Ochránci přírody považují z celkového počtu 1576 nepůvodních druhů rostlin v Česku pětasedmdesát za invazní, živočichů je podle nich invazních 113 z 595 nepůvodních druhů. Problém je, že množství těch, které mohou ohrozit ty původní, dlouhodobě narůstá.
Z invazních rostlin je v Česku nejrozšířenější plevel křídlatka a netýkavka žláznatá, za invazní druh považují ochránci přírody také akát. Jedním z nejvýznamnějších invazních živočichů v českých lesích je mýval severní. Podle odborníků se v roce 2003 vyskytoval na necelých pěti procentech Česka, dnes odhadují stálý výskyt zhruba na jedenácti procentech území.
Na některých místech v Česku je od roku 1950 rozšířená také želva nádherná. Z databází vyplývá, že v tuzemsku jsou tisíce jedinců.
Rozšířené invazní rostliny a zvířata ohrožují původní druhy, dokáží měnit celá stanoviště a škodí také lidem. Plevel bolševník například způsobuje popáleniny a pyl ambrózie zase může vyvolat alergickou reakci. Podle ochránců přírody lze další dopad invazních druhů pozorovat například na račím moru, který do Česka zavlekl nepůvodní druh raka ze Severní Ameriky. V jeho důsledku uhynuli raci v některých řekách.
Škody způsobené těmito druhy se odhadují na vyšší desítky milionů korun za rok. Pro představu: projekt na potlačení bolševníku v Karlovarském kraji mezi lety 2013 a 2015 stál zhruba osmdesát milionů korun. V Doupovských horách zase nyní běží projekt na omezení početnosti mývala přibližně za sedmnáct milionů korun.
Invazní druhy se mohou šířit neúmyslně, například jako součást dováženého zboží nebo substrátu. Mnohdy jde ale o úmysl, například rozšíření norka nebo nutrií je důsledkem poptávky po kožešinách.
Kauza bolševník
Zmiňovaný bolševník pochází z Asie, do Evropy se dostal až na začátku devatenáctého století. Byla to rostlina odolná a oku lahodící, takže se začal využívat jako dekorativní rostlina pro parkové úpravy. Možná se někde objevil už dříve, ale první využití pochází z Velké Británie. Tam ho vysadili roku 1817 v londýnské botanické zahradě Kew Gardens, kam byla jeho semena přivezena pravděpodobně z Kavkazu.
Tam ale jeho využití zdaleka neskončilo. Když přežil na drsném Kavkazu, dařilo se mu skvěle i v mnohem mírnějších evropských podmínkách. A tak se začal pěstovat i jako nektarodárná rostlina pro včely, nebo v bažantnicích jako úkryt pro bažanty. V chudších částech kontinentu ho dokonce vesničané používali jako krmivo pro dobytek – svědectví o tom pocházejí hlavně z Ruska a Polska.
V českých zemích ho zavedl kníže Metternich roku 1862 v parku svého milovaného zámku Kynžvart. Nejdéle šíření bolševníku odolávaly Slovensko a Island. Tím ale expanze rostliny neskončila. Po první světové válce se dostal do Severní Ameriky – nejprve do USA, po druhé světové válce i do Kanady. Ani v tomto chladnějším klimatu neměl problémy.
„Už po jedenácti letech od první introdukce (1828) se objevují zprávy o planě rostoucích populacích bolševníku v hrabství Cambridgeshire. V České republice se po patnácti letech od výsadby v zámeckém parku Kynžvart naturalizoval v blízkém okolí. Brzy se stal populární zahradní solitérou a díky výsadbám se rozšířil i mimo centrum introdukce ve Slavkovském lese,“ shrnuje studie Akademie věd.
„Nekontrolovatelně se začal šířit až po roce 1943, hlavně podél vodních toků, později silničních a železničních koridorů, zřejmě v souvislosti se změnou využívání krajiny a antropogenními disturbancemi po 2. světové válce,“ dodávají vědci.
Jeho exponenciální šíření Evropou nastalo asi až po šesti až sedmi dekádách, během nichž rostlina nevypadala jako problém. Bolševník nejprve obsazoval přirozeně narušovaná stanoviště v okolí velkých vodních toků ve vyšších nadmořských výškách, popisuje biolog Petr Pyšek.
Šlo tedy o místa, kde vodní proud transportoval jeho semena i na velké vzdálenosti. Později se začal šířit podél dalších koridorů, jako jsou silnice a železnice, kde úspěšnému šíření napomáhal i transport semen na pneumatikách projíždějících automobilů. V průběhu invaze se bolševník stal méně závislým na vyšších nadmořských výškách, začal pronikat i do teplejších oblastí a do méně narušovaných polopřirozených biotopů.
Po druhé světové válce už byl bolševník prakticky všude. Podle přírodovědců nepatří mezi ty nejškodlivější invazní rostliny, ale stal se symbolem – hlavně pro svou výše popsanou schopnost škodit lidské kůži. „Dělá těžké kožní reakce, čili doopravdy popáleniny a puchýře. Neznamená to ale, že bolševník musí být v kontaktu přímo s kůží,“ upozorňuje primář kožního oddělení Karlovarské krajské nemocnice Tomáš Pospíšil s tím, že člověk se může popálit i přes oděv.
Regulace bolševníku je v současné době povinná, na svém pozemku ho musí ničit každý majitel. Bolševník roste nejvíce na západě Čech, kromě toho ale také na Rakovnicku nebo kolem Mníšku pod Brdy. Rostlinu dokonce objevili i v Orlických horách.
„Zavlečení nebo šíření invazních druhů z unijního seznamu je přestupek. Za něj hrozí pokuta pro fyzické osoby až do částky deset tisíc korun, pro právnické a podnikající fyzické osoby až jeden milion,“ upozorňuje ministerstvo životního prostředí.
Bude hůř, varují odborníci
Do roku 2050 v Evropě zřejmě přibude 2500 nových nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Oproti roku 2005 to je nárůst o 64 procent. Celosvětově se pak jejich počet ve světě zvýší o více než 36 procent, předpovídá mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i vědci z Botanického ústavu Akademie věd.
Předpokládané nárůsty jsou zčásti důsledkem zrychlení invazí, které vědci pozorují u některých skupin živočichů. Ve srovnání s obdobím mezi lety 1960 a 2005 se v následujícím půlstoletí zrychlí zejména šíření nepůvodních druhů pavoukovců a ptáků.
V Evropě podle očekávání zrychlí přírůstek těchto druhů ve všech rostlinných i živočišných třídách s výjimkou savců. Právě v Evropě vědci počítají s největším nárůstem. Dalšími místy s velkými přírůstky budou zřejmě oblasti mírného pásma v Asii, Severní Americe a Jižní Americe. Nejmenší přírůstek se naopak bude týkat Austrálie.
„Navýšení půjde nejspíše na vrub nenápadným příchozím, jako jsou hmyz, měkkýši a korýši. Nových invazních druhů savců, jako je třeba u nás již usazený mýval, bude naproti tomu jen pár,“ předpovídá Petr Pyšek. „Očekává se, že se po celém světě bude zvyšovat zejména počet nepůvodních druhů hmyzu a dalších členovců, jako jsou pavoukovci a korýši – například pro oblasti Asie s mírným klimatem téměř o 120 procent,“ doplnil vědec z Oddělení ekologie Botanického ústavu AV.
Předejít příchodu nových druhů se podle vědců nikdy zcela nepodaří, protože by to znamenalo významné omezení mezinárodního obchodu. Přísnější předpisy a jejich důsledné prosazování by ale mohly do značné míry zpomalit příliv nových druhů. Takový přístup se už na některých místech světa osvědčil. Evropské předpisy jsou stále poměrně laxní, existuje zde tedy prostor pro nová opatření, která mohou omezit invazi nových nepůvodních druhů.
