Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu jako podhodnocené, o rozpočtu pro svůj resort chce ještě vyjednávat ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí vláda najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.
Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.
Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Právě obranyschopnost, bezpečnost a energetická nezávislost patří podle Stanjury mezi priority rozpočtu. „Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic, a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku,“ uvedl ministr.
„Výrazně rostou výdaje na obranu, až na 2,35 procenta HDP,“ komentoval návrh redaktor ČT Petr Vašek. „Druhou velkou položkou, která není v letošním rozpočtu, je devatenáct miliard korun na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech.“
Mezi další priority patří podle něj i zvyšování důchodů a platů učitelů, víc peněz půjde i do zdravotního pojištění, neboť vzroste platba za státní pojištěnce. Výraznější škrty naopak návrh předjímá v resortech dopravy, kultury či zdravotnictví, dodal Vašek.
Fiala: Je třeba najít rovnováhu
Vláda musí najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky státního rozpočtu na příští rok, řekl premiér Fiala (ODS). Mezi prioritami jmenoval bezpečnost v obraně i energetice, dopravní infrastrukturu a vzdělávání. Zároveň poukázal na zákonné výdaje, jako jsou valorizace důchodů a plateb za státní pojištěnce nebo platy pedagogů.
Fiala zdůraznil, že jde zatím jen o návrh státního rozpočtu od ministerstva financí, který čekají politická jednání ve vládě. „Musíme najít vhodnou rovnováhu mezi všemi těmi požadavky, prioritami a možnostmi státního rozpočtu,“ řekl s tím, že debata o rozpočtu nebude ve vládě jednoduchá.
Návrh je ale podle něj proinvestiční. „Částka, která přesahuje 170 miliard korun, která jde z národních zdrojů na investice, je rekordní,“ upozornil Fiala. Návrh zároveň obsahuje peníze na zákonnou valorizaci důchodů, zdůraznil. U platů státních zaměstnanců vláda ještě povede debatu s odbory o tarifech, předeslal, což je podle premiéra jiná věc než navrhované zvýšení objemu peněz na platy státních zaměstnanců o 4,5 procenta.
Prezident Petr Pavel vnímá nyní zveřejněný návrh rozpočtu na příští rok jako polotovar. Smysl komentovat podle něj má až finální podobu.
Předsedkyně vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová má za podhodnocené kapitoly, které spadají pod ministry její strany. TOP 09 v kabinetu zastupují ministr zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek a ministr pro vědu Marek Ženíšek. V dalších jednáních bude strana usilovat o navýšení peněz směřujících na vědu a výzkum a zachování letošní úrovně financování v oblasti zdravotnictví, doplnila Pekarová Adamová.
Ministerstva zdravotnictví se týká největší pokles. Rozpočet úřadu by se měl snížit proti letošnímu o 4,7 miliardy na 12,9 miliardy korun. Letos přitom rozpočet ministerstva zdravotnictví rostl nejvíc ze všech kapitol, meziročně o téměř 53 procent. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) není s návrhem rozpočtu svého resortu výrazně nespokojen, podle něj počítá s růstem platů učitelů zhruba o 6,5 procenta a vyšší peníze proti střednědobému výhledu tam mají i vysoké školy. Bek nicméně bude vládu žádat, aby zohlednila i další potřeby školství, mimo jiné s ohledem na nárůst počtu učitelů, psychologů nebo speciálních pedagogů.
Opozice: Podle návrhu nelze hospodařit
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová uvedla, že Stanjura předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok s deficitem desetinásobně vyšším než před covidem (v roce 2019 byl schválen schodek 40 miliard korun, skutečný schodek ke konci roku byl 28,5 miliardy korun – pozn. red.).
Opoziční politička tvrdí, že rozpočet je „děravý jako cedník“ a bez základních dat, která umožňují veřejnou kontrolu a odbornou debatu. „Na Stanjurově rozpočtu na rok 2026 není nejhorší samotná výše deficitu, ale fakt, že podle něj není možné reálně hospodařit,“ míní šéfka nejsilnějšího opozičního klubu.
Návrh podle ní znamená, že do červených čísel padá systém zdravotní péče, který byl přitom v minusu už loni. „Rozpočet neumožňuje potřebné investice do dopravní a železniční infrastruktury – ty meziročně klesají o 27 procent. Nepočítá se s růstem platů drtivé většiny státních zaměstnanců a celkové investice státu dál padají,“ napsala Schillerová.
Navíc ministerstvo financí podle ní poprvé v historii předložilo rozpočet bez zásadních dat. V dokumentu jí chybí členění příjmů a výdajů podle druhů a odvětví, informace o programovém financování, sešit s mandatorními a kvazimandatorními výdaji a další přílohy, což podle ní oslabuje transparentnost.
Podobně návrh rozpočtu komentoval také místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). I podle něj neumožňuje reálné hospodaření. „Zdravotnictví se propadá do deficitu, investice do dopravy klesají dokonce o 27 procent a platy většiny státních zaměstnanců stagnují,“ uvedl.
Podobně jako hnutí ANO také v návrhu postrádá klíčová data, která podle něj dosud ministerstvo financí vždy předkládalo. „Chybí členění příjmů a výdajů, informace o mandatorních výdajích i evropských fondech. Tím se zásadně oslabuje transparentnost a znemožňuje veřejná kontrola vládního hospodaření,“ dodal Hrnčíř.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib míní, že navrhovaný schodek je důsledkem chybného přístupu Stanjury, který podle Hřiba dlouhodobě upřednostňuje krátkodobé účetní škrty, místo aby investoval tam, kde by se to státu vrátilo. Typickým příkladem jsou podle Hřiba sousedské dětské skupiny. „Díky (místopředsedkyni Pirátů a sněmovny) Olze Richterové se podařilo tuto možnost zavést, ale poté jim ministerstvo stoplo provozní podporu.“
Podle Pirátů také chybí systematická podpora dostupného bydlení, které by lidem umožnilo stěhovat se za lepší prací. „Kvůli těmto krokům máme slabý růst a rostoucí schodek. To, že se dluhová trajektorie opět zhoršuje, je závažná chyba, která ukazuje na krátkozrakou rozpočtovou politiku ministra Stanjury,“ uvedl Hřib.
Ekonomové: Konsolidace skončila
„Kdybychom si odmysleli ty dvě položky – Dukovany a armádu – tak to je pořád schodek skoro 240 miliard korun čili už třeba ve srovnání s plánovaným letošním rozpočtem tam nedochází k téměř žádné změně. Je vidět, že konsolidační úsilí současné vlády v podstatě skončilo,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
„Vláda šla opravdu na hranu toho, co jí umožnily zákony. Nevidíme tam nějakou další ambici pokračovat ve fiskální konsolidaci, čemuž se ale v době, kdy máme za měsíc volby a ten rozpočet pravděpodobně dozná ještě změn v příštím roce, nelze zas až tak divit,“ dodal Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking.
