Milionové škody způsobují městům a dopravním podnikům každoročně vandalové. Předcházet vandalismu pomáhají speciální polepy na oknech městské hromadné dopravy, nerezové toalety či lavičky. Zdi a stavby pak může před posprejováním ochránit například umělecká malba.

Přes šest milionů korun stály loni Dopravní podnik města Brna opravy škod po vandalech. Počet případů podle jeho mluvčí Hany Tomaštíkové narůstá. „Rozbíjejí okna, dveře, ničí vnitřní vybavení, například sedačky, ale také označníky zastávek,“ popsala. Škodám se dopravní podnik snaží předcházet třeba polepováním oken vozidel speciálními fóliemi. „Fólie chrání sklo proti poškrábání. Zatímco instalace jedné fólie stojí podle typu okna tisíc až dva tisíce korun, výměna skla v nových vozech může vyjít až na čtyřicet tisíc korun,“ vysvětlila Tomaštíková.

S vandalismem se řidiči brněnského dopravního podniku setkávají denně, nejčastěji jde právě o poškrábání skel. Prevence tak podniku ušetří statisíce korun ročně.

Vandalové si ale vybírají nejen vozy MHD. „Přibližně třikrát za měsíc se strážníci zabývají případy sprejerství. Zhruba jednou za měsíc bývají rozbité skleněné přístřešky u zastávek. Prakticky vymizely případy černého výlepu,“ uvedl mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

Na konci srpna například trojice mužů v brněnských Husovicích poškodila dvě dopravní značky. Po dostižení strážníky se k činu jeden z nich přiznal – prý to bylo z legrace a pod vlivem alkoholu. „Nejčastěji lidé přistižení při vandalismu vysvětlují, že je přemohl vztek a nedokázali ho ovládnout,“ dodal Ghanem.

Městský mobiliář z nerezu

Břeclav už letos opravy po vandalech stály milion korun. Čtyři a půl tisíce korun za dopravní značku, deset tisíc za zastávku MHD, černá skládka vyjde od 60 do 110 tisíc. Pítko před školou musí technické služby opravovat podruhé. „Pítko je v zásadě na kompletní výměnu, nákladem 50 tisíc korun,“ řekl ředitel Technických služeb Břeclav Karel Osička.

S prevencí vandalismu pomáhá městům i výrobce sanity v Rajhradicích na Brněnsku. Pod rukama tamních pracovníků vznikají umyvadla nebo toalety z nerezu. „Stoprocentní ochrana proti vandalům neexistuje. Snažíme se ale výrobky navrhnout tak, aby vandalům jejich činnost co nejvíce znepříjemnily a dalo jim hodně práce je poškodit,“ uvedl obchodní ředitel AZP Brno Zdeněk Kuchta.

Nejčastěji firma dodává výrobky na veřejné toalety nebo dálniční odpočívadla, běžným odběratelem jsou i městské části. Například Brno-střed využívá nejen nerezové toalety, ale i lavičky. „Na hlavním nádraží, které je velmi frekventované, máme prvky odolné vůči vandalům. Velmi těžko se dají zničit, nejsou tam žádné zbytečné detaily, které by lákaly vandaly, a údržba je mnohem snazší,“ vysvětlil mluvčí úřadu městské části Michal Šťastný.

Ochranné nátěry, elektrické ploty, ale i legální stěny

Města i dopravní podniky trápí také sprejeři. „V posledních třech letech šetřila Policie ČR případů sprejerství přibližně stejně, každý rok kolem 4700. Objasněných bylo v roce 2022 celkem 927, v roce 2023 pak 777 a v roce 2024 jen 700. Dlouhodobě jsou v objasňování nejúspěšnější policisté z Moravskoslezského kraje,“ sdělil vedoucí oddělení tisku Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík.

„Nejčastěji dochází k posprejování zastávkových přístřešků v odlehlejších částech města nebo tam, kde není velký pohyb lidí. Vozy jsou zvenku poškozovány jen výjimečně. Přes noc je máme odstavené v uzavřených areálech, kam není snadný přístup,“ řekla mluvčí Dopravního podniku Olomouc Anna Sýkorová.

„Některé budovy opatřujeme ochrannými nátěry nebo elektronickými ploty. Jsou například na pražském orloji či na Karlově mostě. Pokud se graffiti objeví na některé budově, snažíme se je odstranit v rámci běžné údržby,“ uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Některá města zvolila jako prevenci sprejerství legální stěny. Například v Brně jich je celá řada, jejich mapu pravidelně aktualizuje internetový portál Pantograff. Brněnský magistrát chce proti vandalismu nově bojovat i na nedávno otevřené náplavce, kde se nelegální graffiti objevilo krátce po zpřístupnění. Vybrané zdi tam v budoucnu pomalují umělci.

Totéž opatření se osvědčilo i Dopravnímu podniku v Českých Budějovicích, který do rekonstrukcí zapojuje streetartové umělce. „Pomalované budovy se stávají terčem vandalů méně často než jednobarevné fasády,“ potvrdila mluvčí podniku Barbora Fišer. Podle Hofmana vznikají plochy pro legální graffiti i v Praze, kde mají streetartoví umělci možnost veřejný prostor kultivovat.

Podíl.