Prezident USA Donald Trump v pondělí uvítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně. Zelenskyj uvedl, že na jednání s Trumpem hovořil o citlivých otázkách, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, a doplnil, že všichni si přejí konec války. Očekávaná schůzka ve Washingtonu následovala po pátečním setkání amerického prezidenta a ruského vládce Vladimira Putina, po němž Trump změnil svůj názor na postup ve vyjednávání a namísto příměří začal preferovat rovnou vyjednání mírové dohody. Na tiskové konferenci předcházející jednání se Zelenským a následně i evropskými lídry Trump oznámil, že se následně spojí telefonicky i s Putinem.
Na dotaz novinářů ohledně možných bezpečnostních záruk, které si představuje, prezident Ukrajiny před rokováním s Trumpem odpověděl, že „veškeré“, a poté specifikoval, že Ukrajina potřebuje mimo jiné vybavení, zbraně, silnou armádu, zpravodajské informace, podporu USA a dalších spojenců, bezpečnostní záruky a silný a trvalý mír.
Trump podle CNN v úvodu jednání přímo nevyloučil vyslání amerických sil na Ukrajinu, které by dohlížely na dodržování zatím nedojednaného příměří. Zároveň šéf Bílého domu naznačil, že věc bude předmětem jednání s evropskými lídry, kteří mají na bezpečnosti Ukrajiny zájem, a že by brzy v tomto ohledu mohl sdělit nové informace.
Zelenskyj v Oválné pracovně sdělil, že je připraven o ukončení války jednat v trojstranném formátu, tedy s Trumpem a Putinem. Na novinářský dotaz také uvedl, že je otevřený uspořádání voleb, až to bude bezpečnostní situace na Ukrajině umožňovat a skončí válka.
Trump ještě nedlouho před pátečním jednáním s Putinem hrozil, že pokud Rusko nenavrhne uzavřít příměří, uvalí na něj tvrdé sankce. Po jednání na Aljašce s Putinem, které šéf Bílého domu označil za „extrémně produktivní“, ovšem prezident USA otočil a oznámil, že prosazuje přímé přikročení k mírové dohodě bez předchozího příměří. Server Politico upozornil, že Trump tak v podstatě adoptoval Putinovu pozici, která snižuje šanci na případné americké sankce. Svůj úmysl přikročit přímo k mírové dohodě Trump potvrdil i v rámci tiskové konference znovu před jednáním s ukrajinským prezidentem.
Podle webu Axios by přitom Trump rád uspořádal již v pátek třístranné rozhovory zahrnující jak prezidenta Ukrajiny, tak Putina, na jehož pokyn ruská armáda v únoru 2022 zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a již více než tři a půl roku tak bombarduje ukrajinská města. I v momentě, kdy Trump a Zelenskyj začali jednat v Bílém domě, rozezněly se napříč Ukrajinou sirény kvůli přilétajícím balistickým raketám, píše BBC. Trump přitom před zahájením jednání sdělil agentuře Reuters, že „Putin chce, aby válka skončila“.
GALERIE
Jednání Trumpa, Zelenského a evropských lídrů ve Washingtonu
Podmínky mírové dohody, které načrtli Trump a Putin, mohou být pro Ukrajinu nepřijatelné
Putin podle listu Financial Times požaduje pro uzavření mírové dohody stažení ukrajinské armády z Doněcké a Luhanské oblasti, což může podle zdrojů listu být pro Zelenského nepřijatelná podmínka. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff uvedl, že Putin souhlasil s „robustními“ bezpečnostními zárukami pro Kyjev včetně ujednání rovnajících se článku 5 Washingtonské smlouvy, který garantuje společnou obranu členů NATO, píše BBC.
Trump uvedl, že Kyjev obdrží velkou bezpečnostní pomoc a bude s Ukrajinou a dalšími zúčastněnými stranami pracovat na tom, aby byl mír trvalý. Z páteční schůzky s Putinem podle Trumpa může vzejít něco dobrého a v tuto chvíli lze hovořit o určitém pokroku.
Trump nicméně v noci na pondělí SELČ zároveň vyloučil možnost vstupu Ukrajiny do NATO nebo jejího znovuovládnutí poloostrova Krymu, nelegálně okupovaného Ruskem od roku 2014, dodává britská veřejnoprávní stanice. Naopak podle CNN v úvodu jednání přímo nevyloučil vyslání amerických sil na Ukrajinu, které by dohlížely na dodržování zatím nedojednaného příměří. Zároveň šéf Bílého domu naznačil, že věc bude předmětem jednání s evropskými lídry, kteří mají na bezpečnosti Ukrajiny zájem, a že by brzy v tomto ohledu mohl sdělit nové informace.
Zelenského doprovází skupina evropských lídrů
Do hlavního města USA přicestovali na vícestranné rozhovory s Trumpem i představitelé evropských států a Evropské unie. Rozhovorů se má zúčastnit i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský premiér Keir Starmer, finský prezident Alexander Stubb nebo generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Situace před zítřejšími rozhovory ve Washingtonu je mimořádně vážná, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu,“ prohlásil francouzský prezident v neděli po koordinačním jednání takzvané koalice ochotných.
Jejich společným cílem je mimo jiné, aby setkání mezi prezidenty USA a Ukrajiny neeskalovalo v otevřený verbální konflikt, podobně jako na jejich únorové schůzce ve Washingtonu. Přičemž po úvodní tiskové konferenci před novináři může být v tomto ohledu ukrajinská delegace spokojena, píše BBC.
Tentokrát ukrajinský prezident podle CNN přinesl Trumpovi také dopis od své ženy Oleny a zároveň ocenil, že americká první dáma Melania Trumpová po manželovi poslala Putinovi dopis o dětech trpících v důsledku války.
