Část římské osady ze druhého století našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi. Uvedl to Matěj Forst ze společnosti Archaia, která výzkum provádí. Archeologové přitom zatím prozkoumali pouze zlomek z 8,7 kilometru, přes které obchvat povede.

„Jedním z nejzajímavějších nálezů je okraj římské vesnice z poloviny druhého století, který momentálně zkoumáme. Našli jsme hodně importované keramiky z římských provincií z přelomu letopočtu. Podobných nálezů u nás mnoho není,“ popsal jedinečnost nálezu Forst, který začal na místě bádat v červenci.

Římskou vesnici našli v části nedaleko dálnice D2 poblíž železniční trati. „Na tomto území se dříve uskutečnily jak záchranné výzkumy, tak nedestruktivní sběry a geofyzikální průzkum a je tu potvrzené jak osídlení z římské doby, tak z doby laténské. I z laténského osídlení máme pár nálezů, jde ale o samostatné nálezy v ornici,“ doplnil vedoucí výzkumu Forst. Odborníkům se podařilo datovat laténskou sponu z ženského opasku.

Území dnešní České republiky sice nikdy nebylo součástí Římské říše, leželo ale natolik blízko jejích hranic, že bylo pod významným tlakem římské moci. Právě v pohraničí zřejmě existovaly různě intenzivní obchodní i diplomatické vztahy mezi tehdejším centrem evropské civilizace a barbary. Důležitou roli hrála zřejmě takzvaná Jantarová stezka, která do Říma od Baltu nesla tuto vzácnou zkamenělou pryskyřici.

Největším dokladem římské přítomnosti je vojenská pevnost u Mušova z konce 2. století našeho letopočtu. Celkem se na našem území našly zbytky asi dvou desítek menších vojenských táborů Římanů.

Archeologové očekávají další nálezy

Výzkum potrvá ještě přibližně další rok. Archeologové předpokládají, že nálezů bude přibývat, jak se budou po trase přibližovat k Pohansku, které je významným velkomoravským nalezištěm. „Očekáváme nálezy z raného středověku, z velkomoravského období a mladší,“ dodal Forst.

Obchvat Břeclavi, na jehož přípravě pracuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), odvede silnici I/55 mimo Břeclav okolo místní částí Poštorná. Na východě bude obchvat začínat u křižovatky této silnice s dálnicí D2, povede jižně k Bratislavské ulici a poté se stočí k západu. Na silnici I/55 se napojí v Poštorné a bude pokračovat severozápadním směrem, kde se za Poštornou napojí na silnici I/40 na Mikulov.

Délka obchvatu je 8,7 kilometru, stát bude víc než dvě miliardy korun. V souvislosti s jeho stavbou vznikne přes dvacet mostů, jeden podchod a dva migrační mosty. V současnosti ŘSD dokončuje dokumentaci k soutěži na výběr zhotovitele. Archeologický výzkum stavbu nijak nezpomalí, v časových plánech se s ním počítá.

Podíl.