Aktual.: 27.08.2025 12:32
Berlín – Německá vláda dnes schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80.000. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné. Část vládní konzervativní unie CDU/CSU návrh zákona z dílny sociálnědemokratického ministra obrany Borise Pistoriuse kritizuje a požaduje plný návrat k povinné vojenské službě.
Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180.000 vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260.000. Dalších 200.000 mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
Podle kancléře Friedricha Merze je bezpečnost prioritou současné vlády. „Rusko je a zůstane dlouhou dobu největším ohrožením evropské bezpečnosti,“ dodal na tiskové konferenci po schválení návrhu zákona.
Podle připravené normy budou muset od příštího roku všichni muži po dosažení plnoletosti vyplnit on-line dotazník. Armáda pomocí něj chce zjišťovat jejich zájem o službu v armádě i fyzickou způsobilost. Ženy po dosažení 18 let dotazník rovněž dostanou, povinnost jej vyplnit ale mít nebudou. Na základě dotazníků pak armáda pozve vhodné kandidáty k odvodu. Už od poloviny roku 2027 by měly být odvody povinné pro všechny muže, kteří ten rok oslaví osmnáctiny – tedy pro zhruba 200.000 ročně.
Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude nadále dobrovolné. Základní služba by měla být šestiměsíční, prodloužit by ji bylo možné až na 23 měsíců. Po ní se z vojáků stanou rezervisté, ministerstvo obrany ale doufá, že část z nich v armádě zůstane. Pokud potřeba nových rekrutů vzroste, protože se skokově zhorší bezpečnostní situace, bude podle návrhu zákona možné vrátit se k povinné vojenské službě. Souhlasit by s tím ovšem musel Spolkový sněm.
Zákon z dílny ministra Pistoriuse kritizují někteří politici koaliční CDU/CSU. Její mluvčí pro obranu, poslanec Thomas Erndl řekl, že beze změn nenechá jeho frakce návrh zákona Spolkovým sněmem projít. „Chybí nám 80.000 vojáků z povolání a 140.000 rezervistů, to jen na základě dobrovolnosti nezměníme,“ uvedl další člen frakce CDU/CSU Thomas Röwekamp. Kritici z řad CDU/CSU chtějí, aby zákon obsahoval konkrétní cíle navýšení stavu armády. V případě jejich nesplnění by se povinná služba vrátila automaticky. Pistorius v reakci na kritiku uvedl, že si je jistý, že posílení stavu armády je možné dosáhnout i dobrovolnou cestou. Podle něj lze vidět zvýšený zájem o vstup do armády už nyní. Kritika na adresu návrhu zaznívá také z části levicové opozice, podle které se jedná o předstupeň návratu povinné vojenské služby.
