Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.
V Nigeru se nacházejí jedna z největších ložisek uranu na světě. Africký stát po dekády vyvážel surovinu do Francie, která ji následně zpracovala. Závislost na Paříži se ale nelíbí současné vládnoucí vojenské juntě, která po svržení civilního prezidenta Mohameda Bazouma před dvěma lety s bývalou koloniální mocností zpřetrhala vazby.
Zmrazení vztahů se snaží využít Moskva k rozšíření svého vlivu v Nigeru. Koncem července obě země podepsaly dohodu zaměřenou na mírové využívání jaderné energie, přičemž ruský Rosatom má zemi pomoci s rozvojem jaderné infrastruktury, včetně elektráren, výzkumných reaktorů a dodávek paliva.
Kromě výroby energie má Moskva zajistit i vyškolení místních odborníků. „Naším úkolem není jen podílet se na těžbě uranu, musíme vytvořit celý systém pro rozvoj mírové atomové energie v Nigeru,“ zdůraznil ruský ministr energetiky Sergej Civilev během návštěvy Niamey.
Moskva jako „strategická alternativa“
Propojením své nabídky s energetickým deficitem Nigeru se Moskva prezentuje jako rozvojový partner a současně strategická alternativa k Francii v rámci souboje o vliv a zdroje afrického kontinentu, píše panafrický ekonomický web Business Insider Africa.
Niger je rozlehlý vyprahlý stát na okraji Sahary, takže ruský projekt jaderné elektrárny může být vzhledem k technickým, ekonomickým a bezpečnostním výzvám obtížně proveditelný, podotýká britský server BBC News s tím, že tato myšlenka je nicméně dalším z kroků Kremlu, kterým se pokouší získat na kontinentu geopolitickou výhodu nad západními zeměmi.
Rusko usiluje o posílení energetických vazeb v celém Sahelu a již dříve podepsalo dohody o spolupráci v oblasti civilní jaderné energie rovněž s Mali a Burkinou Faso.
Afrika zažila v uplynulých letech bouřlivé období vojenských převratů, jež naklonily misky vah ve prospěch Kremlu. Země Sahelu se odklonily od spolupráce s Paříží, a to i v klíčovém boji proti radikálním islamistům, a místo toho začaly spoléhat na Rusko.
Znárodněné doly
Zároveň tyto africké státy začaly ve velkém prosazovat politiku znárodňování. Niger, který je zodpovědný za asi čtyři procenta světové produkce uranu, přijal klauzuli o znárodnění, jež prosazuje vlastnictví státu a větší kontrolu nad strategickými přírodními zdroji. Uran, zlato či ropa mají nově přinášet zisky hlavně obyvatelům Nigeru, než aby byly vyváženy a těžily z nich zahraniční nadnárodní firmy.
Nigerská junta v souladu s novou politikou zahájila kroky k revizi smluv s francouzským jaderným gigantem Orano (dříve Areva), který se po celá desetiletí těšil privilegovanému přístupu k nigerskému uranu. Po znárodnění dolů letos v červnu firma Orano varovala, že její většinově vlastněný společný podnik Somair v Arlitu se po roce vývozních omezení blíží bankrotu, informoval Business Insider Africa.
Francouzská vládní společnost podle BBC nyní získává většinu uranu z Kanady a Kazachstánu a má rozpracované projekty v Mongolsku a Uzbekistánu. Niger se musí z velké části spoléhat na výrobu elektřiny z uhlí a dovoz z Nigérie. Země ale nyní čelí energetické krizi, jelikož nigerijská vláda začátkem roku snížila export o 42 procent. Produkce elektřiny v Nigeru se poté propadla až o polovinu.
Moskva tak hází Niameyi pomyslné záchranné lano alespoň do budoucna. „Rusko se prezentuje jako partner ochotný poskytnout jaderné know-how, které Francie tajila, a Niger se chopil příležitosti přepsat svou roli z dodavatele surové rudy na potenciálního výrobce domácí jaderné energie,“ píše Business Insider Africa.
Rusko by po uzavření dohody mohlo dostat šanci rozvíjet důl v nigerském Imourarenu, který patří mezi největší ložiska této suroviny na světě, poznamenala BBC.
Francouzský plán na rozvoj ložiska byl zpočátku zmařen poklesem světové poptávky po uranu po jaderné havárii ve Fukušimě v Japonsku v roce 2011. K jeho obnově došlo v polovině roku 2023, o několik týdnů později se ale uskutečnil puč a vojenská junta zrušila firmě Orano práva.
Moskva by také mohla za výhodnou cenu odkoupit až 1400 tun částečně zpracovaného uranového koncentrátu uskladněného v dole Sominak provozovaného Francouzi do červnového rozhodnutí o znárodnění. Zájem o tento uran měla v minulosti Čína a junta rovněž zvažovala prodej suroviny Íránu, od uzavření dohody ale Niamey odradily Spojené státy, píše BBC.
Rekordní ruský vývoz do Afriky
Kreml v poslední době významně posiluje ekonomické vazby s africkými státy. Obchod mezi Ruskem a Afrikou loni podle ruských úřadů vzrostl na rekordních 24,5 miliardy dolarů (506,88 miliardy korun). Objem ruského vývozu do Německa byl za tu dobu 3,5krát menší. Nejvíc Moskva exportovala do Egypta, Alžírska a Senegalu.
Zemědělská spolupráce mezi Ruskem a Egyptem loni vzrostla o pětinu. Celkové ekonomické transakce, včetně energetiky a dopravy, loni vzrostly ze sedmi miliard dolarů v roce 2023 (145 miliard korun) na osm miliard dolarů (165 miliard korun). Alžírsko, jehož vztahy s Francií jsou nyní velmi napjaté, odebíralo loni z Ruské federace skoro třetinu pšenice, uvedl web The Africa Report.
„Navzdory ekonomickým překážkám a západním sankcím Rusko a Afrika nacházejí nové způsoby, jak podpořit svůj rostoucí obchod. To zahrnuje rozvoj efektivních logistických kanálů a zavádění alternativních finančních systémů, které jsou nyní navrženy tak, aby minimalizovaly dopad vnějších zásahů,“ píše ruský server Russia’s Pivot to Asia.
Stabilně roste zejména obchod se zemědělskými produkty, přičemž Rusko se stává předním dodavatelem obilovin na kontinentu poté, co plnohodnotnou invazí na Ukrajinu a blokádou vývozu obilí z napadené země způsobil zejména na Blízkém východě a právě v Africe potravinovou krizi.
Loni Rusko exportovalo zboží v hodnotě sedmi miliard dolarů (145 miliard korun), což je nárůst téměř o pětinu. Celkem 87 procent ruského vývozu na kontinent tvořily pšenice, ječmen a kukuřice. Afrika nyní odebírá 38 procent celkového ruského vývozu pšenice.
Závislost Afriky na ruské pšenici se kromě kremelské agrese vůči Kyjevu zvýšila z několika dalších důvodů, včetně rostoucí populace, poptávky po levných dodávkách potravin a kvůli konkurenceschopným cenám ruských zemědělských komodit, vysvětluje web Business Insider Africa.
Vojenské dohody
Protizápadní nálady v Africe – částečně živené ruskou propagandou – mezitím sílí. Řada afrických států již rozhodla o ukončení působení francouzských sil na svém území. Rusko se snaží toto vakuum vyplnit prostřednictvím vojenských nabídek pro nestabilní režimy na kontinentu.
„Moskva obvykle spoléhá na nelegální (a často mimoprávní) prostředky k rozšíření svého vlivu – mimo jiné na nasazení žoldáků, dezinformace, vměšování do voleb, podporu převratů a dohody o zbraních za (nerostné) zdroje,“ popisuje ruskou taktiku americká instituce Africa Center for Strategic Studies.
Na bezpečnost spřátelených režimů dohlíží Kreml prostřednictvím ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny i nového Afrického sboru, v němž působí i bývalí wagnerovci a který působí kromě západních zemí Sahelu i ve Středoafrické republice nebo v Libyi, kde pomáhá generálu Chalífu Haftarovi, jenž ovládá část země. Z řady afrických zemí jsou přitom hlášena zvěrstva údajně páchaná ruskými žoldnéři, včetně rabování i vražd civilistů.
V Rovníkové Guineji působí asi dvě stě ruských vojenských instruktorů, které Moskva do země vyslala loni v listopadu na ochranu prezidentského úřadu, připomíná americká stanice CNN.
Ve Středoafrické republice se ruští žoldáci, kteří v zemi operují od roku 2018, stali dominantní silou po definitivním odchodu francouzských vojsk v roce 2022. Francouzi měli za úkol zemi stabilizovat po převratu v roce 2013, jenž vyvolal občanskou válku.
Fiktivní reportéři a drancování zlata
Paříž nechala své jednotky stáhnout po masivní dezinformační kampani namířené proti Francii. Zpráva americké diplomacie z loňského února nastínila, jak lživé zprávy financované Kremlem zakořenily v Africe vlivem proruské tiskové agentury s názvem „Africká iniciativa“. Ta s pomocí najatých místních novinářů propaguje Moskvu na kontinentu a zároveň poškozuje pověst Západu, uvádí CNN. Podle katarské al-Džazíry Rusové využívají i „fiktivní reportéry“.
Rusku jde hlavně o moc a peníze. Podle ruské historičky Iriny Filatovové, která se specializuje na africké dějiny, Moskva hledá alternativní zdroje příjmů, aby ufinancovala válku proti Ukrajině v době rozsáhlých západních sankcí.
„Rusové poskytují tuto podporu (problematickým africkým režimům) výměnou buď za plnou kontrolu, nebo za určité procento kontroly nad jejich nerostnými zdroji. To je to, co Rusko potřebuje: financování a vliv. Pomáhá mu ve válce na Ukrajině,“ řekla CNN Filatovová, jež působí jako vedoucí výzkumná pracovnice na Univerzitě v Kapském Městě.
Například ve Středoafrické republice získaly společnosti spojené s bývalým šéfem Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem koncese na těžbu zlata a diamantů. Jedna z těchto firem vlastní podle CNN práva na zlatý důl Ndassima, kde se výtěžek z těžby zlata podle amerického ministerstva financí odhaduje na více než miliardu dolarů.
V roce 2022 CNN upozornila na drancování súdánského zlata, když při šetření odhalila více než tucet ruských pašeráckých letů se zlatem z válkou zničené země výměnou za podporu jejího vojenského vedení. V následujícím roce americká stanice předložila důkazy o tom, že wagnerovci vyzbrojují milice RSF, což Prigožin i súdánští rebelové tehdy popřeli.
Rostoucí vliv Číny
Úpadku západního vlivu v Africe využívá kromě Ruska i Čína, jež patří mezi přední obchodní partnery států na kontinentu, s nimiž současně rozšiřuje i vojenskou spolupráci. Asijská mocnost také financovala rozvojové projekty v hodnotě desítek miliard dolarů po celé Africe.
Projekty v rámci čínské iniciativy Pás a stezka budí obavy kvůli laxním environmentálním a pracovním normám a také riskantnímu poskytování úvěrů, podotýká CNN. Kritici tvrdí, že Čína zatížila vlády s nízkými a středními příjmy příliš vysokou úrovní dluhu v poměru k jejich HDP. Peking kritiku Západu odmítá.
„Rusům a Číňanům nezáleží na demokracii, porušování lidských práv, korupci a podobně… Rádi chrání diktátory a porušovatele lidských práv. To je jeden z důvodů, proč Rusové získávají mnohem větší vliv,“ řekl CNN Mutasim Ali, právní poradce kanadské nevládní organizace Raoul Wallenberg Centre for Human Rights.
Čínský vládce Si Ťin-pching loni na podzim prohlásil, že vazby mezi Pekingem a Afrikou jsou „nejlepší v historii“, a přislíbil kontinentu finanční podporu ve výši miliard dolarů a vojenskou podporu v hodnotě 140 milionů dolarů (2,9 miliardy korun).
Čína a Rusko byly podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru v letech 2019 až 2023 hlavními dodavateli zbraní do subsaharské Afriky.
Obě země v posledních letech upevňují vzájemné vztahy a Peking nikdy otevřeně nedosoudil ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, v souboji o vliv na africkém kontinentu ale zůstávají předními konkurenty.
