Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.
„Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii,“ uvedla tento měsíc ve svém projevu v Evropské parlamentu moldavská prezidentka Maia Sanduová. „Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě,“ zdůraznila.
Sanduová evropským zákonodárcům řekla, že její země před volbami svádí boj s časem – čelí dosud nevídanému rozsahu neomezené hybridní války, která zahrnuje dezinformace, kupčení s hlasy či nezákonné financování stran.
Vládnoucí Strana akce a solidarity (PAS), ze které vzešla i Sanduová, usiluje ve volbách o udržení většiny. Ze všech uskupení, která mají podle průzkumů šanci na vstup do parlamentu, je jedině PAS jasně proevropská. Pokud by potřebovala koaličního partnera – nebo by volby úplně prohrála – mohlo by to prozápadní směřování země ohrozit.
Rusko se pokoušelo ovlivnit už loňské prezidentské volby a referendum o tom, zda do ústavy zapsat směřování země do EU. Na to, že se o to snaží i v případě nedělních parlamentních voleb, upozorňuje kromě moldavských politiků a úřadů i řada médií.
Kremelský plán
Agentura Bloomberg napsala, že Rusko vypracovalo celý plán, jak do voleb zasáhnout a narušit snahu vlády o proevropské směřování země. Tato strategie byla dokončena letos na jaře a byla koordinována přímo z Kremlu, odvolává se agentura na dokumenty, ke kterým se dostala.
Cílem Kremlu je podle těchto informací podkopat šance PAS na vítězství ve volbách, a nakonec dosáhnout konce Sanduové v čele země, dodává Bloomberg.
Mezi ruské taktiky podle tohoto plánu patří nábor moldavských voličů žijících v zahraničí, rozsáhlá dezinformační kampaň na sociálních sítích, nátlak na veřejné činitele prostřednictvím kompromitujících materiálů či organizace nepokojů.
Rusko pro tento účel hodlalo rekrutovat mladíky ze sportovních klubů a zločineckých sítí, aby během voleb i po nich pořádali násilné provokace, které by zahrnovaly demonstrace vyzývající k rezignaci Sanduové, pokud vládní strana volby prohraje, nebo k označení výsledku za zmanipulovaný, pokud vyhraje.
Moldavská policie podplácení voličů i přípravu nepokojů prověřuje
Bloomberg připustil, že sám není schopný ověřit, zda Kreml plán uskutečnil, podle nejmenovaných evropských představitelů obeznámených s tématem je ale „téměř jisté“, že se Rusko většinou těchto bodů řídí. Také moldavská policie už zasahovala jak proti pokusům o nákup hlasů, tak proti dezinformacím.
Například jen za minulý měsíc úřady oficiálně požádaly o zablokování 443 kanálů na TikToku a při raziích zaměřených proti praní špinavých peněz zabavila policie v polovině září za jeden den pět milionů moldavských lei (téměř šest a čtvrt milionu korun).
Moldavská policie také oznámila, že ruské pokusy o podplacení moldavských občanů před volbami byly odhaleny v Rumunsku, Francii, Německu, Itálii a Velké Británii.
Tento týden pak informovala o zadržení desítek osob, které byly podle ní zapojeny do příprav masových nepokojů a které koordinovaly ruské tajné služby.
Evropští představitelé oslovení Bloombergem se domnívají, že Rusko hodlá do své hybridní kampaně nalít podobné množství peněz jako před loňskými prezidentskými volbami a referendu o EU – tehdy šlo podle Kišiněva o 150 milionů eur (přes tři a půl miliardy korun), tedy ekvivalent jednoho procenta HDP Moldavska.
Dezinformace očerňující vládu
Z Ruska financovanou tajnou síť, jejímž cílem je volby narušit, odhalila BBC skrze svou skrytou reportérku, která se nechala sítí naoko najmout.
Koordinátorka sítě reportérce sdělila, že bude měsíčně dostávat tři tisíce moldavských lei (asi tři a půl tisíce korun) za tvorbu příspěvků na sociální sítích TikTok a Facebook v období před volbami a že peníze jí pošle Promsvyazbank – sankcionovaná ruská státní banka, která je oficiální bankou ruského ministerstva obrany.
Je také akcionářem jedné ze společností do Ruska uprchlého moldavského oligarchy Ilana Šora, jehož proruský blok Vítězství odmítla volební komise pro volby zaregistrovat, neboť jde pouze o další verzi oligarchovy strany Šor, která byla už dříve zakázána jako protiústavní.
Skrytá reportérka BBC dostala mimo jiné za úkol zveřejňovat ničím nepodložená obvinění a tvrzení – třeba že současná moldavská vláda plánuje výsledky voleb zfalšovat, že potenciální členství Moldavska v EU je podmíněno změnou „sexuální orientace“ země směrem k LGBT a že prezidentka Sanduová napomáhá obchodování s dětmi.
Nelegální zmanipulovaný průzkum
Kromě toho jí koordinátorka nabídla dalších dvě stě moldavských lei (asi 250 korun) za hodinu v hotovosti za provedení neoficiálních průzkumů veřejného mínění v Kišiněvě.
Lidé, kteří šetření prováděli, byli předtím proškoleni, jak nenápadně ovlivnit dotazované. Výsledky tohoto nelegálního průzkumu, který byl proveden jménem neexistující organizace, naznačovaly prohru vládní strany PAS a byly zveřejněny on-line.
Sběratelé dat také měli tajně nahrávat dotazované, kteří podpořili proruskou opozici, což koordinátorka sítě zdůvodnila tak, že to má „zabránit zmanipulování hlasování“. Podle BBC to ale naznačuje, že „výsledky průzkumu“ a tajné nahrávky by byly v případě vítězství PAS použity jako údajný důkaz o tom, že strana vyhrála nespravedlivě.
Miliony zhlédnutí a lajků
Podle zjištění BBC se dezinformační síť skládá z nejméně devadesáti účtů na TikToku, z nichž některé se tváří jako zpravodajské weby. Od ledna zveřejnily tisíce videí s celkovým počtem přes 23 milionů zhlédnutí a 860 tisíci lajků – přitom Moldavsko má pouhých 2,4 milionu obyvatel.
Z analýzy americké organizace Digital Forensic Research Lab (DFRLab) podle BBC vyplývá, že síť by mohla být ještě větší. Podle DFRLab tato širší síť od ledna nashromáždila na TikToku více než 55 milionů zhlédnutí a přes 2,2 milionu lajků.
Na výše zmíněného podnikatele Šora je síť navázaná také skrz neziskovou organizaci Evrazia, která podle britského ministerstva zahraničí operuje v Moldavsku Šorovým jménem „s cílem destabilizovat moldavskou demokracii“.
Evrazia byla obviněna, že v loňských volbách podplácela moldavské voliče, aby hlasovali protievropsky, a je pod britskými, americkými i unijními sankcemi, dodala BBC.
Dezinformačmí síť napojenou na organizaci Evrazia se podařilo infiltrovat i moldavské stanici NordNews.
Matrjoška
O ruských dezinformacích cílících na Moldavsko pod maskou zpravodajských webů mluvila už dříve nejen prezidentka Sanduová či další moldavští představitelé, ale upozornila na ni rovněž platforma NewsGuard, píše web Euronews.
V rámci kampaně Matrjoška se proruští dezinformátoři tváří mimo jiné jako BBC, The Economist, investigativní skupina Bellingcat či právě Euronews a prostřednictvím „jejich“ falešných článků či videí se snaží prozápadní vedení země zdiskreditovat.
Matrjoška propagovala mimo jiné falešná tvrzení, že prezidentka Sanduová zpronevěřila 24 milionů dolarů (téměř půl miliardy korun) nebo že je závislá na „psychotropních drogách“.
Podpora PAS klesla
Prozápadní prezidentka Sanduová obhájila loni post hlavy státu a strana PAS, ze které vzešla – a ze které po nástupu do čela státu vystoupila – má v parlamentu po posledních volbách před čtyřmi lety absolutní většinu. Tehdy drtivě vyhrála s téměř 53 procenty hlasů.
To by se ale po neděli mohlo změnit, protože PAS nyní nemá tak velkou podporu jako dříve. Srpnový průzkum jí přisoudil 39 procent a jedno záříjové šetření třicet procent hlasů. V jiném průzkumu ze září ale PAS skončila až druhá za opozičním Vlasteneckým volebním blokem (BEP). Kromě vládní PAS a opozičního BEP by se do parlamentu dostala ještě dvě opoziční uskupení.
Proruská opozice
Ne všechny opoziční subjekty, které mají šanci zasednout v parlamentu a jejichž vliv by v případě ztráty absolutní většiny vládní strany posílil, jsou sice otevřeně proruské, každý z nich ale určité vazby na Moskvu má.
Hlavní soupeř PAS, Vlastenecký volební blok, je čtyřčlennou proruskou aliancí v čele se socialisty exprezidenta Igora Dodona. BEP prosazuje užší spolupráci s Moskvou, staví se proti evropské integraci a politicky ji podporuje Kreml, připomíná Kamil Calus z polského Centra pro východní studia (OSW). Vlastenecký volební blok slibuje mimo jiné levný ruský plyn, všímá si web Balkan Insight (BI).
V průzkumech třetí Alternativa je sice rétoricky proevropská, tento tříčlenný blok má ale také vazby na Moskvu a podporu z Kremlu, upozorňuje Calus. Dominují v něm osobnosti dříve spojené s komunisty a protievropskými moldavskými oligarchy včetně poraženého prezidentského kandidáta Alexandra Stoianogla, který vyzývá k „harmonii“ mezi „Západem a Východem“.
Do parlamentu by prošla ještě populistická Naše strana, v jejímž čele stojí Renato Usatîi. Stranu je podle Caluse těžké ideologicky zařadit, spíše se ale přiklání k proruskému táboru. Usatîi se vymezuje vůči vládě i zbytku opozice a mluví o nezávislosti na Západě i na Rusku. Má ale ruský pas, v Rusku také zbohatl a moldavští experti a novináři ho viní z vazeb na ruské zpravodajské služby.
Naděje a potíže vlády
Výše zmíněné průzkumy nezahrnují Ruskem podporované separatistické Podněstří a také mohutnou zahraniční diasporu, která čítá více než milion lidí, zatímco v Moldavsku žije bezmála dva a půl milionu obyvatel.
Loni v prezidentských volbách a referendu hlasovalo rekordních tři sta tisíc příslušníků diaspory, což znamenalo téměř pětinu odevzdaných hlasů a výraznou pomoc pro znovuzvolení Sanduové, připomněla agentura AFP. Mobilizace diaspory by podle ní mohla nyní pomoct i PAS, naopak překážkou jsou ekonomické potíže a pomalé reformy.
Také analytik Calus vidí příčiny klesající podpory PAS v posledních letech ve špatné ekonomické situaci země, která je sice z velké části způsobena ruskou agresí proti Ukrajině či prudkým nárůstem cen energií, ale kterou vláda navzdory slibům nedokázala zlepšit, a také v nedostatečné deoligarchizaci, která je pomalejší, než se čekalo.
Podle srpnového průzkumu považují Moldavané za priority pro příští parlament především zvýšení mezd a důchodů, ekonomický rozvoj a tvorbu pracovních míst a také boj s korupcí, zatímco zahraničně-politické otázky se umístily daleko vzadu, až za zlepšením zdravotní péče a zajištěním míru a stability.
Toto naladění by podle analytika Balázse Jarábika mohlo vyhovovat spíše opozici. Výsledky nedělního hlasování ale může být velmi těsné. Velmi velká část potenciálních voličů navíc podle průzkumů stále není rozhodnutá, komu svůj hlas dá – podle Jarábika může jít o čtyřicet procent lidí.
