Ruští vyšetřovatelé řeší bezprecedentní skandál. Desítky příslušníků 83. gardové výsadkové brigády čelí obvinění z podvodů, při nichž si vojáci úmyslně způsobili zranění, aby získali odškodnění i vyznamenání. Podle zjištění serveru Meduza a deníku Kommersant se část brigády zapojila do promyšleného spiknutí, které jim přineslo více než 200 milionů rublů (přes dva miliony eur) a řadu medailí.
Mechanismus podvodu byl jednoduchý a brutální zároveň. Vojáci se navzájem postřelovali, aby jejich zranění působila věrohodně. Vyšetřování začalo poté, co jeden z příslušníků brigády prolomil mlčení a vypověděl, že zranění i následná vyznamenání byla zinscenovaná.
Celkem bylo obviněno 35 vojáků a důstojníků, mezi nimi i dvě prominentní jména: bývalý velitel brigády plukovník Artem Gorodilov a podplukovník Konstantin Frolov, přezdívaný „Kat“.
„Kat“ – smyšlený hrdina státních médií
Podplukovník Konstantin Frolov, známý pod přezdívkou „Kat“, byl jedním z nejviditelnějších „hrdinů“ ruské propagandy. V televizních reportážích ho představovali jako neohroženého odstřelovače, který se po těžkých zraněních opakovaně vracel na frontu.
Realita je podle vyšetřovatelů zcela odlišná. Frolov si svá zranění nechal způsobit spolubojovníky, které žádal, aby na něj stříleli, a následně je vydával za důsledky bojů. Na uniformě nosil nášivky označující celkem sedm zranění, přičemž všechna čtyři, která skutečně vykázal, byla fingovaná.
Za tato „hrdinství“ si vysloužil čtyři Řády za statečnost a dvě medaile „Za statečnost“. Vedle toho se opakovaně objevoval v celostátních médiích, kde o sobě šířil smyšlené příběhy – například o adoptované dívce, kterou měl zachránit zpod palby, nebo o jednotce elitních odstřelovačů, již údajně vedl. Vyšetřovatelé dnes tyto historky označují za zcela vymyšlené.
Navíc se ukázalo, že Frolov ukrýval zásoby zbraní a munice na okupovaném území v Luhansku. V tamních skrýších byly nalezeny pistole, útočná puška, miny i granáty, což mu vyneslo další obvinění z nedovoleného držení zbraní a výbušnin.
Velitel spojený s Bučou
Jeho nadřízený, plukovník Artem Gorodilov, čelí především obvinění z rozsáhlého podvodu. Ještě před nástupem k 83. brigádě velel 234. výsadkovému pluku z Pskova, jehož vojáci byli podle zjištění New York Times zapleteni do masakru civilistů v ukrajinské Buče.
Gorodilov i Frolov byli zatčeni v létě 2024. Oba se rozhodli spolupracovat s vyšetřovateli – přiznali vinu a poskytli usvědčující výpovědi. Podle ruského deníku Kommersant to byl dokonce Frolov, kdo svědčil proti svému veliteli.
Podle investigativních novinářů z projektu Agentstvo se Frolov narodil v Kyjevě a má významné rodinné zázemí – jeho otec Oleg Frolov působil jako zástupce šéfa ruské kosmické agentury Roskosmos a ředitel Vojenské kosmické akademie. Konstantin Frolov sám uváděl při žádostech o bankovní úvěry, že pracoval pro ruskou tajnou službu FSB, ačkoliv to nebylo nikdy oficiálně potvrzeno.
Mediální propaganda a rodinné zázemí
Mediální obraz „hrdinného odstřelovače Kata“ podporovalo i samotné ruské ministerstvo obrany. Ještě v březnu 2024 zveřejnilo na sociálních sítích video o tzv. „Z-hrdinovi“, kde se objevily záběry s mužem v kukle. Novináři pomocí technologie rozpoznávání obličeje identifikovali Frolova s vysokou pravděpodobností.
Oba klíčoví aktéři kauzy – Gorodilov i Frolov – se snažili vyhnout soudnímu procesu návratem na frontu. Jejich žádosti ale armádní vedení zamítlo.
Skandál kolem 83. gardové výsadkové brigády tak nejen kompromituje obraz „neohrožených ruských vojáků“, ale také přidává další vrstvu ke kontroverzím spojeným s válkou na Ukrajině – od válečných zločinů po manipulace s veřejným míněním.
