Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 000. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.
Část vládní konzervativní unie CDU/CSU návrh zákona z dílny sociálnědemokratického ministra obrany Borise Pistoriuse kritizuje a požaduje plný návrat k povinné vojenské službě.
Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 000 vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 000. Dalších 200 000 mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
Podle kancléře Friedricha Merze je bezpečnost prioritou současné vlády. „Rusko je a zůstane dlouhou dobu největším ohrožením evropské bezpečnosti,“ dodal na tiskové konferenci po schválení návrhu zákona.
Podle připravené normy budou muset od příštího roku všichni muži po dosažení plnoletosti vyplnit on-line dotazník. Armáda pomocí něj chce zjišťovat jejich zájem o službu v armádě i fyzickou způsobilost. Ženy po dosažení 18 let dotazník rovněž dostanou, povinnost jej vyplnit ale mít nebudou. Na základě dotazníků pak armáda pozve vhodné kandidáty k odvodu. Už od poloviny roku 2027 by měly být odvody povinné pro všechny muže, kteří ten rok oslaví osmnáctiny – tedy pro zhruba 200 000 ročně.
Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude nadále dobrovolné. Základní služba by měla být šestiměsíční, prodloužit by ji bylo možné až na 23 měsíců. Po ní se z vojáků stanou rezervisté, ministerstvo obrany ale doufá, že část z nich v armádě zůstane. Pokud potřeba nových rekrutů vzroste, protože se skokově zhorší bezpečnostní situace, bude podle návrhu zákona možné vrátit se k povinné vojenské službě. Souhlasit by s tím ovšem musel Spolkový sněm.
Cíl: nejsilnější konvenční armáda v Evropě
Zákon z dílny ministra Pistoriuse kritizují někteří politici koaliční CDU/CSU. Její mluvčí pro obranu, poslanec Thomas Erndl řekl, že beze změn nenechá jeho frakce návrh zákona Spolkovým sněmem projít. „Chybí nám 80 000 vojáků z povolání a 140 000 rezervistů, to jen na základě dobrovolnosti nezměníme,“ uvedl další člen frakce CDU/CSU Thomas Röwekamp. Kritici z řad CDU/CSU chtějí, aby zákon obsahoval konkrétní cíle navýšení stavu armády. V případě jejich nesplnění by se povinná služba vrátila automaticky. Pistorius v reakci na kritiku uvedl, že si je jistý, že posílení stavu armády je možné dosáhnout i dobrovolnou cestou. Podle něj lze vidět zvýšený zájem o vstup do armády už nyní. Kritika na adresu návrhu zaznívá také z části levicové opozice, podle které se jedná o předstupeň návratu povinné vojenské služby.
Motivovat ke vstupu do armády chce Pistorius mimo jiné lepšími platovými podmínkami či lepším ubytováním. Prostředky k tomu by chybět neměly. Německo plánuje postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), dalšího 1,5 procenta výkonu ekonomiky má jít do vojensky využitelných oblastí, jako jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost. Letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Německo už po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zahájilo rozsáhlou modernizaci armády. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Strany současné německé vlády se pak v březnu – ještě před uzavřením koaliční smlouvy – dohodly na zvýšení obranných výdajů. Dosáhnout ho chtějí i pomocí reformy takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích. Cílem je podle kancléře Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Zasedání německé vlády se ve středu konalo mimořádně na ministerstvu obrany, a to v místnosti, která je zabezpečená proti odposlechům. Naposledy na ministerstvu obrany vláda zasedala v roce 1992 za kancléře Helmuta Kohla. Kromě zákona o vojenské službě ministři schválili také posílení pravomocí vojenské tajné služby MAD. Jako host se zasedání kabinetu zúčastnil i šéf generálního štábu Carsten Breuer a vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) Alexus Grynkewich.
