarul de Garda, vznikají telegramové a TikTokové kanály, které kritizují současnou vládu, prezidentku Maiu Sanduovou a proevropské směřování země, a vehementně podporují opoziční alianci Vlastenecký blok komunistů a socialistů. Prsty v tom podle novinářů má i oligarcha Ilan Šor, který žije v moskevském exilu, který měl platit protivládní demonstranty.
Moldavští policisté v minulých dnech odhalili, že se Rusko pokouší o kupování hlasů a také že šíření dezinformací napřímo finančně podporuje. Opoziční strany – spolu se zástupci kremelského režimu – ruské vměšování odmítají. Jejich podpora však není jen jednoduchý souboj „dobra a zla“ a „Bruselu proti Moskvě“. Krize v nejchudší zemi Evropy způsobená dezinformacemi a penězi z Ruska má hlubší původ.
„Zhruba pětině lidí se díky rozpadu Sovětského svazu zlepšil život. Pak máte přibližně 50 až 60 procent těch, jejichž život se nezměnil a zhruba 20 až 30 procent těch totálně poražených,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz sociolog a redaktor webu Platzforma.md Vitalie Sprinceanu.
Navíc se podle něj Moldavsko dosud nedostalo na kýžené úrovně hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele, kterou mělo před rokem 1991.
„Podíváte-li se na strukturu ekonomiky z hlediska, rozmanitosti produktů a úrovně sofistikovanosti, tak naše ekonomika je nyní méně sofistikovaná než v roce 1991,“ doplňuje Sprinceanu s tím, že zatímco v 90. letech země vyráběla polovodiče, nyní vyváží biojahody. „Nic proti biojahodám nemám, ale výše zisku, kterou s nimi můžete dosáhnout, je jiná,“ říká.
Sociolog a redaktor webu Platzform.md Vitalie Sprinceanu. Kišiněv, 27. září 2025. | Foto: Jaroslav Synčák
„Byli jsme velkou zemí a teď nás rozdělují. Jako stádo,“ popisuje u stánku Vlasteneckého bloku komunistů a socialistů – hlavního vyzyvatele PASu – starší žena. Narodila se v dobách Sovětského svazu na Ukrajině. Její syn a vnuk žijí v Česku, přesto se však nezdá, že by pro ni evropská integrace, kterou se PAS v kampani zaklíná, bylo tématem.
„Evropské hodnoty ale ještě nikoho nenakrmily,“ podotýká k tomu česká výzkumnice Kateřina Fuksová, z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, která v Moldavsku střídavě žije a poměry zemi odborně zkoumá.
A to, že již zmíněná postarší Moldavanka bude místo cesty na Západ volit proruskou levici, se jí nedá příliš vyčítat. „V době socialismu jsme velkorysý sociální systém. Samozřejmě chudší než to, co mají ve Švédsku nebo v jiných zemích, ale pořád lepší než máme teď,“ poukazuje Sprinceau na důvody, proč část obyvatelstva volí Vlastenecký blok (a která by jej možná volila i bez peněz z Moskvy a dezinformací).
Stánek Vlasteneckého bloku socialistů, komunistů, Srdce a budoucnosti Moldavska. Kišiněv, 26. září 2025. | Foto: Jaroslav Synčák
V loňských prezidentských volbách podle policejního šéfa Viorela Cernăuțeanua lidé dostávali za volbu proruských kandidátů až 40 dolarů (v přepočtu zhruba 800 korun) za to, že volili proruské kandidáty. Byť z českého pohledu nejde o nijak závratnou částku, tak v moldavském kontextu je to poměrně dost peněz – data ukazují, že je to zhruba pětina minimálního důchodu a přibližně jedna šestina důchodu průměrného.
„Největší frustrace z těchto voleb je pro mě v tom, že hlavním tématem je: ´Pojďme do EU´, nebo ´Pojďme do Ruska´ – a nějak se naše problémy vyřeší,“ zamýšlí se Sprinceau.
Sociální problémy v zemi pomáhají řešit i Češi
Nejchudší země Evropy začala před několika lety po dlouhé době úpadku ekonomicky růst, jenže ji v nové dekádě zasáhly dvě velké krize: nejdřív moldavské ekonomice vrazila facku pandemie covidu-19 a následně dostala pěstí vypuknuvší válkou na sousední Ukrajině, která do země přivedla statisíce uprchlíků a odstartovala energetickou krizi.
Chudému státu ale pomáhají neziskové organizace, mezi nimi i český Člověk v tísni. Ten se na uprchlíky, jejich rodiny a na jejich integraci třeba do vzdělávacího systému přímo zaměřil a spolupracuje s místními organizacemi. S částí z nich se reportér Aktuálně.cz setkal na severu země ve třetím největším městě Bălți.
Jedna ze škol, kde Člověk v tísni pomáhá s modernizací učeben a integrací ukrajinských uprchlíků. Město Bălți na severu Moldavska, 26. září 2025. | Foto: Jaroslav Synčák
„Naše vláda musela projít velmi těžkým obdobím na práci. Zdědili problémy, zdědili dluhy a potom začaly tyto krize,“ poukazuje na širší kontext současných problémů Tabarcea Oleseaová, ředitelka tamní organizace Clinica Juridică.
Paradoxně právě vinou krize a přílivu uprchlíků Moldavsko a její humanitární organizace získaly peníze ze zahraničí. „Jen díky této vnější finanční, humanitární a naší podpoře může náš stát čelit uprchlické krizi,“ říká a dodává: „Máme díky tomu finanční podporu na rozvoj infrastruktury, vybudování zdravotnických služeb, na nákup různých zdravotnických drahých přístrojů,“ popisuje Oleseaová.
Polský premiér Donald Tusk, francouzský prezident Emmanuel Macron, moldavská prezidentka Maia Sandu a německý kancléř Friedrich Merz. 27. srpna 2025 | Foto: Reuters
Moldavsko obývá zhruba 2,5 milionu obyvatel. Jde o vnitrozemský stát mezi Ukrajinou a Rumunskem. Podle dat mezinárodních organizací jde o nejchudší zemi Evropy, ekonomika země je silně závislá na zemědělství.
Už od roku 1990 má Moldavsko problém s průmyslovým územím východně od řeky Dněstr, takzvaným Podněstřím, které jednostranně vyhlásilo nezávislost. Separatisty tehdy aktivně podpořili ruští vojáci, dodnes se tam nachází jedna z největších ruských vojenských základen.
