
Rozsah sociálního vyloučení v Česku se loni meziročně zhoršil. V roce 2024 vzrostl počet obcí, kde žije vysoký podíl lidí s dávkami na bydlení a na živobytí, v exekucích, bez práce či vzdělání o 39 na 578. Nejzatíženějšími regiony jsou dlouhodobě Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj, vyplývá z indexu sociálního vyloučení za loňský rok, jehož výsledky v pondělí představili zástupci Agentury pro sociální začleňování.
V roce 2024 se meziročně podle indexu zhoršila situace v 2356 obcích. Naopak v 1505 obcích byla situace lepší a u 2395 obcí nebyla zaznamenána žádná změna. Při meziročním srovnání roku 2023 a 2024 se struktura zatížení obcí v jednotlivých dimenzích indexu změnila. Počet obcí s kombinací zatížení se zvýšil z 1299 na 1440.
Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) stály za zhoršením nepředvídatelné situace jako například pandemie koronaviru či začátek války na Ukrajině, a tedy zdražení energií. „Musíme konstatovat, že ke zlepšení nedochází. Ne, že bychom se nesnažili, vstupují do toho ale okolnosti, které nejsme schopní ovlivňovat,“ sdělil.
Vloni se také o 23 tisíc za průměrný měsíc roku zvýšil počet vyplacených příspěvků na bydlení. O osmnáct tisíc vzrostl rovněž počet evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadu práce na déle než šest měsíců. Narostl i počet vyplacených příspěvků na živobytí o sto za průměrný měsíc roku. Pozitivně ale naopak tvůrci analýzy hodnotí pokles počtu osob v exekuci. Těch bylo v roce 2024 o devatenáct tisíc méně než předloni. O 320 lidí méně pak předčasně odešlo ze základní školy.
Index agentura sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání. Výsledné hodnocení se pohybuje od nuly pro místa bez potíží do třiceti bodů v místech s největšími problémy. Právě do části ohrožených se loni dostalo 578 obcí, které měly v indexu osm a více bodů.
Agentura spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj
Agentura pro sociální začleňování začala fungovat v březnu 2008 jako jeden z odborů Úřadu vlády. Přispět má ke zlepšení situace v místech s takzvanými vyloučenými lokalitami. Financuje se hlavně z evropských dotací.
Od ledna 2020 spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, kam ji přesunula tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), což experti kritizovali. Poukazovali na to, že agenda se netýká jen bydlení, ale i zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnosti či zdraví.
Organizačně loni agentura podle výroční zprávy zaměstnávala 124 osob, z nichž většina byla financována z evropských projektů. Celkové výdaje dosáhly přes sto milionů korun v pěti hlavních projektech. V uvedeném odboru pro sociální začleňování na ministerstvu pracovalo 82 zaměstnanců na pracovní či služební poměr a 42 na základě dohody (DPP, DPČ). Z těchto zaměstnanců bylo devět hrazeno ze státního rozpočtu, ostatní v rámci projektů.