
Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej NS zprostil, ve středu však Ústavní soud (ÚS) vyhověl ženině stížnosti. „NS nesprávným právním posouzením zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. ÚS se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze.
NS musí nyní rozhodnout znovu. „Podrobně se s nálezem obeznámíme. Jelikož náš rozsudek byl zrušen a my jsme vázáni právním názorem vysloveným Ústavním soudem v jeho rozhodnutí, budeme nadále postupovat v souladu s trestním řádem a trestním zákoníkem,“ uvedl předseda NS Petr Angyalossy.
Žena čelila dlouhodobému, převážně psychickému týrání. Muž dostal za týrání osoby žijící ve společném obydlí tři roky vězení se stejně dlouhým podmínečným odkladem, nicméně NS jej osvobodil. Dospěl totiž k závěru, že mužovo počínání sice bylo odsouzeníhodné, nešlo však o trestný čin. „Obecně chvályhodná snaha státu o kultivaci partnerských vztahů musí mít určité hranice zejména v oblasti trestní represe,“ argumentoval NS, podle kterého justice nemá být arbitrem běžných manželských hádek a sporů.
Žena v ústavní stížnosti kritizovala NS za to, že mužovo počínání a jeho důsledky zlehčoval. Na nepřípustnou bagatelizaci nyní poukázali také ústavní soudci. Podle Ústavního soudu nelze posuzovat případy domácího násilí omezeně, bez zohlednění celého kontextu.
V kauze Křesťanová poukázala na dva specifické faktory, které případ výrazně odlišují od jiných. Obžaloba se týká jednání, které trvalo velmi dlouho, konkrétně asi čtrnáct let. Tyranizujícímu jednání navíc žena čelila už dříve.
„Klíčové pochybení NS spočívá právě v tom, že při snaze o komplexní posouzení jednání obviněného první z uvedených faktorů výrazně marginalizoval, druhý pak nezohlednil vůbec. NS kromě toho v odpovídající míře nezohlednil ani následek, jenž byl dlouhodobým jednáním obviněného způsoben. Ve své argumentaci zjevně bagatelizoval některé části stíhaného skutku a některé jeho úvahy obsahovaly prvky, které měly potenciál prohlubovat sekundární viktimizaci oběti,“ uvedla Křesťanová.
ÚS v nálezu také zdůraznil, že týrání ve smyslu trestního zákoníku může spočívat i v psychickém násilí, pokud ho oběť prokazatelně vnímala jako těžké příkoří.
Vysokoškolsky vzdělaní manželé spolu žili od roku 1975. Obžaloba se týkala mužova počínání v letech 2004 až 2018. Popisovala ponižování, urážky a přísné příkazy, které se týkaly přípravy jídla, úklidu, domácích prací, ale také výpomoci s mužovými pracovními povinnostmi.
Když žena pokyn nesplnila, čelila dalším urážkám a nátlaku. Muž podle obžaloby také kontroloval, kam a s kým žena chodí. Občas použil i fyzický nátlak. V roce 2018 žena ze společného bytu utekla. Trpěla posttraumatickou stresovou poruchou.
Ústavní soud dal ženě šanci na odškodnění v kauze údajného zneužívání knězem
Ústavní soud se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze. Týkalo se sexuálního zneužívání. Žalobu o 500 tisíc korun justice zamítla, protože nárok považovala za promlčený, i když odvolací soud zároveň uznal, že policie skutečně porušila ženino právo na účinné vyšetřování.
Podle ústavních soudců žalobu nelze v tuto chvíli zamítnout kvůli promlčení. „Lhůta pro uplatnění nároku ještě ani nezačala běžet,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Na základě trestního oznámení začala policie v květnu 2014 vyšetřovat sexuální zneužívání, kterého se údajně v předešlých dvanácti letech dopouštěl římskokatolický kněz. Začalo, když bylo ženě sedmnáct let, končilo, když jí bylo třicet. Policie oznámení třikrát odložila s vysvětlením, že jednání nenaplnilo skutkovou podstatu znásilnění ani sexuálního nátlaku.
Státní zastupitelství později sice uznalo, že kněz se dopustil sexuálního nátlaku, ale případ už znovu neotevřelo, protože v mezičase uplynula promlčecí doba. Ženinu stížnost proti odložení kauzy v minulosti odmítl Ústavní soud, našla však zastání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle kterého české orgány dostatečně nezohlednily ženinu zranitelnost, psychický stav, vývoj vztahu s knězem a její závislost na něm.
Česko musí podle rozsudku štrasburského soudu ženě nahradit nemajetkovou újmu 25 tisíc eur, tedy přibližně 612 tisíc korun podle aktuálního kurzu. Žena také podala návrh na obnovu řízení u Ústavního soudu, o které dosud nebylo rozhodnuto.