Sedm unijních států bude v pátek řešit, jakým způsobem čelit hrozbě ruských dronových útoků. Jednání se zúčastní i Polsko, do jehož vzdušného prostoru Rusové před dvěma týdny pronikli. Stále přitom není jasné například to, co přesně poničilo budovu na východě země.

I dva týdny po průniku více než dvou desítek ruských dronů nad Polsko nacházejí zdejší úřady další úlomky. Jen o víkendu je nalezly hned na čtyřech místech na východě země. Varšava od té doby dává najevo, že se něco takového nesmí opakovat.

„Ministerstvo obrany okamžitě rozhodlo o nákupech protidronových systémů, které budou umístěné u hranic s Běloruskem, Ruskem i Ukrajinou,“ sdělil generál ve výslužbě a bývalý člen Úřadu pro národní bezpečnost Jarosław Kraszewski.

Stroje, které do polského vzdušného prostoru pronikly, většinou slouží jako návnady ke zmatení protivzdušné obrany. Vyrojily se proto otázky, co poškodilo budovu na východě země.

Deník Rzeczpospolita přišel s informací, že dům v obci Wyryki neponičily ruské drony, ale zbloudilá raketa polské stíhačky F-16, která proti ruským bezpilotním letounům vystartovala. Zprávy se ihned chytla opozice a po vládě žádá jasné vysvětlení.

„Vláda ohledně rakety uvedla v omyl nejen prezidenta (Karola) Nawrockého, ale i celou veřejnost. To není jen neschopnost, to je hazard s bezpečností Polska!“ napsal 16. září bývalý premiér a současný opoziční poslanec Mateusz Morawiecki.

Podle ministra nese odpovědnost Rusko

Polská vláda zatím čeká na konec vyšetřování. Úřady přitom prověřují i možnost, že škodu způsobily nizozemské letouny F-35.

„Nemám zde žádné pochybnosti, že za každou událost a za následky událostí a rozhodnutí, která byla přijata, nese odpovědnost Ruská federace a její provokativní charakter,“ zdůraznil polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak Kamysz.

„Já bych nikoho neobviňoval, nehledal viníky ani netrestal, protože taková je realita. Často se to bohužel stává a musíme si toho být vědomi,“ míní Kraszewski.

I kvůli takovým případům chce Evropská unie vytvořit obranný model dronové zdi – do projektu by se mělo zapojit sedm zemí z východního křídla bloku. Kromě Polska například i Rumunsko nebo pobaltské státy.

Podíl.