Podle amerických a evropských představitelů se nad východním Německem v posledních měsících opakovaně objevují průzkumné drony, které sledují logistické cesty využívané k přepravě vojenského materiálu na Ukrajinu. Úřady se domnívají, že jde o součást širší snahy Moskvy získat zpravodajské informace a případně připravit půdu pro sabotáže.
Washington i Berlín zaznamenaly zvýšenou aktivitu, která zapadá do širší ruské sabotážní kampaně v Evropě. Ta v minulosti zahrnovala útoky na infrastrukturu, požáry skladů ve Velké Británii či Polsku, incident na norské přehradě i snahy poškodit podmořské kabely v Baltském moři.
„Ruské lety dronů nad zásobovacími trasami představují čistou špionáž,“ řekl Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia pro New York Times. Podle něj Kreml usiluje o detailní analýzu, kdo vyrábí zbraně pro Ukrajinu, jak se přepravují a kudy se dostávají na frontu.
Němečtí zpravodajci upozorňují, že alespoň část těchto letounů mohla být vyrobena v Íránu a startovat by mohla z lodí v Baltském moři. Americké zdroje potvrzují, že drony pilotují buď přímo Rusové, nebo osoby napojené na ruské tajné služby. Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova obvinění odmítá a označuje je za „pravděpodobně falešné“.
Letos je ruských sabotáží méně
Podle Jonesovy analýzy se mezi lety 2022 a 2023 útoky zčtyřnásobily a o rok později ještě ztrojnásobily. V prvním pololetí letošního roku ale zaznamenal jen čtyři případy, které lze označit za sabotáž nebo pokus o ni. Za zklidněním stojí nejen vyšší bezpečnostní opatření, ale také probíhající diplomatická jednání o možném ukončení války. „Pro Rusy je nyní situace složitější,“ míní Jones. „Je pravděpodobné, že během jednání jednají opatrněji.“
Rostoucí počet incidentů zároveň přiměl německou vládu jednat už letos v lednu. Kabinet tehdejšího kancléře Olafa Scholze schválil návrh, který poprvé umožní ozbrojeným silám sestřelovat špionážní drony.
Doposud mohly jednotky Bundeswehru používat jen rušicí technologie nebo varovné výstřely. Novela zákona o bezpečnosti letectví má armádě umožnit reagovat v situacích, kdy policie není schopna čelit hrozbě, a to zejména v okolí vojenských základen či kritické infrastruktury.
Návrh zákona však vyvolal debatu. Křesťanští demokraté tehdy považovali opatření za nedostatečné. Odbornice na drony Ulrike Frankeová z Evropské rady pro zahraniční vztahy si naopak myslí, že krok je správným směrem, ale připomněla, že sestřelování dronů by mělo být až posledním řešením. „Hlavním cílem by mělo být jejich elektronické zachycení a zjištění identity operátorů,“ uvedla pro Financial Times.
Přetrvávající riziko
Navzdory současnému poklesu incidentů však panuje mezi spojenci NATO obava, že Moskva si nechává otevřenou možnost stupňovat svou aktivitu. Pokud by se Kreml rozhodl přejít od pouhé špionáže k sabotáži, mohl by využít právě data získaná z průzkumných letů. „Pokud se Rusové v určitém okamžiku rozhodnou být agresivnější, mají už dnes přehled o trasách a firmách, které se podílejí na dodávkách,“ upozornil Jones.
Situace tak staví Německo i jeho spojence před těžkou výzvu: jak chránit vlastní infrastrukturu a zároveň nepřispět k dalšímu vyhrocení napětí. Prozatím se zdá, že evropské země sází na kombinaci posílené bezpečnosti, legislativních změn a sdílení zpravodajských informací. Ale jak ukazují lety dronů nad Durynskem či u americké základny Ramstein, hrozba zůstává reálná a nadále prověřuje odolnost NATO vůči hybridní válce.
