Rezervy zdravotních pojišťoven se tenčí, některé se dostávají do úzkých a nedokážou nemocnicím platit včas. Šéf resortu Vlastimil Válek proto tlačí na to, aby se některé z nich sloučily s konkurencí. Do budoucna by v Česku měly zůstat jen čtyři největší, možná pět. Pojišťovny se ale brání: „Pouhé škrty v našich řadách nepomohou. Je třeba udělat hlubší reformy“.
Nervozitu v řadách zdravotních pojišťoven vyvolaly tento týden dvě věci: nejprve vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), podle něhož by měly na trhu zůstat jen čtyři největší pojišťovny. Možná pět. „Další by měly zaniknout,“ uvedl Válek. Dnes je zdravotních pojišťoven sedm.
Poté k napjaté atmosféře přispěla i analýza ministerstva financí, která měla Válkovy plány podpořit čísly. Snažila se totiž doložit, že takové škrty skutečně pomohou. „Cílem této analýzy bylo ověřit, že s rostoucí velikostí zdravotní pojišťovny klesá i podíl výdajů na vlastní činnost na celkových výdajích,“ uvádí se přímo v dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Analýza sice nakonec žádné jednoznačné doporučení nepřinesla, ředitelé menších pojišťoven si přesto stěžují, že na jejím základě vnímají nátlak „Je poměrně velký a přichází hlavně z ministerstva zdravotnictví, respektive od pana ministra Válka,“ řekl Aktuálně.cz třeba šéf Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Diessl. Právě jeho jméno se totiž v debatách o slučování pojišťoven skloňuje nejčastěji.
Měsíční zpoždění
Důvodem je fakt, že vojenská zdravotní pojišťovna má v současné době velké finanční problémy. Letos dokonce přestala platit včas. Šéf Asociace nemocnic David Feltl v červnu Aktuálně.cz potvrdil, že se to týká hlavně velkých nemocnic. „Mají s vojenskou zdravotní pojišťovnou dohodu, že jí akceptují až třicetidenní zpoždění plateb,“ řekl.
Na stole už se proto objevil radikální návrh – vojenskou pojišťovnu by mohla spolknout konkurence. Mělo by se jednat o Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra, která se rovněž stará o uniformované klienty. „Vojenská zdravotní pojišťovna nás vyzvala k jednání o případném sloučení s naší pojišťovnou. Vzali jsme tento návrh na vědomí a zpracováváme analytické podklady,“ potvrdila už dříve mluvčí „vnitrácké“ pojišťovny Jana Schillerová.
Jenže to podle ministra Válka nestačí. Pojišťoven by se podle něj mělo spojit víc. „Opakovaně navrhuji, aby jich tu zůstalo jen pět. Možná ještě méně – čtyři,“ řekl. Zánik menších pojišťoven totiž podle něj povede k úsporám.
Válek už si kvůli tomu prosadil i změnu pravidel, která fúzování pojišťoven zjednoduší – ke sloučení bude stačit jenom to, že se spolu jednotlivé správní rady pojišťoven domluví. „Pevně proto věřím, že se sloučení alespoň Vojenské zdravotní pojišťovny podaří – že budeme schopni přesvědčit její správní radu, aby k tomuto kroku přistoupila. Když ne teď, tak alespoň po volbách,“ dodal Válek.
Kromě toho chce Válek tlačit i na další pojišťovny. „Pokud žádný systematický tlak nebude, nikdo je nedonutí dělat změny a lépe hospodařit,“ domnívá se.
Na fúzi by musel půjčit stát
Pojišťovny ale začínají vzdorovat. Namítají, že jejich fúze systému nepomohou. Nepřinesou ani očekávané úspory. Naopak, podle mluvčího vojenské pojišťovny Josefa Křivánka by se náklady na fúzi vyšplhaly až k několika miliardám korun. „Mnohonásobně by tak převýšily budoucí provozní úspory,“ tvrdí. Sloučení by se tak mohlo odehrát jen za předpokladu, že by stát pojišťovnám půjčil.
Šéf vojenské pojišťovny Diessl je navíc přesvědčený, že v problémech nezůstane dlouho sám. Příští rok se do nich propadne i konkurence. Může za to podle něj úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví – tedy dokument, ve kterém vedení resortu přikazuje všem pojišťovnám, kolik mají za péči platit. „Ta vyhláška je už několikátým rokem deficitní. To znamená, že nám nařizuje hradit za péči mnohem víc peněz, než kolik jsme předtím vybrali na pojistném,“ vysvětluje.
Pouhými škrty v počtu pojišťoven se tedy podle něj nic nevyřeší. „Není to tak, že když tento nádor odstraníme, bude to v pořádku. Nebude to v pořádku. Problémy, které za schodkovým hospodařením stojí, tady zůstanou,“ vyjádřil se ostře Diessl.
Vědomý plán
Podobně to vidí i šéf Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. „Pokud teď systém klopýtá, není to naším nešikovným hospodařením,“ říká a dodává: „Ministerstvo nás svými vyhláškami už několikátým rokem nutí k tomu, abychom hospodařili se ztrátou. A to zcela vědomě.“
Předloni se k tomu resort dokonce sám přiznal. V důvodové zprávě k vyhlášce totiž napsal, že se dvě zaměstnanecké pojišťovny dostanou na konci roku do problémů. Jejich rezervy se vyčerpají. Podle Balady tak ministerstvo vědělo, že vede pojišťovny do neřešitelné finanční situace.
„Loni pak sice vláda zavázala svým usnesením ministra Válka, aby vydal rozpočtově vyrovnanou vyhlášku, ani to ale nepomohlo,“ připomněll Balada. Pojišťovny se tak stále pohybují v červených číslech. „A ke stejnému výsledku míříme i letos,“ dodává.
Pokud chce vedení resortu skutečně něco změnit, mělo by se podle Balady zaměřit spíš na jiné věci. „K ozdravení systému jsou třeba promyšlené reformy. Musíme se přizpůsobit tomu, co ten systém dokáže zaplatit,“ zhodnotil. Pojišťovny totiž podle něj táhnou dolů hlavně stále vyšší náklady na moderní léky nebo drahá péče ve specializovaných centrech.
Změny potřebuje celý systém
Ministr Válek ale namítá, že už velké úspory v systému zajistil. „Od půlky příštího roku například začnou fungovat elektronické žádanky, díky kterým se omezí opakovaná vyšetření. Pacientům to usnadní život a systému to přinese úsporu 30 až 35 miliard korun,“ řekl.
Podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), který by se mohl do čela resortu po volbách vrátit, je ale takový odhad „naprostým nesmyslem“. Elektronické žádanky jsou sice podle něj dobrý nápad, rozhodně ale nestačí. „I já si proto myslím, že pokud něco neuděláme s financováním celého systému, budou mít příští rok problémy i další pojišťovny,“ řekl.
Současně ale připustil, že i on by chtěl po volbách prosadit v pojišťovnách změny. Může jich být jednak méně, kromě toho by měly být aktivnější.
Omezit počet pojišťoven by chtěl i lidovecký poslanec a lékař Tom Philipp, který současně předsedá správní radě největší VZP. Ideální by podle něj bylo, kdyby na trhu zůstaly jen tři pojišťovny – jedna s podílem 60 procent a další dvě s podílem po 20 procentech. „Systém by díky tomu pracoval efektivněji a lékařům by ubylo papírování – nemuseli by vykazovat péči tolika subjektům,“ vysvětlil.
