Vztahy lidí moderního typu s neandertálci probíhaly mnohem dříve, než to doposud vypadalo. Izraelští vědci popsali kostru dítěte, které zplodili zástupci obou druhů před 140 tisíci lety.
„Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí. Tvá hlava se tyčí jako Karmel, vrkoče tvé hlavy jsou jak purpur,“ popisuje svou vyvolenou autor starozákonní Písně písní. Hora Karmel, k níž svou lásku přirovnává, je podle biblistů v jeho představě spojená s krásou, plodností a erotickou smyslností. A právě na této hoře teď antropologové objevili nejstarší doklad o sexuálním vztahu, který dokonce přesáhl hranice druhů.
Mezinárodní výzkum francouzských a izraelských vědců na hoře Karmel našel vůbec nejstarší důkazy o tom, že se mezi sebou křížili lidé moderního typu a zástupci neandertálců. Důkazem je fosilie pětiletého dítěte, která byla objevena asi před devadesáti lety v jeskyni Skhul na výše uvedené hoře.
Sto tisíc let
Dítě žilo před přibližně 140 tisíci lety a podle nové studie, která vyšla v odborném časopisu L’Anthropologie, je vůbec nejstarší lidskou fosilií na světě, která má rysy obou těchto lidských skupin.
„Genetické studie z posledního desetiletí ukázaly, že tyto dvě skupiny si vyměňovaly geny,” vysvětluje profesor Israel Hershkovitz z Telavivské univerzity, který výzkum vedl. „I dnes, čtyřicet tisíc let po vymření posledních neandertálců, je část našeho genomu – asi dvě až šest procent – neandertálského původu. K těmto výměnám genů ale došlo mnohem později, před šedesáti tisíci až čtyřiceti tisíci lety,“ doplňuje vědec. Jeden z prvních dokladů křížení z těch dob pochází z území Česka:
Ale zpět do Izraele do doby o sto tisíc let předtím. „Je to lidská fosilie stará 140 tisíc let. V naší studii ukazujeme, že lebka dítěte, která svým celkovým tvarem připomíná lebku Homo sapiens – zejména zakřivením lebkové klenby – má takzvané intrakraniální krevní zásobení, dolní čelist a strukturu vnitřního ucha typickou pro neandrtálce,“ popisuje důkazy francouzský vědec.
Příběh neandertálců a lidí je ještě složitější, než se zdálo
Po dlouhá léta se mělo za to, že neandertálci byli skupinou, která se vyvinula v Evropě a do Izraele se přistěhovala teprve před asi sedmdesáti tisíci lety, když v Evropě příliš postoupily ledovce. Teprve před třemi lety se podařilo prokázat, že na této hypotéze je něco špatně – tehdy právě Hershkovitzův tým prokázal, že raní neandrtálci žili v Izraeli už v době před asi čtyřmi sty tisíci lety.
Tento typ člověka, který Hershkovitz nazval „Nesher Ramla Homo“ (podle archeologického naleziště poblíž továrny Nesher Ramla, kde byl nalezen), se v místech, kde dnes leží Izrael, setkal se skupinami moderních lidí Homo sapiens, jež začaly opouštět Afriku před asi dvě stě tisíci lety. A podle nové studie se tam s nimi i křížil.
Dítě z hory Karmel je nejstarším fosilním důkazem na světě o tom, že mezi oběma druhy existovaly sociální a biologické vazby. Vznikaly a vytvářely se v průběhu tisíců let. Místní neandertálci nakonec zmizeli, když je pohltila populace Homo sapiens, podobně jako se to stalo později u evropských neandrtálců.
„Fosilie, kterou jsme studovali, je nejstarším známým fyzickým důkazem páření mezi neandrtálci a Homo sapiens,“ doplňuje Hershkovitz. „V roce 1998 byla v Portugalsku objevena kostra dítěte, která vykazovala znaky obou těchto lidských skupin. Ale tato kostra, přezdívaná dítě z údolí Lapedo, pochází z doby před 28 tisíci lety, tedy více než sto tisíc let po dítěti ze Skhulu.“
„Antropologové tradičně přisuzovali fosilie objevené v jeskyni Skhul, spolu s těmi z jeskyně Qafzeh poblíž Nazaretu, rané skupině Homo sapiens. Současná studie ale odhaluje, že alespoň některé fosilie z jeskyně Skhul jsou výsledkem nepřetržité genetické infiltrace místní – a starší – neandrtálské populace do populace Homo sapiens,“ zakončuje vědec s tím, že i další pozůstatky z jeskyní by stály za znovuprozkoumání.
