Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil v pátek v reakci na středeční narušení polského vzdušného prostoru vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla Aliance. Do obranné operace bude prý zapojena řada prostředků od spojenců včetně Dánska, Francie, Velké Británie, Německa a dalších.
Podle Rutteho nešlo ve středu o ojedinělý incident. Ruské drony se objevily v minulosti i v Rumunsku, Estonsku či Litvě, uvedl generální tajemník Aliance. „Jako obranná aliance jsme připraveni se bránit,“ prohlásil generální tajemník a incidenty, jaké se odehrály v Polsku, označil za „nebezpečné a nepřijatelné“.
„Ruská bezohlednost ve vzduchu podél našeho východního křídla se zvyšuje,“ uvedl Rutte na společné tiskové konferenci s novým vrchním velitelem spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA. Podle šéfa NATO bude do operace zapojena řada prostředků od spojenců, včetně Dánska, Francie, Británie Německa a dalších.
Polská armáda uvedla, že v noci na středu zaznamenala devatenáct případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.
Postupuje se podle připravených scénářů, řekl Petráš
Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany, plukovník generálního štábu v záloze, řekl pro ČT, že již existují předběžné plány, jak pokrýt východní křídlo euroatlantické oblasti. Ty ukazují, jak bude ustavena organizační struktura tohoto posílení i to, které státy a v jakých časových termínech k posílení přispějí. Ač se to může zdát překvapující, jako něco, co přichází v tomto momentu, reaguje NATO podle dříve připravených scénářů, dodal.
Posílení východního křídla NATO se podle nich mělo odehrát „v kontextu sto tisíc vojáků, kteří mají být k dispozici pro takzvanou první vlnu posílení východního křídla“. V dalších vlnách se podle něho má posílení odehrát „v kontextu tří set tisíc až pěti set tisíc vojáků. Nyní už půjde jen o to, jak jednotlivé státy přispějí, jakými silami a jakými prostředky,“ řekl Petráš.
Na středeční incident v Polsku se dá podle něj zatím nahlížet z více úhlů. „Může jít o omyl, může jít o pochybení operátorů, kteří ovládali danou skupinu dronů, může jít o záměrný test připravenosti NATO, včetně jeho politické soudržnosti, může jít i o test, jakým způsobem je možné využít drony ve snaze o přímý útok a likvidaci vytyčených míst na území protivníka,“ řekl.
Podle agentury DPA bude operace NATO zahrnovat mimo jiné dodatečné sledovací a protivzdušné obranné kapacity. Německo již dříve přislíbilo, že poskytne čtyři stíhačky Eurofighter místo pouhých dvou, které se mohou podílet na bezpečnostních letech nad Polskem. Jsou umístěny na letecké základně Rostock-Laage a očekává se, že budou k dispozici pro mise protivzdušné obrany v polském vzdušném prostoru nejméně do konce roku. Francie plánuje poskytnout tři stíhačky Rafale a Dánsko dva letouny F-16 a fregatu.
Česká republika rovněž již dříve uvedla, že je připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě. Čeští vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) novou operaci uvítal. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je pak NATO zárukou bezpečnosti.