Města po celé Francii zachvátily ve středu demonstrace. Lidé rozčilení kvůli politické situaci a plánovaným škrtům v rozpočtu podle agentury Reuters narušují dopravu, pálí popelnice a občas se i střetávají s policií. Bezpečnostní síly se snaží co nejrychleji odstranit všechny blokády, uvedly úřady. Po celé zemi bylo zadrženo téměř tři sta protestujících.
Výzvy k protestům s názvem Bloquons tous (Zablokujte všechno) se v posledních dnech rychle rozšířily na sociálních sítích. Protestující nemají žádné centralizované vedení, kvůli čemuž bylo předem těžké odhadnout, jak masivní demonstrace budou. Podle francouzských médií se jich nejspíš zúčastní kolem sto tisíc lidí. Mnoho z nich vyjadřuje svou frustraci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
V Paříži policie použila slzný plyn proti mladým demonstrantům, kteří blokovali vchod do střední školy. Policie také uvedla, že zabránila asi tisícihlavé skupině demonstrantů ve vstupu do nejrušnějšího pařížského vlakového nádraží Gare du Nord.
V Nantes demonstranti zablokovali dálnici hořícími pneumatikami a popelnicemi. Policie použila slzný plyn k rozehnání lidí, kteří se pokoušeli obsadit kruhový objezd.
V Montpellieru na jihozápadě Francie se zase policie střetla s demonstranty, kteří postavili barikádu, aby zablokovali provoz na kruhovém objezdu. Policie rovněž nasadila slzný plyn, někteří protestující odpověděli házením různých předmětů. Někteří demonstranti nesli transparenty s nápisem: „Macrone, odstup“.
Ministr vnitra Bruno Retailleau novinářům sdělil, že demonstranti zapálili autobus v Rennes na severozápadě země. Uvedl také, že někteří demonstranti zaútočili na policii dlažebními kostkami, ale nespecifikoval, kde k tomu došlo. Ministr také prohlásil, že v Bordeaux se asi padesát zahalených osob pokusilo zablokovat dopravu, zatímco v Toulouse narušil vlakovou dopravu požár.
Podle Retailleaua bylo po celé zemi nasazeno osmdesát tisíc příslušníků bezpečnostních sil, z toho šest tisíc v Paříži. Později odpoledne by se k protestujícím podle něho mohly připojit radikálnější skupiny.
Nepopulární změny v rozpočtu
Parlament v pondělí vyslovil nedůvěru premiérovi Francoisi Bayrouovi. Opozice nesouhlasila s jeho úsporným plánem za asi 44 miliard eur (přes bilion korun), který počítá mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů. Macron v úterý jmenoval svého pátého premiéra za necelé dva roky a vybral si svého blízkého spojence Sébastiena Lecornu, což rozhořčilo levicové politiky.
„Bayrou skončil, (nyní) musí být odstraněna i jeho politika,“ řekl agentuře Reuters účastník pařížských protestů, učitel Christophe Lalande. Ten také vyzval k navýšení finančních prostředků pro školy a nemocnice.
„Tento den je vzkazem všem pracujícím v této zemi: Nevzdáme se, boj pokračuje. A také vzkazem této vládě, že neustoupíme, a pokud budeme muset zemřít, zemřeme vestoje,“ uvedl další protestující Amar Lagha.
Protesty bývají srovnávány s takzvanými protesty žlutých vest v roce 2018, které vznikly kvůli zvýšení cen pohonných hmot, ale přerostly v širší hnutí proti Macronovi a jeho plánům na ekonomickou reformu.
Na 18. září také francouzské odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají například pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.
