Není to úplně Mnichov, protože na rozdíl od Beneše je ukrajinský prezident k jednání pozván. Hrozí mu ale nápadně podobné ultimátum – odevzdat část silně opevněného území. Aby k tomu nedošlo, přijeli Zelenského do Washingtonu podpořit i lídři Francie, Británie, Itálie a Finska a předsedkyně Evropské komise spolu s generálním tajemníkem NATO.
Co nabízí Donald Trump?
Americký prezident je nevyzpytatelný a mění své názory často a na poslední chvíli. Po víkendovém jednání s Vladimírem Putinem na Aljašce ale nyní tlačí na rychlé uzavření míru (tedy nikoliv jen příměří, jako dosud). Požaduje po Ukrajině bolestivý ústupek – konkrétně, aby se vzdala území Donbasu (tedy i jedné třetiny Doněcké oblasti, kterou dosud drží ukrajinská armáda).
Trump zároveň zmiňuje, že Ukrajina nebude přijata do NATO, ale nabízí alternativní (ale blíže nespecifikované) americké bezpečnostní záruky, To dříve odmítal. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal, že Zelenskyj může „skončit válku téměř okamžitě“, pokud na tyto podmínky přistoupí. Z toho se dá usoudit, že považuje tuto variantu za férovou a ruské ústupky (tedy, že Kreml chce „jen“ zbytek Doněcké oblasti, a ne i Záporožské a Chersonské) za dostatečné.
S čím přijíždí Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj zdůrazňuje, že nejprve musí přijít na řadu příměří a pak teprve jednání o míru. Ukrajinci jsou v současnosti na frontě v defenzívě, takže příměří by jim poskytlo vítaný oddech. Ukrajinský prezident také odmítá územní ústupky, které navíc podle ukrajinské ústavy musí schválit občané v referendu. Požaduje také důkladné bezpečnostní záruky, aby se ruský útok v budoucnu neopakoval.
A co evropští státníci?
Evropští lídři budou chtít zapůsobit na Trumpa, aby případná dohoda nebyla výrazně nevýhodná pro Ukrajinu. Odmítají vynucené územní ústupky od Kyjeva s tím, že o jakýchkoli územních otázkách smí rozhodovat pouze Ukrajina sama. Požadují nejprve příměří a až potom jednání o míru. Odmítají uznat anexi Krymu i dalších ukrajinských oblastí a požadují, aby se Američané podíleli na případných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Evropané ale nemají příliš mnoho pák, jak amerického prezidenta přesvědčit.
Jaká je pozice Ruska?
Rusko je ochotné přistoupit na příměří a zastavit boje, pokud Ukrajina formálně předá Moskvě kontrolu nad zbytkem Donbasu (Doněcké a Luhanské oblasti) a zřekne se nároku na Krym. Výměnou slibuje ukončení své ofenzívy a zamrznutí fronty v Chersonské a Záporožské oblasti a vrácení poměrně malých okupovaných území v Sumské a Charkovské oblasti (zhruba 200 kilometrů čtverečních). Na jednání s Trumpem Putin také poprvé souhlasil s tím, že USA a Evropa mohou nabídnout Kyjevu bezpečnostní záruky, ale trvá na garanci, že nevstoupí do NATO. Slíbil přijetí zákona, že Rusko nebude zasahovat do území dalších evropských států.
Putin odmítá okamžité příměří do doby, než budou všechny klíčové body dohody schváleny. Pro Putina to dává logiku – jeho armáda na frontě postupuje, Ukrajina je vyčerpaná a americká podpora Kyjevu nestálá. Putin tak může snadno získat dojem, že stačí vydržet a může se ještě dočkat na frontě významných vítězství. Nemá tedy kam spěchat – na rozdíl od Trumpa, který chce válku co nejdříve ukončit.
Jaké území by měli Ukrajinci Rusku odstoupit?
Jedná se o neokupovanou zhruba čtvrtinu Doněcké oblasti (6500 km2), kterou dosud ovládá ukrajinská armáda. Zahrnuje i silně opevněná průmyslová města jako Kramatorsk a Slovjansk, kde před válkou žilo čtvrt milionu lidí. Ukrajinci by ztratili nejen města s jejich průmyslovými podniky, doly a nalezišti nerostných surovin, ale také několik pásem obranné linie budované už od roku 2014. Neokupovaná část Doněcké oblasti představuje přibližně 1,1% celkové rozlohy Ukrajiny. Pokud by ji Ukrajinci odevzdali, Rusové by získali více ukrajinského území, než za předchozí skoro tři roky válčení (od listopadu 2022, kdy Ukrajinci osvobodili Cherson, obsadili Rusové přesně 0,97 procent ukrajinského území za což zaplatili ztrátou několika set tisíc vojáků).
