Lidé středního věku ten pocit možná znají. Najednou jim přijde, jako kdyby jejich tělo zestárlo přes noc o několik let. Častou představu, že stárnutí není plynulý proces, ale přichází v několika zásadních skocích, potvrzuje i aktuální analýza zkoumající, jak se s věkem mění proteiny v různých orgánech.
Studie zveřejněná minulý měsíc v časopise Cell ukazuje, že lidé procházejí zlomovým bodem přibližně ve věku 50 let, po kterém se stárnutí zrychluje. Dobrou zprávou je, že tomuto procesu lze částečně zabránit.
Již předchozí výzkumy ukázaly, že různé orgány mohou stárnout různým tempem. Aby tuto myšlenku dále prozkoumal, získal výzkumník Kuang‑chuej Liou z Čínské akademie věd v Pekingu se svým týmem vzorky tkání od 76 lidí čínského původu ve věku 14 až 68 let, kteří zemřeli na následky poranění mozku. Vzorky pocházely z orgánů zastupujících osm tělesných systémů, včetně kardiovaskulárního, imunitního a trávicího systému.
Výzkumníci poté vytvořili soupis proteinů nalezených v jednotlivých vzorcích. Jak se ukázalo, s věkem se zintenzivňuje proces, při němž vzniká celkem 48 proteinů spojených s různými onemocněními. Podle studie nastává mezi 45. a 55. rokem věku zlomové období charakterizované výraznými změnami v hladinách proteinů. Nejvýraznější proměna byla zaznamenána v aortě – hlavní tepně, která odvádí okysličenou krev ze srdce. Tým identifikoval jeden protein produkovaný v aortě, který po podání myším vyvolává známky urychleného stárnutí. Liou spekuluje, že cévy fungují jako dopravní trasa, která přenáší molekuly podporující stárnutí do vzdálených částí těla.
Práce jeho týmů také naznačuje, že některé tkáně – zejména cévy – stárnou rychleji než jiné, a identifikuje molekuly, které mohou proces stárnutí urychlovat. Podle Michaela Snydera, ředitele Centra pro genomiku a personalizovanou medicínu na Stanfordově univerzitě, to odpovídá předchozím zjištěním. „Jsme jako auto,“ říká. „Některé části se opotřebovávají rychleji.“ Zjištění, které části těla jsou k tomu náchylnější, může pomoci vědcům vyvinout způsoby, jak podpořit zdravé stárnutí.
Dva zlomové momenty stárnutí
Právě Snyder a jeho kolegové loni zjistili, že zlomové body ve stárnutí přicházejí kolem věku 44 a 60 let. Studie, která byla publikována v časopise Nature Aging, sledovala rychlost molekulárních změn u 108 lidí ve věku 25 až 75 let po dobu průměrně 1,7 roku. Ukázalo se, že s věkem dochází ke zvyšování rizika kardiovaskulárních onemocnění, demence, Parkinsonovy choroby a dalších zdravotních problémů. Tyto změny přitom nejsou postupné, ale dramatické a skokové.
Ze studie například vyplývá, že u účastníků ve věku okolo 45 let došlo ke změnám v molekulách souvisejících s kardiovaskulárními chorobami a metabolismem lipidů a alkoholu. Jinak řečeno to znamená, že lidská těla po dosažení tohoto věku odbourávají alkohol a tuky méně efektivně. Na začátku šedesátých let života pak zase došlo u účastníků k rychlému poklesu imunitní regulace, což by mohlo vysvětlit, proč jsou starší lidé náchylnější k nemocem. Vědci také zjistili, že lidé ve věku 60 let a více jsou náchylnější k problémům s ledvinami, k cukrovce 2. typu a kardiovaskulárním onemocněním.
Proč k těmto skokovým změnám ve stárnutí dochází právě v polovině 40. let věku a po šedesátce, vědci zatím nevědí. Podle Snyderovy studie by ale v prvním případě mohly být příčinou změn spíše faktory související s životním stylem než samotné biologické změny související se stárnutím. „U čtyřicátníků stávající teorie hovoří o tom, že právě v tomto věku se lidé začínají méně hýbat a přestávají dbát o své zdraví,“ uvádí.
Jak zpomalit stárnutí
Co tedy dělat, když už jste překonali věk 45 nebo 60 let a chcete zbrzdit své stárnutí? Podle Snydera je zásadní zůstat aktivní a hýbat se. On sám je příznivcem silového tréninku, který je prý tím nejlepším lékem nejen proti ztrátě svalů a stárnutí, ale i mnoha dalším neduhům spjatým s kardiovaskulárním a neurologickým zdravím či imunitou.
Druhou účinnou zbraní proti stárnutí je podle něj konzumace dostatečného množství vlákniny (zhruba 30 gramů denně) na podporu zdraví střevního mikrobiomu. Právě ten je zásadní pro podporu metabolismu a imunitního systému a také pro schopnost těla absorbovat důležité živiny.
Jak tvrdí pět let stará studie španělských vědců, lidé by se naopak měli vyvarovat takzvaných ultrazpracovaných potravin, protože jejich častá konzumace zrychluje stárnutí buněk. V rámci výzkumu vědci analyzovali zdravotní data téměř 900 lidí ve věku od 55 let. Zabývali se vzorky jejich DNA a k dispozici měli i podrobné informace o jejich stravovacích návycích. Účastníky výzkumu následně výzkumníci rozdělili do čtyř skupin, a to podle toho, jak často si průmyslově zpracované potraviny dopřávali. Jak se ukázalo, ve srovnání se skupinou, která jedla nejméně zpracovaných potravin, vykazovaly ostatní tři zvýšenou pravděpodobnost zkrácení takzvaných telomer. To jsou koncové části chromozomů zodpovědné za biologické stárnutí buněk – a právě při jejich zkracování k tomuto procesu dochází.
Podle zjištění českých vědců z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity pak hraje důležitou roli ve stárnutí lidského těla ještě jeden faktor – jak jste bohatí. Vědci zkoumali 11 ukazatelů zdravotního stavu u desítek tisíců jedinců ve věku mezi 20 a 84 lety, přičemž sledovali, zda v rychlosti stárnutí existují rozdíly mezi chudými a bohatými. Ukázalo se, že ano, přičemž nejvýznamnější „mezeru“ zjistili u padesátníků, kde rozdíl v biologickém stáří mezi příjmově bohatšími a chudšími dosahoval až 1,5 roku. Primárním důvodem je podle vědců nezdravý životní styl u osob s nejnižším socioekonomickým statusem. Říká se, že je lepší být bohatý a zdravý než chudý a nemocný. Ve skutečnosti ale evidentně platí, že když jste bohatý, budete i zdravější než vaši stejně staří, ale chudší souputníci.
