Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů.
Nově objevená velryba dorůstala zhruba velikosti dnešních delfínů, a měla také podobně ostré zuby jako oni. Vědci objevili její kosti už roku 2019 na jihozápadě Austrálie, ale teprve nyní se jim podařilo zlomky poskládat tak, aby rekonstruovali podobu pravěkého kytovce.
Vědci tvora pojmenovali Janjucetus dullardi.
„Jde v podstatě o drobnou velrybu s velkýma očima a čelistmi plnými ostrých zubů,“ uvedl Ruairidh Duncan z týmu, který za rekonstrukcí stojí. Další expert z Muzeí Viktorie v Melbourne Erich Fitzgerald dodal: „Fosilie nám poskytuje přehled o tom, jak pravěké velryby rostly a vyvíjely se a jak evoluce formovala jejich těla, zatímco se přizpůsobovaly životu v moři.“
Zatímco moderní kytovci se živí hlavně filtrováním potravy skrze kostice, tento tvor byl predátor. Podle zubů se mohl pravděpodobně živit podobnou kořistí jako dnešní tuleň leopardí, tedy pravděpodobně velkými rybami. Tomu odpovídá i silný skus, který vědci vypočítali: ten měl zaručit, aby se mu kořist nevytrhla.
Zvíře mělo neobvykle velké oči, což naznačuje, že mu při lovu mohlo pomáhat ostré zrakové vnímání, případně, že lovil v místech, kde byly špatné podmínky a musel využívat právě zrak na maximum, aby tak získal nějakou výhodou nad svou budoucí potravou.
