
Aktual.: 30.08.2025 08:00
Praha – Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství poprvé usedne zhruba 117.900 prvňáků. Nový školní rok přinese i několik legislativních změn. Začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Žáci vybraných maturitních oborů budou moci konat školní maturitu formou takzvané komplexní profilové práce. Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.
Odklad povinné školní docházky bude nově možný například tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad bude třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři už doporučení dávat nebudou. Nová pravidla začnou platit postupně podle data narození dětí. Novela také posunuje termín zápisu do první třídy základních škol z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Mění také termín zápisu do mateřských škol z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.
Od nového školního roku mohou základní a mateřské školy vyučovat podle nových vzdělávacích programů. ZŠ budou podle nového programu muset začít učit v prvních a šestých třídách od září 2027, povinnost pro MŠ bude od září 2026.
Pro maturanty se rozšiřuje možnost nahradit zkoušku školní části maturity certifikátem, kromě jazyků by mohlo jít například i o informatické znalosti. Jaké certifikáty lze uznat, stanoví ředitel školy. Novela také ukotvuje sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude pomáhat školám například s řešením šikany. Od ledna se ruší takzvané hybridní přihlášky na SŠ, žáci si budou moci vybrat mezi papírovou a elektronickou přihláškou.
Převod placení nepedagogů na obce a kraje jakožto zřizovatele škol přinese novela školského zákona od ledna 2026. Změnu kritizovali zástupci odborů, obcí, krajů i opozice. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Novela od ledna zároveň zajistí financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách ze státního rozpočtu. Přinese také možnost poslat více peněz školám, které například vzdělávají více dětí z chudších rodin. Novela také počítá se slučováním menších škol jedné obce v příštích třech letech.
Ve školním roce 2025/2026 by mělo do základních škol v Česku chodit zhruba 1,001.400 žáků, o 1000 méně než v tom uplynulém. Ve středních školách by se v denní formě studia mělo vzdělávat asi 487.300 žáků, zhruba o 10.500 více než loni, odhaduje ministerstvo. Ze středních škol v posledních letech vychází slabší ročníky absolventů, nově nastupující ročníky jsou početnější.