Ekonomika padá, v zemi je drahota. Klíčoví bankéři se snaží přesvědčit zaťatého vůdce Vladimira Putina, že jeho válečné hospodářství Rusku škodí. Rozpory mezi finančníky a Kremlem už bublají na veřejnosti, všímají si analytici.
Veřejná roztržka Putina s šéfem Sberbank. Bankéřova slova doprovázel ruský vůdce tvrdým pohledem. | Video: Reuters
Nedávná roztržka mezi Putinem a šéfem největšího ruského peněžního ústavu ukazuje rostoucí nesoulad mezi Kremlem a ruskou odbornou veřejností, tvrdí podle serveru Kyiv Independent ekonomičtí analytici. Šéf Sberbank German Oskarovič Gref na Východním ekonomickém fóru prohlásil, že růst HDP v červenci a srpnu zpomalil téměř na nulu po prudkém poklesu ve druhém čtvrtletí.
Putin se ohradil a kontroval, že poskytování úvěrů pokračuje a ekonomické zpomalení odráží pouze „měkké přistání“ za účelem stabilizace cen. „Zeptejte se Grefa. Zastavily se půjčky? Ne. Tempo se pouze zpomalilo,“ tvrdil ruský prezident.
Vzácná veřejná roztržka odhalila propast ohledně vnímání skutečných nákladů na agresi na Ukrajině. „Veřejná diskuze je jediným způsobem, jak problém sdělit nejvyššímu vedení. Vidíte, jak Gref hovoří opatrně, aby se to neobrátilo proti němu a FSB ho neobvinila,“ upozorňuje ukrajinský ekonom Oleh Pendzin.
Oficiální údaje ukazují, že ruský HDP vzrostl v období mezi dubnem a červnem meziročně o 1,1 procenta, což je pokles z 1,4 procenta v prvním čtvrtletí a daleko pod úrovní růstu 4,3 procenta a 5,4 procenta ve stejném období loni. „Ekonomika nevstupuje do stagnace, už v ní je,“ řekl Pendzin.
Někteří analytici tvrdí, že situace je horší. Ivan Us z United Ukraine Analytical Center poznamenal, že ruská státní banka VTB zaznamenala dva po sobě jdoucí čtvrtletní poklesy o 0,6 procenta. „Proto dospěla k závěru, že Rusko vstoupilo do technické recese, nikoli stagnace,“ tvrdí Us.
Zpomalení následuje po letech válečné expanze. V roce 2025 dosáhly výdaje na obranu 7,2 procenta HDP – nejvíce od konce studené války. Civilní sektory zatím trpí nedostatkem pracovních sil a kapitálu. Odborníci naznačují, že diskuze o stagnaci a inflaci jsou ve skutečnosti zaměřeny na hledání způsobů, jak pokrýt rozpočtový deficit země.
Agentura Reuters uvedla, že Kreml zvažuje zvýšení daní, měna má oslabovat na 100-105 rublů za dolar. Obě opatření však mohou zhoršit inflaci. Průzkum společnosti Levada Center zjistil, že 58 procent Rusů uvedlo rostoucí ceny jako svou největší obavu, zatímco pouze 33 procent zmiňovalo válku proti Ukrajině.
Centrální banka se snažila vyvážit ekonomický růst a inflaci postupným snižováním své klíčové úrokové sazby na současných 17 procent. Podle Grefa by naději na oživení přineslo 12 procent. Guvernérka Centrální banky Elvira Nabiullinová varovala, že příliš rychlé uvolnění by vyvolalo nekontrolovatelnou inflaci, která v srpnu dosáhla 8,1 procenta. Tedy stále výrazně nad cílem banky, který je čtyři až pět procent.
„Růst cen je hlavním argumentem Nabiullinové při neveřejných jednáních s Putinem. Když se jí zeptá, proč sazba není snížena, odpoví: ‚Chcete, aby inflace vzrostla?‘. Současné ruské vedení se v ekonomice nevyzná. Pokračují v plnohodnotné invazi a říkají: ‚Nic jiného nás nezajímá, chceme jen bojovat, tečka,'“ uzavírá Us.
Putin je v pasti. Konec války může rozpoutat obrovskou sociální katastrofu. (Celý článek s videem zde)
„Nebavme se o válce.“ Obyvatelé bohatších ruských regionů odhánějí realitu od sebe. | Video: Reuters
