
Aktual.: 20.09.2025 13:25
Praha – Růst výdajů na obranu pro příští rok na 2,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP) reaguje podle premiéra Petra Fialy (ODS) na zhoršující se bezpečnostní situaci, ale také na pravidla, kterými započítává výdaje do obranných projektů Severoatlantická aliance. V dnešním pořadu televize Nova uvedl, že není úplně jednoduché při velmi přísné metodice trefit, co se do dvou procent požadovaných spojenci započítá.
„Chceme-li mít 2,2 procenta, tak dáváme 2,35, abychom měli jistotu,“ vysvětlil Fiala postup vlády při vytváření rozpočtu. Pokud vláda v říjnových volbách obhájí mandát, na konci dalších čtyř let by měl podíl činit tři procenta, potvrdil Fiala.
Ministerstvo obrany by mělo podle návrhu rozpočtu příští rok hospodařit se 175,8 miliardy korun, což je o 21,4 miliardy víc oproti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších dvou letech by měly podle střednědobého výhledu výdaje resortu obrany dále výrazně růst, a to na 214,9 miliardy korun v roce 2027 a 237,8 miliardy v roce 2028. Vláda letos v březnu rozhodla o postupném zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030. Oznámila tehdy, že v roce 2026 by tak měl být obranný rozpočet 2,2 procenta HDP. Nyní navržená 2,35 procenta HDP odpovídají 206,5 miliardy korun.
Podle seznamu vedeného ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS), jak o něm v pátek referovala Česká televize, do výdajů na obranu stát příští rok započítá mimo jiné tři desítky dopravních staveb. Mezi nimi třeba úseky Pražského okruhu nebo dálnice D11 i rekonstrukce některých železničních tratí. Mimo příslušný resort má jít na obranné výdaje příští rok zhruba 30 miliard, dvacet miliard z toho má vykázat ministerstvo dopravy, uvedla ČT. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) k tomu uvedla, že výdaje spojené s tím, že Česko je tranzitní zemí, by podle nových informací měly být započítatelné do aliančního závazku.
V investicích do armády se nelze podle Fialy zaměřit pouze na jednu část, například protivzdušnou obranu. Je podle něj třeba rozvíjet všechny oblasti ozbrojených sil. V pořadu televize Nova hájil také nákup stíhaček F-35 jako investici nejen do strojů, ale také technologií, které budou sloužit desítky let. Zopakoval, že část investic do armády skončí v české ekonomice v podobě inovací či dobře placených pracovních míst.
O rozpočtu na příští rok bude vláda jednat ve středu, odevzdat musí návrh Sněmovně do konce září. Ministerstvo financí navrhuje schodek 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.