Student gymnázia v Hradci Králové Viktor přijel na předvolební mítink hnutí Stačilo! v Praze, protože ho zajímalo, zda celostátní lídryně hnutí a zároveň předsedkyně KSČM Kateřina Konečná považuje, anebo nepovažuje Rusko za hrozbu. Konečná v reakci na jeho dotaz poměrně dlouho mluvila, ale faktické odpovědi se vyhnula. Z jejích slov však vyplynulo, že Rusko za hrozbu nepovažuje.
Viktor je studentem Gymnázia Boženy Němcové v Hradci Králové, který chtěl položit otázku předsedkyni KSČM Kateřině Konečné už když byla v rámci předvolební kampaně hnutí Stačilo! v tomto krajském městě na východě Čech. Jenže akce začínala v deset dopoledne a Viktor byl ve škole. Zajel proto za ní do Trutnova, tam však prostor pro otázky takřka nebyl. A tak se vypravil do Prahy na sobotní mítink Stačilo! na Václavské náměstí.
„Původně jsme s kamarády chtěli zpívat písničky Karla Kryla, ale pak jsme si řekli, že to nebudeme hrotit, takže jsem se přišel jen zeptat,“ vysvětloval Viktor Aktuálně.cz po skončení mítinku. Ten v první části patřil vystoupením volebních kandidátů Stačilo! v Praze, na otázky byl prostor v druhé části předvolební akce. Viktor se přihlásil o slovo a moderátorka, komunistka a dvojka Stačilo! v hlavním městě Petra Prokšanová mu je udělila.
„Já mám dotaz na paní Konečnou, jestli si pořád stojí za tvrzením, že Rusko jako hrozbu pro Českou republiku nevnímá, jestli za tím pořád stojíte?“ začal student k překvapení mnohých příznivců hnutí. Konečná seděla na pódiu s dalšími politiky hnutí, rukou si podpírala hlavu a sledovala bez hnutí i slova Viktora. Ten tedy pokračoval.
Student gymnázia Viktor, který přijel z Hradce Králové do Prahy položit dotaz předsedkyni KSČM Kateřině Konečné | Foto: Radek Bartoníček
„Tak já mám tady seznam, na jaké země zaútočilo Rusko. Takže v roce 1917 zaútočilo Rusko na Ukrajinu, v roce 1920 na Polsko a Ázerbájdžán, v roce 1921 na Arménii a Gruzii. Sovětský svaz zaútočil v roce 1939 na Polsko a Finsko,“ četl ze seznamu, když na něj začali někteří přítomní pokřikovat. „Prosím vás, je demokracie. Každý má právo se vyjádřit,“ zareagoval a chtěl pokračovat ve čtení.
Prokšanová ze Stačilo! jej ale přerušila. „Já vás chápu, otázka už padla, a navíc nám stojíte příliš u toho repráku, takže vás není moc slyšet,“ prohlásila. V jednu chvíli sice mikrofon „zapískal“, ale Viktor se od reproduktoru posunul a byl slyšet velmi dobře. Kateřina Konečná se zvedla ze židle, pozdravila přítomné, protože do té doby vůbec nemluvila, a začala odpovídat. Když domluvila, bylo zřejmé, že na otázku vůbec neodpověděla.
„Ten dotaz je velmi jednoduchý a já za něj děkuju. Já bych mohla, a stáli bychom tady neskutečně dlouho, vyjmenovat, koho všeho napadly bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN Spojené státy americké, za jakými oběťmi stojí NATO, půl milionu až milion obětí v Iráku,“ zněly první věty Konečné, kdy narážela na skutečnost, že útok na Irák v roce 2003 byl odůvodňovaný tím, že tamní režim skladuje chemické zbraně, které se ale nakonec nenašly. Po „odbočce“ k Iráku se Konečná verbálně vrátila do Česka, ale na dotaz studenta Viktora, jestli považuje, nebo nepovažuje Rusko za hrozbu, přímo neodpověděla.
Z jejích slov vyplynulo, že Rusko není a nebude hrozbou, pokud Česko bude dělat jinou politiku než nynější vláda premiéra Petra Fialy (ODS). „Máme mít zahraniční politiku, která bude státy respektovat, bude se k nim chovat tak, aby neměly důvod na nikoho zaútočit, a protože jsme země malé velikosti – a tady se s mladým pánem shodneme na tom, že nejsme jaderná velmoc -, tak nám jiná zahraniční politika než diplomacie nikdy do budoucna nic dobrého nepřinese,“ prohlásila za potlesku svých příznivců.
V podobném duchu pokračovala, když tvrdila, že ona si prý nevytváří v politickém životě nepřátele a že by se Česko nemělo „míchat do věcí, do kterých mu vůbec nic není“. „Jenom tak se můžeme dočkat toho, že na rozdíl od vlády Petra Fialy a neumětela Lipánka (myšlen ministr zahraničí Jan Lipavský, dříve Piráti, dnes nestr., kandiduje za Spolu – pozn. aut.), nebudeme mít víc nepřátel než přátel,“ zaútočila na vládu. Česko v rámci Evropské unie patří k většině zemí, které například podporují Ukrajinu a kritizují Rusko.
Konečná to však vidí jinak, protože ve své kritice na adresu kabinetu pokračovala. „Právě proto, abychom se nemuseli bát a nemuseli si ukazovat na to, kdo je hrozba, tak bohužel tahle vláda dokázala, že ty čtyři roky (u moci) promrhala. Sice tvrdí, že jdeme na Západ, ale oni si jezdí jen na Ukrajinu, nic jiného než peníze na zbraně je nezajímá a Češi jsou jim ukradení. A tomu my říkáme Stačilo!,“ končila už hlasem velmi emotivním a útočným, což její shromáždění příznivci ocenili aplausem.
Student Viktor už neměl možnost položit doplňující dotaz či na slova předsedkyně KSČM reagovat. Z jejího přístupu byl smutný.
„Jsem velmi zklamaný, stihl jsem přečíst jen asi třetinu zemí, na které Rusko zaútočilo. Očividně platí, že demokracie je jen pro někoho. Přišlo mi také, že v polovině odpovědi se paní Konečná začala stáčet k tomu, že je špatný (premiér) Fiala. Vůbec se nestočila k mé otázce a vůbec nepřipustila, že Rusko tady něco udělalo,“ řekl Aktuálně.cz.
Rusko zařadilo Českou republiku na seznam nepřátelských zemí. Z odhalení bezpečnostních složek vyplynulo, že ruští agenti v roce 2014 provedli útok na muniční sklad ve Vrběticích na Zlínsku, při výbuchu tam zahynuli dva lidé. Existuje také vážné podezření, že Rusko zaplatilo pachatele, který se v Česku pokusil zapálit několik objektů. Vedle toho tajné služby i odborníci poukazují na to, že Rusko vede proti Česku a dalším zemím mnoho kybernetických útoků. Česká republika v minulosti vyhostila pracovníky ruské ambasády, kteří podle českých úřadů pracovali pro tajné služby. Například v roce 2021, kdy vládl kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO), bylo vyhoštěno 18 lidí z ruské ambasády v Praze. Někteří ruští politici také opakovaně Česku vyhrožují další agresí.
